Indie je pro ženy nejnebezpečnější zemí světa, na dalších místech jsou Afghánistán a Sýrie

27. červen 2018

Žebříček organizace Thomson Reuters Foundation vychází z průzkumu v necelých dvou stovkách členských států OSN z hlediska šesti oblastí. Konkrétně se organizace zaměřila na zdravotní péči, diskriminaci, kulturní tradice, sexuální násilí, násilí jiného druhu a na obchodování s lidmi.

Indie je pro ženy podle autorů nejnebezpečnější mimo jiné kvůli sexuálnímu otroctví, nuceným sňatkům, kamenování a také kvůli záměrnému usmrcení v případě, že se narodí dívka. Nadace se snažila kontaktovat příslušné úřady daných zemí, aby se jich zeptala na vysvětlení a případná opatření. Indické ministerstvo pro rozvoj žen a dětí ale výsledky nechtělo komentovat. Afghánistán a Sýrie jsou mezi třemi pro ženy nejhoršími zeměmi světa prý kvůli válce, vysokému riziku sexuálního násilí a otroctví. Trojici doplňují ještě Somálsko, Saúdská Arábie, Pákistán, Demokratická republika Kongo, Jemen, Nigérie a Spojené státy americké. „USA se překvapivě do první desítky dostaly kvůli kampaním MeToo a Time’s Up, které dominovaly titulkům v médiích několik měsíců,“ uvádí se v prohlášení ke studii
Bezpečnost zemí a rizikové faktory hodnotilo letos mezi březnem a květnem 548 odborníků z řad zdravotníků, pracovníků neziskových organizací nebo expertů, kteří se věnují lidskoprávní tematice. Obdobný průzkum realizovala nadace před sedmi lety. Tehdy se na prvních příčkách umístily Afghánistán, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Indie a Somálsko.

autor: hnn
Spustit audio
  • Ocenění nejošklivější trávník světa vyhrála zahrada v Tasmánii. Soutěž má pomáhat šetřit vodu

    11. leden 2024
    Zahrada

    Cenu za nejošklivější trávník na světě získala zahrádka v Sandfordu v Tasmánii. Je rozrytá od zvířat, vyprahlá a zbývána ní jen několik trsů trávy. Ocenění, které za svůj vzhled získala, se snaží propagovat myšlenku, že na údržbu trávníků je zbytečně plýtváno vodou, které je již nyní nedostatek. Upozorňuje na to server The Guardian.

    V konkurenci trávníků z celého světa porazila zahrada majitelky Kathleen Murray vyprahlé plochy z Německa, Francie, Kanady, Chorvatska, Švédska, USA nebo Velké Británie. Nachází se v oblasti bez vodovodu, takže provoz celé její domácnosti je závislý na dešťové vodě. Shromažďuje ji v nádržích u domu a pro zalévání trávníku je pro ni příliš cenná.

    Její vítězná zahrada je vyprahlá, pouze s několika trsy trávy. Navíc se na jejím povrchu nachází i díry vyhrabané od vačnatců nazývaných bandikuti nebo je rozrytá i od jiných zvířat, včetně slepic.

    „Dřív jsem si myslela, že bandikuti jsou divoká zvířata hromadného ničení, která napadají můj trávník, ale teď vidím, že mě vlastně osvobodili od toho, abych ho musela ještě někdy sekat. Teď můžu víkendy prožívat bez pocitu viny, zvlášť když mě v roce 2016 opustil manžel i se sekačkou,“ řekla k vítězství Murray, která si za něj vysloužila pamětní tričko.

    Soutěž o nejošklivější trávník světa, kterou poprvé uspořádali před dvěma lety ve švédském Gotlandu, si klade za cíl upozornit na to, že na údržbu dokonalých trávníků se spotřebovává enormní množství vody. Účely takových trávníků jsou přitom pouze estetické a v rámci klimatických změn a problémů s nedostatkem vody se zdá být upravený zelený trávník zbytečnou rozmařilostí.

    „Automaticky se z vás stane klimatický hrdina, když nic neděláte. Musíme začít mluvit o tom, jak šetřit vodou. Je to globální problém. Někdy je na lidi vyvíjen tlak, aby udržovali svůj trávník opravdu zelený, upravený a svěží. Pak může být jednodušší říct: Jsem v této soutěži, nemusím svůj trávník zalévat,“ uvedla k soutěži Mimmi Gibson z obce Gotland.

  • Lidé pomohli před mrazem psům z polského útulku. Dočasně si vzali domů více než sto psů

    11. leden 2024
    Psi v útulku

    Kvůli nízkým teplotám útulek v polském Krakově vyzval veřejnost, aby během mrazivých dní pomohla s péčí o psi umístěné ve venkovních kotcích. V rámci iniciativy „Akce mrazy“ lidé pomohli rekordnímu počtu psů. Více než sto z nich si lidé vzali domů na dočasnou péči, než nízké teploty pominou, píše server Ekolist.cz.

