Indonéské střední školy posunuly začátek výuky na půl šestou ráno. Chtějí tím posílit disciplínu žáků

15. březen 2023

Vybrané střední školy v indonéském městě Kupang se účastní zvláštního experimentu. Aby žáky přiměly k větší disciplíně, zkusily tamní úřady posunout začátek výuky do brzkých ranních hodin. Žáci tak ve škole začínají už v 5:30. Rodiče studentů se ale proti tomuto experimentu bouří, píše server The Guardian.

Pilotní projekt, který posunuje začátek výuky z obvyklé sedmé nebo osmé hodiny ranní, zkouší žáci dvanáctých tříd na deseti středních školách v provincii Východní Nusa Tenggara. Jejich rodiče však s experimentem nesouhlasí, protože vyučování na tamních školách většinou končí kolem půl čtvrté odpoledne a jejich děti jsou prý po příchodu domů vyčerpané a trpí nedostatkem spánku.

„Je to nesmírně náročné, dcera nyní musí odcházet z domova ještě za tmy. Nemohu se s tím smířit. Navíc bezpečnost našich dětí během cesty do školy není zaručena, když odcházejí z domů tak brzy,“ uvedla pro agenturu AFP Rambu Ata, matka šestnáctileté dívky, jejíž škola je do experimentu zapojená. Studentka tak musí podle její matky vstávat do školy už ve čtyři hodiny ráno.

Posunutí začátku výuky kritizují i odborníci na vzdělání. Dlouhodobě je podle nich opatření neudržitelné, a to hlavně kvůli nedostatku spánku, který se může negativně projevit nejen na chování, ale i zdraví studentů. „Nemá to žádnou souvislost se snahou o zlepšení kvality vzdělávání. Navíc žáci budou spát jen několik hodin, a to může mít vážné dopady na jejich zdraví. Také to v nich může vyvolat stres, který potom budou ventilovat třeba svým chováním,“ komentoval Marsel Robot, odborník na vzdělávání z univerzity Nusa Cendana.

Spustit audio
  • Žena nevzdala péči o dceru v kómatu. A ta se po pěti letech najednou na procházce začala smát

    28. únor 2024
    Kóma, pacient v kómatu

    Žena z michiganského města Grand Rapids se nevzdala, když její dcera po těžké nehodě upadla do kómatu. Odmítla ji odpojit od přístrojů a denně se o ní chodila starat. Dceři se podařilo probrat po pěti letech a nyní i rehabilituje. Píše o tom server Good News Network.

    Jennifer Flewellen upadla do kómatu poté, co měla ve svých 35 letech těžkou autonehodu, při níž čelně narazila do sloupu. Její stav byl vážný a lékaři odhadovali, že se z kómatu už neprobere. Její matka, Peggy Means, odmítla doporučené odpojení od přístrojů.

    „Vzpomínám si, jak mi jedna sestra řekla: No, víte, bude jí jen hůř, a já jí odvětila, ať už mi tohle nikdy neříká, hlavně v přítomnosti mé dcery. Je velmi snadné být negativní, ale my jsme na negativitu neměly prostor,“ řekla Means.

    Means se chodila o svou dceru denně starat, snažila se jí zajistit různou specializovanou péči nebo vyjednávala podmínky s pojišťovnou, aby léčba byla stále hrazená. Její dcera nereagovala na žádné podněty, ale Means ji i tak vozila n kolečkovém křesle na procházky po areálu nemocnice a komunikovala s ní.

    Flewellen se z kómatu nakonec probrala po pěti letech, a to během jedné s procházek s matkou. Ta jí zrovna vyprávěla nějaký příběh a Flewellen se mu začala z ničeho nic smát. Matka jí tak následně sjednala sérii rehabilitací, včetně třeba logopedie a fyzioterapie, protože Flewellen sice rozumí, ale zatím není schopná mluvit a sama se hýbat. Zatím není jasné, na kolik se podaří Flewellen zotavit, ale její matka se nevzdává a pečlivě s ní rehabilituje.

    Podle lékařů z rehabilitačního centra Mary Free Bed v Grand Rapids v Michiganu je případ Flewellen opravdu ojedinělý a vzácný. Z lidí, kteří jsou ve vegetativním stavu tak dlouho, se probudí jen dvě až tři procenta z nich.

