Impresionistické toulky Nádražím Perdido. Román Chiny Miévilla vychází s obrazy slavného britského výtvarníka

13. únor 2019
Obálka knihy Nádraží Perdido Chiny Miévilla s ilustrací Edwarda Millera

Kdo chce vidět, jak vypadá cheprijka, má nyní možnost. Nové vydání vynikajícího sci-fi románu Chiny Miévilla Nádraží Perdido obsahuje řadu barevných obrazů od výtvarníka Edwarda Millera. Autor obálek pro česká vydání Miévillových knih je také jedním z nejuznávanějších fantastických malířů světa. Pod svým skutečným jménem Les Edwards maloval třeba obálky knih Cliva Barkera nebo přebal singlu pro Metallicu.

Tajuplné městské krajiny topící se v mlhách, voda, mračna, sluneční paprsky a další přírodní živly tvarující fantaskní monstra, stroje či bytosti. V akrylových malbách Edwarda Millera se potkává fantastická malba s impresionismem. Čeští čtenáři ho znají především jako autora obálek celé knižní řady New Weird nakladatelství Laser. Některé z nich byly dokonce namalované exkluzivně pro tuto edici. Světy autorů jako China Miéville, Jeff VanderMeer, Steph Swainstonová nebo K. J. Bishopová se v jeho obrazech vždycky trochu blížily steampunkové náladě setkávání čehosi starobylého s něčím supermoderním. Stejnou náladu mají i jeho malby v novém vydání nejslavnějšího románu žánru new weird, Nádraží Perdido od Chiny Miévilla, které Laser vypustil na knižní pulty koncem loňského roku. Miller maloval obálku prvního britského vydání této knihy, která byla použita i v první české edici.

Komiksové univerzum Jeffa Lemira: Inteligentní virózy z vesmíru a zpackané životy superhrdinů

Z komiksové série Sweet Tooth

Komiksový tvůrce Jeff Lemire patří k současným špičkám amerického mainstreamového komiksu pro dospělé. České čtenáře už stačil udeřit svou Černou palicí – bezútěšným příběhem týmu superhrdinů uvězněných na americkém zapadákově, který si na letošním Crweconu odnesl cenu Fabula Rasa za nejlepší zahraniční komiks roku. Letos se rodinka Lemirových překladů rozšířila o album Plutona, ve kterém skupinka teenagerů najde v lese mrtvou superhrdinku.

Nádraží Perdido je obsáhlá románová sága o obří multikulturní megapoli Nový Krobuzon, nacházející se v centru fiktivního světa, kde se provozuje magie (zvaná thaumaturgie), ale bují tu i steampunkové technologie. Kniha je vlastně rozmáchlým portrétem zmíněného města, k němuž Miévilla inspirovala zejména viktoriánská éra raného průmyslového kapitalismu, ale nasál do ní i desítky všemožných vlivů fantastické literatury, mísící se do opulentních výjevů plných originálních nápadů.

Podobně zasněným stylem Miller ztvárnil třeba slavnou duchařskou povídku M. R. Jamese Jen hvízdni, chlapče, a já přiběhnu nebo Marťanskou kroniku Raye Bradburyho. Edward Miller je ale jen pseudonym, nebo ještě spíše převtělení, jednoho z nejslavnějších výtvarníků fantastiky, letos sedmdesátiletého Lese Edwardse. Převtělení tady není vůbec přehnaný termín, protože obrazy podepsané Edwardem Millerem jsou úplně jiné než ty Edwardsovy.

Ilustrace z knihy Nádraží Perdido Edwarda Millera

Les Edwards se neinspiroval impresionismem, ale spíš Goyovými monstrózními výjevy. Maluje také jinou technikou – jako Miller používá akrylové barvy, coby Edwards zase oleje. Edwardsovy typické malby jsou křiklavě barevné, mají ostré, kontrastní rysy a většinou na nich figurují hodně hnusné obludy nebo zmrzačené mrtvoly. Edwards totiž pracoval především v hororovém žánru a jednu svou tvůrčí fázi dokonce v žertu označuje za „rudé období“, protože v něm používal mnoho krvavě červené barvy. Edwardsovu malbu můžeme najít třeba na přebalu singlu kapely Metallica Jump in the Fire, na britském plakátu kultovního hororu Johna Carpentera Věc nebo ve fantasy deskové hře Warhammer. Kromě toho také na desítkách knižních přebalů děl autorů jako Robert E. Howard, Terry Pratchett nebo Frank Herbert.

Obzvlášť za pozornost stojí Edwardsovo spojení s britským spisovatelem Clivem Barkerem. Barker v osmdesátých letech proslul jako hlavní autor hororového žánru splatterpunk, který se vyžíval v groteskní brutalitě a body hororu. Barkerův literární styl s Edwardsovým výtvarným zaměřením šel skvěle dohromady. Dokladem toho jsou dvě komiksové adaptace Barkerových povídek, které Edwards kompletně maloval. Jsou to povídky Rawhead Rex a Son of Celluloid. Scenáristicky jde jen o doslovné přepisy Barkerových próz, ale kvůli Edwardsově fascinující malbě stojí za to si je prohlédnout.

Stejně tak stojí za to podívat se do světa Nádraží Perdido očima Edwarda Millera. Snad se nového českého vydání dočká i další Miévillův román Jizva, ke kterému Miller také vytvořil řadu doprovodných maleb.

Více o fantasmagorické megapoli Nový Krobuzon, krvavých fantaziích syna celuloidu a výtvarných světech Lese Edwardse si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.