Indické dívky se čtyři roky vydávaly za chlapce. Díky tomu zachránily otcovo holičství

Když před čtyřmi lety otec dnes osmnáctileté Jyoti Kumari a její o dva roky mladší sestry Nehy vážně onemocněl, vypadalo to, že bude muset zavřít své holičství. S tím se ale nechtěly smířit jeho dvě dcery. Rozhodly se podnik v indické vesnici ve státě Uttarpradéš, který tvořil jediný rodinný příjem, udržet za každou cenu v chodu.

Zákazníci ale byli zpočátku k práci dívek skeptičtí a nechtěli si od nich nechat své vlasy a vousy upravit. Jiní se zase k dívkám chovali hrubě. Proto se obě sestry rozhodly změnit svou identitu. Ostříhaly si vlasy, oblékly pánské kovové náramky a proměnily se navenek v muže. Dokonce si vymyslely chlapecká jména Deepak a Raju. Píše o tom server Hindustan Times.
Několik lidí z obce sice jejich pravou identitu znalo, většina zákazníků z okolních vesnic ale celé čtyři roky nic netušila. Dvojice vydělala minimálně 400 rupií denně (asi 126 korun), což jim stačilo, aby se mohly postarat o otce a finančně pomoci rodině.
„Na začátku, v roce 2014, jsme čelily řadě problémů. Někteří vesničané se nám posmívali, ale my jsme je ignorovaly a soustředily se na práci. Neměly jsme žádnou jinou možnost,“ řekla Neha listu The Guardian.
Děvčata v holičství pracovala vždy odpoledne, mohla tak zároveň pokračovat ve studiu. Jyoti už školu úspěšně dokončila, Neha stále studuje. Postupem let dívky odhalovaly svou pravou identitu více a více zákazníkům. „Získaly jsme více sebevědomí a už se nikoho nebojíme. Většina lidí ví, že jsme dívky,“ dodala Neha.
Jejich příběh nakonec zveřejnil novinář z nedalekého města Gorakhpur a díky tomu dívky ocenili i vládní úředníci.
„Sestry jsou inspirací pro celou společnost, jejich příběh je důkazem toho, že člověk dokáže přežít i nejtěžší životní zkoušky,“ řekl Guardianu úředník Abhishek Pandey. „Bolelo mě, když jsem viděl, že ve volném čase musí pracovat, ale jsem na ně hrdý. Díky nim rodina dokázala překonat krizi,“ dodal otec dívek Dhruv Narayan. Dívky chtějí v provozování holičství ve vesnici Banwari Tola, které se stalo díky místním novinářům známé, pokračovat. Zákazníci odhalení jejich pravé identity přijali a jejich podniku zachovali přízeň.

Spustit audio
autor: Vít Voltr
  • Vědci jsou schopni vypěstovat kousky lidského mozku. Je to ale etické?

    21. říjen 2019
    mozek - mozková činnost

    Neurovědci možná překročili etický rubikon. V laboratoři vypěstovali kousky lidského mozku, a v některých případech je dokonce transplantovali zvířatům, varují jejich kolegové. Vytvoření mini mozků či mozkových organoidů (miniaturizovaná a zjednodušená verze orgánu) se stalo jednou z nejžhavějších otázek moderní neurovědy.

    Jak píše web britského deníku The Guardian, kousky tkáně jsou vyráběny z kmenových buněk, a přestože jsou velké pouze jako hrášek, některé jsou schopny spontánních mozkových vln. Dokonce jsou na takové úrovni, že se podobají těm v mozcích předčasně narozených dětí, informuje vědecký žurnál Cell Stem Cell. Mnoho vědců věří, že organoidy mají potenciál změnit medicínu. Skrze ně by totiž mohli zkoumat živoucí mozky jako nikdy předtím. Práce na tomto orgánu je však kontroverzní, jelikož je nejasné, kde leží hranice, za níž už by se jednalo o experimentování na lidech. „Pokud existuje byť jen možnost, že organoid vnímá, tak bychom zřejmě překročili tuto pomyslnou hranici,“ říká Elan Ohayon, ředitel Green Neuroscience Laboratory z amerického San Diega. „Nechceme, aby lidé dělali výzkum, při němž je možné, že něco bude trpět,“ dodává. Navzdory očividným překážkám ve studiu živoucích lidských mozků jsou organoidy považovány za přelomový vynález. Byly použity na zkoumání schizofrenie, autismu a také virusu zika, u nějž se výzkumníci zaměřili na to, proč se některým dětem, které se nakazí v lůně matky, vyvinou malé mozky. Vědci tak věří, že použijí organoidy k prozkoumání celé řady nemocí mozku – od Alzheimerovy nemoci až po tu Parkinsonovu. Nejprve ale musí vyřešit zmíněné dilema.

