Indolog Krejčík: Klimatické výkyvy v Indii jsou stále extrémnější, v pohybu jsou statisíce lidí
Jižní Indie čelí v letošním létě velkým problémům s nedostatkem vody. Jsou to důsledky nejen probíhajících klimatických změn, ale i nehospodárného nakládání s vodními zdroji. „V Čennaji, hlavním městě státu Tamilnádu, během června prakticky úplně došla voda, protože nepřišly monzuny. Postihlo to devět milionů lidí, přestože se na to podle místních odborníků dalo předem připravit,“ říká indolog a politolog Jiří Krejčík, který do Indie cestuje pravidelně už několik let.
Klimatické výkyvy na obě strany (sucho, silná krupobití či intenzivnější monzunové deště) začínají být v Indii podle Krejčíka čím dál extrémnější. Ve stejnou dobu, kdy je jižní část Indie postižená suchem, se například Bombaj potýká s monzunovými záplavami. Celou situaci s nedostatkem vody ještě zhoršuje samotné zemědělství. „V Indii pořád pokračuje boom komerčních plodin typu bavlny nebo cukrové třtiny, které jsou náročné na vodu. Problém je v tom, že stát dotuje jen konkrétní plodiny a tím tlačí farmáře k jejich pěstování, čímž se navíc pokřivuje trh,“ vysvětluje Krejčík.
Indie je zemí s vysokou závislostí na podzemních vodách, což se do budoucna také musí změnit. „Místní radnice a neziskové organizace se snaží uvést do praxe funkční řešení pro zadržování dešťové vody, protože vodovody často vedou do měst z nádrží vzdálených i přes sto kilometrů. A čím delší vodovody, tím větší šance, že se cestou něco pokazí,“ říká Krejčík, podle kterého sice v Indii spousta věcí nefunguje optimálně, ale místní vlády prý zatím dokážou odvracet skutečné krize a humanitární katastrofy. „Od doby nezávislosti zde nebyl žádný hladomor, je tu celkem funkční systém veřejných přídělů, a i když spousta lidí bojuje s podvýživou, nedochází k tomu, že by hladem vyloženě umírali.“
Je podle Krejčíka na pořadu dne migrace Indů za hranice země v souvislosti s extrémním suchem či povodněmi? A proč je dobré brát si příklady v boji proti nedostatku vody ze zemí teplejšího pásu? Poslechněte si celý rozhovor!
Související
-
Architekt Lešek: Byl bych rád, kdyby všechna česká města začala pečovat o své zdroje vody
„Česká města nebudou pracovat s užitkovou vodou, dokud bude pitná voda levná.“ Jakým způsobem lze ve městech recyklovat vodu? A proč jsou důležité retenční nádrže či...
-
„Jak pomohlo našich 165 přehrad při letošním suchu? Téměř vůbec,“ říká expert na ochranu vod
Jiří Malík je ochráncem přírody působícím na Broumovsku, dvacet let pracoval na místní Správě CHKO Broumovsko. Založil mimo jiné občanské sdružení Živá voda, které...
-
Sucho ohrožuje i divoká zvířata ve městech – pomozte jim miskou s vodou, vyzývají ochránci přírody
Extrémní nedostatek deště a postupující sucho ohrožují i divoká zvířata. Upozorňuje na to Český svaz ochránců přírody. Zejména ve městech trpí mnoho zvířecích druhů...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