    Kvůli mrazům, které v okolí Krakova měly klesnout až k minus 20 stupňům, se krakovský útulek snažil zajistit místa pro svých 300 psů v krytém pavilonu stanice. Ne pro všechny se v něm ale našlo místo. Stanice tak vyzvala lidi, aby si psy adoptovali, nebo aby jim alespoň dočasně poskytli přístřeší. Zájem veřejnosti pracovníky útulku překvapil.

    Podle vedoucí útulku Małgorzaty Pałetko si lidé v rámci „Akce mrazy“ přišli pro více než 120 psů. Z těch, kteří urgentně dočasný azyl potřebovali, nezbyl ani jeden.

    Během víkendu se před útulkem se tvořily fronty zájemců a v okolí stanice byly kolony aut. Dopravu regulovali i strážníci, kteří si nakonec jednoho psa na dočasnou péči také odvedli.

    „Snažili jsme se jednotlivcům zvířata vybírat co nejlépe, nicméně předpokládáme, že se sem zvířata mohou ještě vrátit, protože jsme realisté. Ale držíme palce, aby alespoň část psů u lidí zůstala natrvalo,“ dodala Pałetko.

  • Nejsilnější pasy má letos šest zemí. Umožňují bezvízový přístup do 194 destinací

    11. leden 2024
    Pas

    Každoroční žebříček hodnotící cestovní doklady zemí z celého světa vydal pořadí nejsilnějších pasů pro letošní rok. Na prvním místě se oproti loňskému roku, jemuž dominoval Singapur, umístilo ještě dalších pět zemí, jejichž pasy umožňují lidem bezvízový přístup do 194 destinací. Upozorňuje na to server Independent.

    Letošní první příčku žebříčku Henley Passport Index obsadilo hned šest zemí. Vloni mu dominoval Singapur, který si nejvyšší umístění udržel i letos, ale přidalo se k němu ještě Japonsko, Španělsko, Německo, Itálie a Francie. S jejich pasem je možné bezvízově navštívit 194 destinací z 227 zemí z celého světa. Druhé místo obsadila Jižní Korea, Finsko a Švédsko, z nichž je možný bezvízový přístup do 193 zemí. Na třetím místě jsou tři evropské země – Rakousko, Dánsko, Irsko a Nizozemsko – s přístupem do 192 zemí.

    Naopak do nejmenšího počtu destinací se podle žebříčku dostanou lidé s pasy Afghánistánu, z nějž je možné navštívit jen 28 zemí bez nutnosti získat před cestou do zahraničí vízum. Na konci pořadí je také Sýrie, Irák, Pákistán a Jemen.

    Průměrný počet destinací, do kterých se cestující mohou dostat bez předem získaného povolení, se v tomto roce zvýšil. Pro srovnání v roce 2006 se lidé z celého světa mohli průměrně dostat do 58 zemí, pro letošek je to 111 zemí. Zároveň se ale také prohloubily rozdíly mezi zeměmi s nejsilnějšími a nejslabšími pasy.

    „Země, které se umístily na prvních místech žebříčku, mohou nyní cestovat bez víz o neuvěřitelných 166 destinací více než Afghánistán, který se nachází na konci žebříčku s přístupem do pouhých 28 zemí bez víz,“ uvedl Christian Kaelin, předseda společnosti Henley & Partners, který koncept indexu pasů vytvořil.

  • Brusel chce být desetiminutové město. Připravuje se na klimatickou změnu

    10. leden 2024
    Brusel
    Bruselská radnice představila plán dalšího vývoje města. Jedním z cílů je, aby se belgická metropole stala takzvaným „desetiminutovým městem.“ To je parafráze známějšího termínu „patnáctiminutové město“, ve kterém mají obyvatelé všechna důležitá místa, jako jsou školky a lékaři, na dosah ruky.

    Brusel si podle serveru Euronews stanovil řadu cílů, které chce v následujících letech splnit. Plán obsahuje několik zásadních bodů včetně zavedení desetiminutového města.

    Radnice chce například přestavět severovýchodní čtvrť Leopold, kde se v současnosti nachází spousta kancelářských budov s omezeným využitím. Ta by se do budoucna měla změnit a oblast by měla mít multifunkční využití.

    Dalším cílem je připravit město na klimatickou změnu. Vedení města do budoucna počítá s rostoucími cenami energií, delšími obdobími sucha, ale i intenzivními srážkami a povodněmi. Kvůli tomu chce radnice například přizpůsobit stávající objekty klimatické změně. Zároveň chce město zajistit dostupné bydlení nehledě na socio-ekonomický původ.

