Indie je pro ženy nejnebezpečnější zemí světa, na dalších místech jsou Afghánistán a Sýrie

Zákon by měl klást větší odpovědnost na výrobce. Firmy by tak mohly být pokutovány, třeba kvůli vysoké produkci uhlíku nebo dopadům jejich průmyslu na životní prostředí. Kromě toho by legislativa měla cílit i na spotřebitele. Měla by zvýšit jejich informovanost o fast-fashion, ale také by měla propagovat udržitelnost v oblékání a chce podpořit třeba i opravy oděvů. O předložení zákona se zasadila poslankyně Anne-Cécile Violland, která chce také zavést pokuty pro výrobce rychlého oblečení, kterými by se kompenzovaly dopady na životní prostředí. „Ultra rychlá móda je ekologickou katastrofou. Oblečení je špatně vyrobené, hojně se kupuje, zřídka se nosí a rychle se vyhazuje,“ napsal na sociální síť X Christophe Béchu, ministr pro ekologickou transformaci. Béchu podporuje i to, aby byla reklama na fast-fashion omezována i na sociálních sítích a mezi influencery. Navíc by zavedl i „sankce“ za nákup oblečení, které je produktem rychlé módy.

Francouzská legislativa v podstatě reaguje hlavně na čínsko-singapurský maloobchodní řetězec s ultra fast-fashion Shein. Ta nabízí až 900krát víc produktů než francouzské značky. Ve svém portfoliu nabízí 470 tisíc různých výrobků a každý den vydává na trh až 7,2 tisíce nového oblečení. Konečná podoba legislativy bude ještě předmětem jednání. Návrhem nového zákona by se měl 14. března zabývat nejprve zabývat parlamentní výbor pro udržitelný rozvoj. Následně by měl být předán k projednání Senátu.

Francouzské národní středisko pro vědecký výzkum (CNRS) varuje, že kvůli klesající biodiverzitě druhů ušlechtilých plísní by mohly sýry typu camembert časem vymizet. Pro výrobu těchto sýrů využívají sýraři výhradně houbu druhu penicillium camemberti, hlavně pro její typickou ořechovo-houbovou chuť a vzhled, protože vytváří na povrchu sýru čistě bílou sametovou krustu. Vždycky tak ale nevypadala, k bílé barvě došli výrobci v 50. letech až tím, že začali používat její albinotickou formu.

Penicillium camemberti se nevyskytuje volně v přírodě a neumí se taky pohlavně rozmnožovat. Dříve ji bylo možné množit sporami v laboratorních podmínkách, ale i o tuto schopnost kmeny hub postupně přicházejí, což může být pro výrobce sýrů velmi problematické. Nemají totiž k dispozici mnoho geneticky příbuzných variant, kterými by houbu mohli při výrobě oblíbených sýrů nahradit. „Stejně jako u všech organismů, které jsou vystaveny přehnaně drastické selekci, došlo k výraznému zmenšení jejich genetické diverzity. Výrobci sýrů si při práci s těmito mikroorganismy neuvědomili, že vybrali jeden druh, který není dlouhodobě udržitelný,“ uvedla Jeanne Ropars, bioložka, která se ušlechtilými plísněmi zabývá.

Podle vědců z CNRS nevymizí typické camembertové plísně náhle. Sýraři by ale měli do své výroby zakomponovat i jiné, příbuzné kmeny hub, které se pro výrobu camembertů používaly v minulosti, jako je třeba penicillium biforme. Tento kmen sice nevytváří typickou sametově bílou plíseň a je chuťově výraznější, ale vyskytuje se volně v přírodě v syrovém kravském mléku, umí se pohlavně rozmnožovat a má i větší množství genetických variant.

Vítězem v kategorii Deska se stal hyperpopový umělec Toyota Vangelis se svým albem Výklopný světlomety. Na tom spolupracoval s dalšími, třeba s producentem Oliverem Torrem, zpěvačkou Tokyo Drift a producentkou a vokalistkou Klarou Wodehn. Ta na Vinyle získala i sólové ocenění, a to v kategorii Objev. 

„Tvorba hudebníků oceněných v kategorii Deska a Objev je odlišná ve svém projevu. Toyota Vangelis žhne fosforeskujícím světem plným zvukových experimentů, Klara Wodehn má blíž k intimnímu projevu a pokojíčkové psychedelii. Společným jmenovatelem obou je i v Česku aktuálně silně rezonující hyperpop, který osobitě překračují k jiným žánrům,“ uvedl Pavel Uretšlégr, jeden z koordinátorů cen Vinyla. 

Počinem třináctého ročníku Vinyly se stala iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš, která se snaží upozorňovat na podmínky tuzemské kulturní publicistiky, prekarizaci a často neodpovídající mzdové ohodnocení autorů a autorek. Iniciativa se snaží fungovat také jako podpůrná platforma pro kulturní publicisty a publicistky a vzájemné sdílení jejich zkušeností. 