  • Dublin chce do Irska převézt ostatky Jamese Joyce, autora Odyssea. Švýcarská nadace to ale odmítá

    18. říjen 2019
    James Joyce

    Spisovatel irského původu James Joyce zemřel v Curychu v roce 1941, kde je také společně s manželkou, synem a jeho ženou pohřben. O vydání jeho ostatků ale chce požádat Dublin. Právě tam se totiž Joyce narodil a o městě pojednává i jeho nejslavnější román Odysseus. Za tři roky navíc kniha oslaví sto let od vydání.

    Městští radní Dermot Lacey a Paddy McCartan chtějí právě z tohoto důvodu ostatky spisovatele a jeho ženy Nory Barnaclové do rodné země vrátit. Podle nich by tím splnili přání obou. „Exil byl klíčovou součástí jeho psaní, ale aby ho to následovalo donekonečna? Nemyslím si, že to byl jeho plán,“ řekl McCartan pro The Guardian. Joyce žil v Dublinu naposledy v roce 1909 a až do své smrti se do rodné země nevrátil. Irsko opustil jak z osobních, tak pracovních důvodů. Zároveň ale na Irsko nezanevřel a ve svých dílech se k němu vracel

    Podle Švýcarské nadace Jamese Joyce ale není z autorovy práce jasné, jestli se do země chtěl po smrti vrátit. Navíc je v rodinné hrobce uložen i jeho syn se svou manželkou, která nemá s Irskem nic společného. Celá repatriace bude navíc i politický boj, protože Curych je na Joyceův hrob hrdý – stalo se z něj i turisticky důležité místo. Pokud Irsko repatriaci schválí, musí převoz ostatků odsouhlasit i švýcarská vláda a Joyceovi potomci. Ti se ale k případu zatím nevyjádřili.

  • V Indii se denně ztratí přes 170 dětí, pomoct je najít má i nový software na rozpoznávání obličejů

    18. říjen 2019
    Ulice v Novém Dillí

    Od roku 2018 funguje v indickém hlavním městě Nové Dillí software na rozpoznávání obličejů. Tamní policie se tímto způsobem snaží bojovat s tím, že v zemi s víc než 1,3 miliardy obyvatel není dostatečné množství policistů – na 100 000 tisíc obyvatel jich připadá jen 144. Indická vláda teď plánuje všechny jednotlivé registry propojit do jedné celonárodní databáze.

    Sloužit by měla nejen k odhalení zločinců, ale i v případě pátrání po nezvěstných dětech. Těch je v Indii víc než 300 tisíc. Zhruba třetina z nich se mohla dostat do různých dětských domovů nebo podobných institucí. K nalezení jejich skutečné identity tak před 15 měsíci aktivista za dětská práva Bhuwan Ribhu spustil projekt, který právě software na rozpoznávání obličejů využívá. „Podařilo se nám spojit obličeje 10 561 nezvěstných dětí s dětmi, kteří žijí v domovech. Teď je dáváme opět dohromady s jejich rodinami. Manuálně bychom to nikdy nezvládli,“ řekl Ribhu pro CNN. V Indii se denně ztratí víc jak 170 dětí a polovina z nich se nikdy nenajde. Ne ve všech případech ale jde o únosy. Především v případě dívek je často rodina nahlašuje jako zmizelé i tehdy, když se rozhodly žít ve vztahu, se kterým rodina nesouhlasí. Nová indická databáze by měla dokázat propojit záběry z kamerového sytému s databází odsouzených zločinců, dokladových fotek a taky například s registry nezvěstných dětí a žen. Systém chce Indie spustit do 8 měsíců. Kritici ale upozorňují, že je v zemi pokrytí kamerovým systémem nedostatečné. V Novém Dillí je na tisícovku lidí jen deset kamer a ve vesnických oblastech země je to průměrně ještě méně. Žije tam přitom víc než 60 % indické populace.

    Podívejte se taky na San Francisco zakázalo používání technologií k rozeznávání obličejů a Ochránci chtějí využít software pro rozpoznávání obličejů k boji proti obchodování se šimpanzy.

  • Vatikán začal nabízet e-růženec. Mladým křesťanům pomůže s modlením a stojí 110 dolarů

    18. říjen 2019
    E-růženec

    Centrum křesťanské víry Vatikán se snaží přiblížit mladé generaci. Mimo jiné jim nyní začal nabízet i e-růženec. Ten má podobně jako jeho nedigitální podoba pomáhat lidem s modlením.