    Mezi další opatření patří modernizace veřejné dopravy a navrácení veřejnému prostoru chodcům tam, kde museli ustoupit autům. Radnice chce do rozhodování o městě zapojit i obyvatele. V budoucnu by tak měli více participovat na rozhodování o budoucnosti města.

  • V Nigérii zničili sloní kly za čtvrt miliardy korun. Vláda z nich postaví pomník slonům

    10. leden 2024
    sloní kly, slon
    Nigerijská vláda zničila nelegálně získanou slonovinu v hodnotě jedenácti milionů dolarů, což je v přepočtu skoro 250 milionů korun. Podle britského serveru BBC kly pochází z několika afrických zemí.

    Nigérie chce podle ministra životního prostředí Iziaqa Salaka zničením klů a výrobků z nich vyslat jasný signál pašerákům, že vláda nebude tolerovat obchod s divokou přírodou. Z prášku z rozdrcených klů vláda postaví památník upozorňující na nelegální obchod se slonovinou.

    Kly, které úřady zničily, vážily asi dva a půl tuny. Podle BBC je to ojedinělé množství. Některé z klů už byly vyřezány do různých předmětů určených na prodej. Mezi velké zájemce o výrobky ze slonoviny patří asijské země.

    Ročně podle expertů pytláci kvůli klům zabijí desítky tisíc slonů. Mezinárodní společenství přitom už před desítkami let obchod se slonovinou zakázalo.

    Na světě teď podle nejnovější zprávy organizace Elephant Crisis Fund žije asi pět set tisíc slonů. V sedmdesátých letech to přitom bylo víc než milion. V samotné Nigérii, která je srdcem ilegálního obchodu se zvířaty a zvířecími výrobky, zbývají asi čtyři stovky slonů.

    Pytláci kromě slonů obchodují i s dalšími zvířaty. V říjnu například nigerijské úřady zabavily asi čtyři tuny šupin luskounů. Australský server ABC zase upozorňuje na to, že australská policie objevila stovky australských ještěrek a plazů, které pytláci chtěli propašovat do Hong Kongu. Plazi byli spoutaní a ve špatném stavu, zabalení v malých krabicích.

  • Japonské Kjóto bojuje s masovým turismem. Radnice se snaží turisty donutit jezdit metrem

    10. leden 2024
    Kjóto
    Japonské Kjóto se potýká s dopady overturismu. Populární destinaci s množstvím památek trápí přemíra domácích i zahraničních návštěvníků, jejichž počet se razantně zvýšil po konci pandemie koronaviru. 

    Největším problémem města na japonském ostrově Honšú je podle serveru Japan Times zejména přetížení městské hromadné dopravy, jejíž kapacita přestává obyvatelům města stačit. Vedení města tak zrušilo prodej jednodenních neomezených jízdenek na autobusová spojení a místo toho turistům nabídlo alternativu.

    Za tisíc jenů, což je v přepočtu asi 155 korun, si mohou lidé koupit jednodenní neomezený lístek na metro i autobusy. Radnice se tak snaží turisty donutit k používání metra. Zároveň město turisty prosí, aby necestovali s velkými zavazadly a nezabírali tak místo v autobusech a vagónech. 

    Dalším opatřením je spuštění marketingové kampaně, která se snaží turisty nalákat právě k používání městské hromadné dopravy místo osobních aut. Mnoho domácích turistů do Kjóta jezdí právě autem. Ty by teď podle radnice měli nechat na záchytných parkovištích a do turistických destinací by se měli dopravit například metrem. V souvislosti s tím město také zdražilo parkování v blízkosti známých chrámů a dalších památek.

  • Žena v Ghaně chce pokořit světový rekord ve vaření. Musí vařit více než 120 hodin v kuse

    9. leden 2024
    Vaření

    Kuchařka v západoafrické Ghaně vaří nepřetržitě od Nového roku. Chce tak pokořit světový rekord ve vaření. Informuje o tom britský server Guardian.

    Podle posledních informací Failatu Abdul-Razak z ghanského Tamale už vaří více než 110 hodin. Cílem je překonat rekord irského kuchaře Alana Fischera, který zvládl vařit nepřetržitě téměř 120 hodin. V tuto chvíli je možné, že žena už rekord překonala. Musí to ještě potvrdit Guinessova kniha rekordů.

    „Abdul-Razak na Ghanu významně upozornila,“ uvedl Isaac Sackey z Ghanské kuchařské asociace. Úspěch kuchařky lidé v západoafrické zemi oslavují. Hotel v Tamale, kde se Abdul-Razak pokouší pokořit rekord, už navštívila řada celebrit, politiků i mnoho místních. Viceprezident Mahamudu Bawumia kuchařce daroval necelých šedesát tisíc korun. „Jdi si pro zlato,“ vzkázal ženě.