Počtvrté udělovanou Cenu Jany „Apačky” Grygarové si za publicistiku odnesli ocenění Julie Pátá a Timon Láska, kteří jsou autory blogu Pátá Láska. „Navzdory době, kdy kulturní rubriky i média bojují o přežití, na sebe výrazně svou zcela vlastní strategií fungování ve složitém a prekarizovaném terénu upozornili Julie Pátá a Timon Láska. Porota mimo jiné ocenila také jejich přesah do mnoha publicistických žánrů. Oba autoři jsou příkladem inspirativní mladé kulturní novinařiny, která je velkým příslibem do budoucna,” řekl za organizátory Tomáš Grombíř. 

Ve výzvě Bastl Electronic Track pak ze 42 přihlášených skladeb získal ocenění poroty track Drill, jehož autorkou je zpěvačka a producentka Josefína Trantinová vystupující jako Fæ Bestia. „Fæ Bestia je velkým příslibem tuzemské elektronické scény,” dodal Grombíř. 

Jádrem sporu je dlouhotrvající debata o délce španělského pracovního týdne. Ten chce současná ministryně práce Yolanda Díaz zkrátit ze 40 na 37,5 hodiny. Zároveň na ni navazuje i diskuze o rušném nočním životě ve Španělsku, k jehož udržení je potřeba i dlouhá pracovní doba zaměstnanců v gastronomii. Díaz vadí, že podmínky pro lidi pracující v tomto oboru jsou často náročné, práce se navíc mnohdy protáhne do nočních hodin. Ministryně dodala k tomu, že jakákoliv práce po 22. hodině může mít pro zaměstnance vážné dopady, hlavně na jejich duševní zdraví. Uvedl to server The Guardian. 

„Země, která má restaurace otevřené v jednu hodinu ráno, není rozumná. Je to šílenství, když se otevírací doba prodlužuje kdoví do kolika hodin,“ uvedla Díaz. Proti jejímu stanovisku se ohradila opozice, hlavně třeba Isabel Díaz Ayuso, regionální prezidentka hlavního města Madrid. „Španělsko má nejlepší noční život na světě, ulice plné života a svobody. A řada pracovních míst díky tomu vzniká,“ řekla Ayuso. Za Ayuso stojí i zástupci cestovních kanceláří a turistických svazů, pro něž právě španělský noční život představuje jeden z nejdůležitějších faktorů příjmů. Obávají se, že omezení pozdních večeří i nočního života by mohlo Španělsko jako turistickou destinaci značně poškodit. 

„Odmítáme jakýkoli návrh, který zpochybňuje španělský životní styl, který nás odlišuje na trhu cestovního ruchu,“ uvedla ve svém prohlášení federace Spain by Night, která sdružuje skupiny zabývající se volným časem a zábavou.

Problém nerovnosti mezi příjmy domácností vedenými ženami a muži se týká hlavně venkovských domácností v zemích s nízkými a středními příjmy. Nerovnosti ve finančních ztrátách žen v důsledku oteplování mohou podle OSN ročně činit až 83 dolarů na osobu. Ve všech zemích s nízkými a středními příjmy tak ženy přijdou o 37 miliard dolarů víc než muži. Zvyšující se teploty mají vliv také na zvyšující se neplacenou pracovní zátěž žen v nízkopříjmových domácnostech a zvyšují také míru dětské práce. Upozorňuje na to server The Guardian. 

Podle odhadů autorů zprávy může pokračující oteplování planety gender gap ještě prohlubovat. Pokud se teploty průměrně zvednou o 1 °C, domácnosti vedené ženami mohou dlouhodobě přicházet ještě o více příjmů, a to až o 34 procent. „Sociální rozdíly založené na lokalitě, bohatství, pohlaví a věku mají silný, avšak málo pochopený dopad na zranitelnost venkovského obyvatelstva vůči dopadům klimatické krize. Tato zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu věnovat podstatně více finančních prostředků a politické pozornosti otázkám inkluzivity a odolnosti v rámci globálních a národních opatření v oblasti klimatu,“ uvedl Qu Dongyu, generální ředitel Organizace pro výživu a zemědělství pod OSN.

Zprávu o vlivu klimatických změn na příjmy zveřejnila Organizace pro výživu a zemědělství pod OSN. Ta analyzovala socioekonomické údaje u více než 100 tisíc venkovských domácností a zahrnovala přes 950 milionů lidí z 24 zemí s nízkými a středními příjmy. Zároveň údaje srovnávala s daty o vývoji srážek a teplot a zkoumala, jaký vliv mají různé klimatické stresory na příjmy a práci v závislosti na pohlaví, socioekonomickém statusu a věku lidí.

Podle průzkumu, který prováděla katalánská vláda, jsou pro významnou část žen finanční výdaje spojené s menstruací zatěžující. Až 44 % žen uvedlo, že si při výběru produktů nemůže dovolit preferovaný výrobek a 23 % žen odpovědělo, že z finančních důvodů musí někdy opakovaně používat menstruační potřeby určené na jedno použití. To může představovat závažná zdravotní rizika. Opakované užívání jednorázových potřeb může vést i k syndromu toxického šoku, který může být v krajních případech smrtelný.

