I táta může být na roztrhání. Jak zvládnout práci i osobní život a doma dělat víc než jen „pomáhat“

13. listopad 2019

Že se máma musí otáčet, to je celkem známá věc. Ale co táta, nemusí toho zvládnout taky dost? Nezůstat pozadu v práci, doma nebýt páté kolo u vozu, mít ještě někdy čas na kamarády a koníčky? Ptali jsme se Lukáše Talpy z Ligy otevřených mužů.

„Velmi důležité je opustit ambici, že budu dokonalý ve všem,“ říká Talpa, který se v LOMu stará o workshop s názvem Táta na roztrhání. Navštěvují ho muži, kteří potřebují najít čas na rodinu, práci, ale i osobní potřeby. Právě s nimi mají podle Talpy klienti největší potíže. „Na semináři často mluvíme o tom, že je důležité nezapomenout na sebe, na své kamarády, jít si občas zaběhat, do sauny, číst si, abych načerpal energii, kterou potřebuju do dalšího života.“

Čtěte také

A není to nefér vůči partnerům, kteří se starají o děti? „Člověk musí být trochu sobecký, ale zároveň nesmí zapomenout na to, že má partnerku, práci, dítě a že je potřeba se podílet na péči. Hlavně zapomenout na tu větu, že partnerce s výchovou pomáhám. Nepomáhám. Je to i moje dítě, vychováváme ho a pečujeme o něj společně.“

Někdo do práce utíká před přebalováním, někdo ale začne po narození dítěte v práci chřadnout a daleko raději by byl doma. Jak se pozná workoholik a jak naopak zvládnout stres, když chci být s rodinou, ale musím si práci udržet? Poslechněte si poslední vydání Houpaček na téma táta na roztrhání.

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.