    „Pokud to nezvládnu, věřte, že se budu stydět,“ uvedla kuchařka, kterou Ghaňané považují za národní hrdinku. Fanoušek kuchařky, Fuseini Musah, podle serveru Africa News neskrýval svoje nadšení: „Tvoříme historii a jako obyvatel Ghany jsem pyšný, že toho můžu být součástí.“

    Server Africa News uvedl, že žena chce vařit 200 hodin. Podle serveru může kuchařka každou hodinu pět minut odpočívat, případně si může vzít po dvanácti hodinách hodinovou pauzu.

    Jak upozorňuje server Guardian, západní Afrika drží několik rekordů. Jedním z nich byl do loňska i rekord ve vaření, když nigerijská kuchařka Hilda Baci vařila nepřetržitě sto hodin. Rekord zapsaný v Guinessově knize rekordů poté pokořil právě Fischer z Irska.

  • Jižní Korea zakázala prodej psího masa. Jeho obliba v zemi navíc klesá

    9. leden 2024
    Pes za plotem

    Jižní Korea zakázala porážku psů a prodej psího masa. Podle britského serveru BBC je cílem zákona ukončit dlouholetou tradici konzumace těchto domácích zvířat. Obliba psího masa v posledních letech klesla. Organizace bojující za práva zvířat rozhodnutí přivítaly.

    „Trápím se kvůli milionům pejsků, pro které tento zákon přišel příliš pozdě, jsem ale šťastná, že Jižní Korea konečně uzavře tuto příšernou kapitolu svých dějin a vydá se vstříc dog-friendly budoucnosti,“ řekla Jung Ah Chae z organizace Humane Society in Korea.

    Nová legislativa zakazuje chov a porážení psů určených pro konzumaci, stejně jako prodej psího masa. Při porušení zákona může pachateli hrozit i tříletý trest za mřížemi. Samotná konzumace psího masa ale ilegální nebude.

    Majitelé psích farem proti nařízení už před měsícem protestovali. Podle nich obliba už tak klesá a vláda by měla tuto tradici nechat vymřít přirozeně. Televize NBC News přinesla záběry, kde se farmáři střetli s policisty před prezidentským sídlem v Soulu:

    Chovatelé a majitele restaurací mají tři roky na to, aby se na nové podmínky připravili. Podle BBC je tak vláda motivuje k tomu, aby si našli jiný zdroj obživy. Od úřadů by měli dostat podporu, zatím ale není jasné v jaké podobě. V současnosti v Jižní Koreji existuje asi 1 600 psích restaurací a kolem tisícovky psích farem.

    Konzumace psího masa je běžnější mezi staršími Jihokorejci. Mladší generace psí maso odmítají a jeho obliba dále klesá. Podle průzkumu společnosti Gallup v uplynulém roce ochutnalo psí maso 8 % lidí, v roce 2015 to přitom bylo 27 procent.

  • Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření. Česko se otepluje dvakrát víc než globální průměr

    9. leden 2024
    Horko

    Uplynulý rok překonal dosavadní teplotní rekordy a je tak nejteplejším rokem v historii měření. Vyplývá to z dat unijní organizace Copernicus, která měřila teploty v období od ledna do listopadu loňského roku. Globální teplota byla v roce 2023 o 1,46 °C vyšší než ve srovnání s průměrem mezi lety 1850–1900. Podle Pařížské dohody z roku 2015 by se atmosféra neměla oteplit o více než 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Data zpracoval server Fakta o klimatu.

    „Současné rekordy nejsou bohužel nic, co by klimatologové nečekali,“ řekl podle serveru Ekolist Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.

    Podle Akademie věd může za oteplování zesilování takzvaného skleníkového efektu atmosféry. Za to může nárůst množství skleníkových plynů, které produkuje člověk zejména spalováním fosilních paliv. S těmito závěry se podle AV ČR ztotožňuje prakticky celá světová vědecká komunita.

    Nejteplejší rok v historii měření od roku 1961 zaznamenala i Česká republika. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byla loni na našem území průměrná teplota 9,7 stupňů. To je o 1,4 stupně víc než byl normál v letech 1991–2020. Mimořádně nadnormální bylo podle ČHMÚ září, které bylo o téměř čtyři stupně teplejší než průměr uplynulých dvaceti let.

    Server Fakta o klimatu upozorňuje, že nárůst teploty v Česku je přibližně dvojnásobný než světový průměr. Pevnina se podle vědců otepluje rychleji než oceán a severní polokoule se otepluje rychleji než jižní.