    Rozdíl je v tom, že e-růženec se propojí s mobilem a v rámci aplikace nabídne lidem i další funkce. Vatikán ho prodává za 110 dolarů. Podle tiskové zprávy bude v doprovodné aplikaci například text k modlitbám nebo i údaje o zdraví nositele e-růžence. Technologie tedy bude podobná například oblíbeným Fitbitům. Aplikace navíc sleduje, i v jaké části modlitby se uživatel nachází, k čemuž pomáhal původní růženec. Ten nový bude klasickému podobný i vizáží. Deset černých korálů bude na řetízku propojeno ještě s křížem, který Vatikán nazval Smartcross a který ukládá veškerá technologická data uživatele. E-růženec se bude nosit hlavně jako náramek a spustí se poté, co jeho uživatel naznačí gestem kříž. Po spuštění si lidé můžou vybrat mezi třemi způsoby modlení – buď standardní růženec, kontemplativní růženec, nebo různé tematické modlitby. Papež František pak nabádá, aby se lidé pomocí růžence modlili za světový mír. Není to přitom poprvé, co se Vatikán pokouší přiblížit mladým lidem. Už minulý rok spustil aplikaci Follow JC Go!, která chtěla navázat na úspěch Pokémon Go. Místo kapesních monster tam ale lidé mohli „chytit“ různé svaté a biblické postavy.

    Přečtěte si taky Vatikán má vlastní hackathon. Zabýval se dialogem mezi náboženstvími a pomocí imigrantům.

  • Záplavu ovcí střídá drůbež. Studio Aardman Animations začalo pracovat na pokračování Slepičího úletu

    18. říjen 2019
    Z filmu Slepičí úlet

    První film z roku 2000 se stal vůbec nejvýdělečnějším loutkovým animovaným filmem všech dob. Proto je až s podivem, že s druhým dílem Slepičího úletu britské studio tolik otálelo.

    V kinech ještě stále k radosti dětí i dospělých zuří Farmageddon, další z filmových příběhů populární Ovečky Shaun, a my abychom se pomalu chystali na ještě větší poetickou smršť. Zástupci bristolského studia, které se proslavilo animáky Nicka Parka s plastelínovými figurkami pana Wallace a psa Gromita, vypustili do světa zprávu, že se začalo dělat na pokračování „eskapologického“ filmu ze světa zvířat. „Tedy, všechno, co vám nyní mohu říct, je, že jak se blížil konec prací na filmu (na Farmageddonu, pozn. red.), tak se začalo vyrábět ale velké množství kuřat,“ více než naznačuje Will Becher, jeden z ředitelů studia. A i pro ty pomalejší vzadu pro jistotu dodává: „Máme tým, který navrhuje loutky, a ten byl v jeden moment samá ovce, ale pomalu, v průběhu několika následujících týdnů ho najednou zaplavila kuřata. Takže určitě je v tom zřetelný záměr – byly už dokonce ohlášeny preprodukční práce na sequelu.“ Plánovaný film zatím nemá oficiální titul, ani se neví, jestli hlasy drůbežím hrdinům propůjčí původní obsazení v čele s Melem Gibsonem. Jisté zatím jen je, že režie se ujme Sam Fell a na scénáři pracuje osvědčené duo z úvodního filmu – Karey Kirkpatrick a John O'Farrell.

  • Francouzská designérka navrhla řetězec hotelů pro deprimovaný městský hmyz

    17. říjen 2019
    Křeslo pro hmyz od Marlène Huissoud

    Francouzská návrhářka Marlène Huissoud představila projekt Please Stand By – řadu soch navržených jako bezpečný úkryt pro městský hmyz. Kolekce obsahuje různé typy hmyzích hotelů vyrobených speciálně pro tzv. opylovače – včely, vosy a motýly.

    Hotely, o kterých píše server zabývající se designem Inhabitat, jsou vyrobeny z nepálené hlíny a jednotlivé „hotelové pokoje“ jsou průchozí, aby se hmyz mohl v soše volně pohybovat. Huissoud říká, že ji inspirovala vědecká studie, kterou přinesl britský deník Guardian. Podle ní hmyzí populace klesla o víc než 40 procent hmyzu a situace se každým rokem zhoršuje. Umělkyně proto vytvořila hmyzí hotely – bezpečná stanoviště, která městskému hmyzu nabízí útočiště. „V kariéře každého designéra přijde čas navrhnout svou první židli,“ říká Huissoud. „Líbila se mi myšlenka věnovat svou první židli hmyzu místo lidem a požádat lidi, aby se podívali na přírodu novýma očima,“ dodává. Kolekce hmyzích hotelů byla poprvé představena během londýnského Design Weeku.