  • Lék na astma pomůže i alergikům. Arašídy anebo mléko už nebudou takové riziko

    28. únor 2024
    Astma (ilustrační foto)

    Přes dvě dekády běžně používaný lék na astma s látkou Omalizumab může podle nové studie pomáhat i na středně těžké a těžké potravinové alergie. Testování ukázalo, že až u 67 % lidí dokáže zmírnit reakci na alergeny, jako jsou třeba arašídy, kešu oříšky, mléko nebo vejce. Upozorňuje na to server Independent.

    Studii prováděl tým vědců a vědkyň pod záštitou Johns Hopkins Children's Center v Baltimoru. Zúčastnilo se jí celkem 177 dětí ve věku od jednoho roku do 17 let a také tři dospělí s těžkou potravinovou alergií na arašídy a nejméně dvě další potraviny. Těm byl podáván lék s účinnou látkou Omalizumab, známý pod komerčním názvem třeba jako Xolair, který je určený primárně k léčbě těžkých formě astmatu.

    Po dobu 20 týdnů dostávaly dvě třetiny účastníků dávky léku, a to v intervalu dvou až čtyř týdnů. Potom jim výzkumníci podali dávku arašídového proteinu. Ukázalo se, že u 67 % z účastníků se síla alergické reakce snížila, a to tak, že by potenciálně mohli zkonzumovat ekvivalent 2,5 arašídů bez toho, aby se u nich objevila středně těžká nebo těžká reakce.

    Pro lidi se silnými alergickými reakcemi na některé potraviny tak může zjištění znamenat významný přelom. Ti totiž často musí pečlivě sledovat, co konzumují, ale existuje riziko, že alergen požijí nedopatřením, třeba v jídle z restaurace. I přesto, že Omalizumab může pomoct snížit intenzitu reakcí, těžcí alergici se problematickým potravinám stále budou muset snažit striktně vyhýbat.

    „Přestože vyhýbání se potravinám je i nadále velmi důležité, zveřejněné výsledky ukazují, že lék může pomoci snížit riziko alergických reakcí na běžné potraviny a může poskytnout ochranu před náhodnou expozicí alergenům a nouzovým situacím,“ uvedla Jeanne Marrazzo, ředitelka amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci.

  • Ztichne většina TikToku? Ze sociální sítě zmizí další čtyři miliony písní

    28. únor 2024
    tiktok zákaz

    Spor mezi TikTokem a americkým hudebním vydavatelstvím Universal Music pokračuje dalším stažením hudebních skladeb z čínské sociální sítě. Zmizet by měly další asi čtyři miliony písní. Podle některých odhadů ale může být odstraňování hudby z TikToku ještě masivnější. V krajním případě by mohlo jít až o 80 % veškerých skladeb, se kterými platforma pracuje, píše server BBC.

    Zatím z TikToku kvůli vypršení smluvních závazků zmizely známé písně od interpretů a interpretek, mezi nimi třeba jeden z největších trendů poslední doby Murder on the Dancefloor od Sophie Ellis-Bextor. Nyní by měly vypršet i ty smlouvy, které se týkají konkrétních autorů a autorek tvořících pod vydavatelstvím. Podle TikToku by z platformy mělo zmizet dalších zhruba 30 % populárních skladeb, což čítá asi čtyři miliony hudebních produktů. Mezi nimi by mohly být třeba hity od Harryho Stylese nebo Adele.

    Podle některých odhadů by ale mohlo být odstraněno až 80 % populárních písní. Vliv by na to mohla mít tzv. rozdělená autorská práva. Ta by mohla způsobit, že pokud se autoři nebo autorky podepsaní pod vydavatelskou odnoží společnosti Universal Music podíleli na nějaké písni od jiného vydavatelství, a to třeba jen malou částí, teoreticky by se odstranění z platformy týkalo i té. Zasáhlo by to tak i další velké vydavatelské společnosti, jako jsou třeba Sony nebo Warner, ale i stovky dalších nezávislých vydavatelství.

    Kvůli neshodám mezi TikTokem a Universal Music na konci ledna ze sociální sítě zmizely asi tři miliony skladeb. Obě společnosti se totiž nedohodly na nových licenčních smlouvách, obsahujících zvýšení poplatků za autorská práva a finanční kompenzace pro umělce a umělkyně, jejichž hudba se na sociální síti objevuje.