Ženy mohou utratit za menstruační potřeby za celý život zhruba 2 500 eur, v přepočtu přes 63 tisíc korun, což pro některé může představovat poměrně významnou finanční zátěž. Znovupoužitelné pomůcky by přitom mohly náklady snížit až na 145 eur, tedy asi 3 600 korun.

Produkty budou zdarma distribuovány ve více než 3 300 lékárnách a iniciativa zahrne přibližně 2,5 milionu žen. Menstruační potřeby zdarma jako první zavedlo Skotsko, Katalánsko se ho rozhodlo následovat mnohem udržitelnější variantou. Podle tamní vlády je další motivací právě snížení odpadu.

Nová studie kanadských a rakouských vědců se zabývala dopady klimatických změn způsobených člověkem na lyžařský průmysl ve Spojených státech. Podle ní se za posledních 50 let průměrná lyžařská sezona zkrátila o 5 až 7 dní. Vědci ale předpokládají, že do budoucna bude ještě kratší. I přes omezení spalování fosilních paliv by to do roku 2050 mohlo být o 14 až 33 dní.

Loňský rok byl zatím celosvětově nejteplejším za celou dobu měření a začátek letoška v trendech vysokých teplot pokračuje. Lyžařská střediska v USA i Evropě musí čelit významným problémům. Některá střediska ve Francii nebo Rakousku byla letos téměř bez sněhu. Ve Spojených státech vlekaři také hlásili významný úbytek sněhu, a to až o polovinu oproti běžné sněhové pokrývce.

Střediska jsou nucená zavírat nebo omezovat svou nabídku a nedostatek sněhu kompenzovat umělým zasněžováním. Navíc pravděpodobně budou muset najít nové odolnější varianty umělého sněhu, který vysokým teplotám odolá lépe.

„Zlatou éru lyžařských sezón už máme pravděpodobně za sebou. Rekordní teploty letošní zimy poskytly náhled do budoucnosti. O kolik se další sezony do budoucna zkrátí, záleží na schopnosti všech zemí splnit své závazky ke snížení emisí z Pařížské klimatické dohody a na tom, zda se podaří udržet teplotu globálního oteplování pod 2 °C,“ uvedl hlavní autor studie Daniel Scott z kanadské University of Waterloo.

Nedostatek sněhu není problém pouze pro zimní sporty. Ohrožuje i zásoby vody, které se na horách během zimy tvoří a na jaře následně fungují jako důležitý zdroj pro řeky i podzemní vodu.

Tamní úřady potřebují obsadit pět pracovních míst v jedněch z nejodlehlejších ordinací praktických lékařů ve Spojeném království, nacházejících se na severozápadě země na ostrovech Uist a Benbecula na Vnějších Hebridech. Aby pracovní místa v izolované oblasti zatraktivnili, nabízejí nadprůměrné platové ohodnocení. Ročně by zájemci mohli dostat až 150 tisíc liber, což je v přepočtu téměř 4,5 milionu korun.

Oproti běžnému platu praktických lékařů ve Velké Británii je sazba pro skotskou lokalitu zvýšená o 40 %. K tomu je ještě připočtený příspěvek za odlehlost místa výkonu práce a také příspěvek na bydlení. Úřady také slibují, že po dvou letech služby by mohli lékaři dostat jednorázový bonus od vlády ve výši 10 tisíc liber, tedy skoro 300 tisíc korun.

„Vždy bereme v potaz, kdo přichází a jakou má rodinu. Hledáme pracovní příležitosti i pro partnery. Není to pro každého, přijet sem a pracovat v odlehlé ostrovní komunitě. Takže je samozřejmě chceme odměnit, je to zkrátka oříšek,“ uvedl Gordon Jamieson, výkonný ředitel NHS Western Isles.

Skotský severozápad se potýká s krizí obsazenosti pracovních míst i v jiných než zdravotnických oborech. Problém má třeba i ve školství. Na ostrově Rùm se 40 obyvateli hledají ředitele pro dvě mateřské školy a základní školu, do které chodí jen pět žáků. Zájemcům nabízejí roční plat až 62 tisíc liber a bonus za práci ve vzdálené lokalitě přes 5 500 liber, zhruba 2 miliony korun.

Pokud nepočítáme Rihannino třináctiminutové vystoupení na Super Bowl Halftime Show, tak se na výše zmíněné oslavě odehrál její první plnohodnotný koncert od dob, kdy byla na turné se svou poslední deskou Anti. Indický miliardář Mukesh Ambani si v minulosti úspěšně objednal třeba vystoupení Beyoncé na svatbě jeho dcery. I on byl ale krátký na to, aby přiměl barbadosko-americkou R&B zpěvačku představit novou hudbu, píše server Stereogum.

Rihanna v Indii vystoupila s průřezem své dosavadní diskografie, zazněly skladby jako Umbrella, We Found Love, Stay, Bitch Better Have My Money, Work nebo slavné hostovačky na All Of The Lights a Run This Town. Britský deník Daily Mail její honorář odhaduje 6,3 milionu dolarů, v přepočtu tedy přes 147 milionů korun. Co by se muselo stát, aby se vrátila k mikrofonu na více než jeden den?