  • Místo kohoutkové dostanete v belgické restauraci recyklovanou vodu ze záchodu a z nádobí

    17. říjen 2019
    Voda - sklenice vody

    Belgická restaurace ve městě Kuurne servíruje zákazníkům recyklovanou vodu z vlastních toalet a z umytého nádobí. Používá k tomu systém čištění, který je běžný třeba v australském Perthu, Singapuru nebo v Los Angeles.

    Restaurace, jak píší servery Konbini nebo MBS News, recykluje a znovu používá všechnu vodu, která tudy proteče, ať už v kuchyni, nebo na toaletách. Po dvojité filtraci se voda dá znovu pít, i když jí ještě něco chybí – podle společnosti, která vyrábí filtrační zařízení, je po filtraci voda dokonce příliš čistá na to, aby ji někdo pil, a před konzumací musí být obohacena o minerály. Systém recyklace je podle vědců účinný a bezpečný, odrazuje ale spotřebitele z psychologického hlediska. Studie Pensylvánské univerzity mluví o tzv. „fuj faktoru“, který lidem v pití záchodové vody zatím brání. To by se podle médií mělo změnit s příchodem klimatické krize a nárůstu populace, voda je totiž stále vzácnější.

  • Pařížská ZOO představuje blob: tvor se 720 pohlavími se dokáže učit, i když nemá mozek

    17. říjen 2019
    Pařížská ZOO představuje blob: tvor se 720 pohlavími se dokáže učit, i když nemá mozek

    Slizová forma života má pozoruhodné schopnosti. Nažloutlá malá bytost nemá například oči ani ústa, dokáže ale najít, pozřít a trávit jídlo.

    Na jednobuněčný organismus, který vypadá jako houba, ale chová se jako zvíře, upozornil britský deník The Guardian. Pařížská ZOO mu říká blob a veřejnosti ho představí v sobotu. „Blob je živý tvor, který patří mezi taje přírody,“ říká Bruno David, ředitel přírodovědného muzea v Paříži. „Nemá mozek, a přesto je schopen se učit. A pokud sloučíte dvě kuličky slizu, ta, která umí něco nového, předá své znalosti té druhé,“ dodal David. Prvok, který patří do kmene hlenky, s názvem vápenka mnohohlavá má taky skoro 720 pohlaví. Může se pohybovat bez nohou a uzdraví se za dvě minuty potom, co ho rozříznete na polovinu. Blob dostal jméno podle béčkového hororu The Blob z roku 1958. V něm teenager Steve McQueen čelí mimozemské formě života, která absorbuje všechno a všechny, kdo jí stojí v cestě.

  • Po Lady Gaga zbyla pouze šmouha. Íránská streamovací služba vyretušovala ženy z obalů alb

    16. říjen 2019
    A Star Is Born Soundtrack s Lady Gaga a v íránské režii bez Lady Gaga

    Album není pouze o hudbě, důležitý je i jeho vzhled – a to i dnes v době streamovacích služeb, jako jsou Spotify, Apple Music a další. Platí to i v případě íránské platformy Melovaz, která se v souladu s vůlí tamního teokratického režimu rozhodla vyretušovat zpěvačky a jiné ženy z přebalů alb.

    Jak píše server Bored Panda, na problém upozornil uživatel Twitteru Izzi. „Jen tak jsem si projížděl Reddit, když někdo nahrál fotku nového alba Taylor Swift, která na něm vůbec nebyla. Byl tam jenom název alba,“ uvedl Izzi pro zmíněný server. „V komentářích někdo poukázal na íránskou streamovací stránku, na niž jsem šel a objevil jsem tam veliké množství vyretušovaných přebalů, na nichž chyběly právě ženy,“ dodal Izzi. Nejprve byl prý překvapen a měl pochyby, pak se ale musel smát, jak grafici některé covery upravili. Například v případě soundtracku k filmu A Star Is Born, na jehož přebalu jsou Lady Gaga a Bradley Cooper. Ovšem ne v Íránu, kde po retuši zbyla místo zpěvačky jenom podivně vypadající šmouha. O tom, jak alba vypadají bez umělkyň, se můžete přesvědčit přímo na stránce firmy Melovaz.