  • Proměnu světa lze i slyšet. Česko-islandští fyield vystoupili na prestižních KEXP live sessions

    27. únor 2024
    fyield (Kryštof Kříček a Václav Havelka)

    Doposud se to podařilo jen Markétě Irglové po boku irského písničkáře Glena Hansarda. Nyní se na KEXP, nekomerční rozhlasové stanici v Seattlu, představili živě také česko-islandští fyield. Jejich interdisciplinární projekt Krajina budoucnosti / Future Landscapes zkoumá skrze zvuk vliv člověka na klimatické změny a v uplynulých měsících s ním obráželi Spojené státy. Šňůra koncertů, promítání i debat na konci listopadu vyvrcholila návštěvou kultovního studia stanice.

    Přes dva a půl tisíce videí čítá YouTube playlist formátu Live on KEXP, jehož produkci nezastavila ani covidová pandemie. Má ho na svědomí vlivné rádio, které od svého vzniku pomáhá objevovat novou hudbu napříč žánry. Ostatně to bylo právě KEXP, které v druhé polovině osmdesátých let vůbec poprvé zařadilo do rotací grungeové kapely jako Nirvana nebo Soundgarden.

    Kapela fyield jsou Václav Havelka, Kryštof Kříček a Pan Thorarensen. Pusťte si jejich vystoupení a uslyšíte mimo jiné terénní nahrávky z míst, která zpravidla stojí kdesi stranou a případný návštěvník na nich není vítán. Live session z amerického Seattlu zahrnuje i rozhovor vedený moderátorem Kevinem Colem.

    Kapela fyield vystoupila i rámci Radio Wave Studio Session.

  • Zkušební výtisk Harryho Pottera vydražen za 11 tisíc liber. Původní majitelka ho koupila náhodou

    27. únor 2024
    Harry Potter kniha

    Žena našla mezi knihami, které koupila v roce 1997 v knihkupectví dohromady za 40 pencí, vzácný výtisk knihy o Harry Potterovi. Šlo o zkušební kopii prvního dílu knižní série o mladém čaroději. Nyní ho v Británii vydražili za 11 tisíc liber, což je v přepočtu zhruba 325 tisíc korun. Upozorňuje na to server AP News.

    Téměř před 30 lety si žena z knihkupectví odnesla balík knih, který byl určený k vyřazení. Ležel v krabici na podlaze a dohromady za něj žena zaplatila asi 40 pencí, což je v přepočtu něco přes 10 korun. V balíku se nacházely výtisky titulů třeba od Agathy Christie, Dorothy Sayers nebo Ngaia Marshe, ale i vzácný první výtisk knihy Harry Potter a Kámen mudrců.

    „Koupila jsem ji jako vyřazený balíček s několika dalšími tituly. Abych pravdu řekla, myslím, že jsem si ji ani pořádně neprohlédla,“ uvedla žena.

    Jde o první tištěnou verzi knihy s příběhem o Harry Potterovi vůbec. Zkušební verze má pouze čistě bílou obálku, dále ještě procházela editací. Jednou z nich byla třeba korektura jména samotné autorky. Na obálce je totiž místo J. K. Rowling chybně uvedeno „J. A. Rowling“ a uvnitř knihy byla dokonce přejmenována na „Joanne Rowling“.

    Žena se po téměř 30 letech, co jí kniha ležela netknutá na poličce knihovny, rozhodla, že ji prodá v aukci. Ta proběhla v domě Hanson's, kde se ji podařilo vydražit za 11 tisíc liber, tedy zhruba za 325 tisíc korun. Knihu zakoupil soukromý britský sběratel.

  • Environmentální zločiny srovnatelné s ekocidou: Evropská unie je chce trestat až desetiletými tresty

    27. únor 2024
    Loď

    Nejzávažnější poškození a prohřešky proti přírodě chce Evropská unie kriminalizovat. Aktualizovaná legislativa by měla postihovat více oblastí, a taky zpřísnit některé tresty za činy, které jsou srovnatelné s ekocidou. Členské země budou mít dva roky na to, aby směrnici začlenily do svého vnitrostátního práva, píše server Euronews.

    Zpřísnění trestů se bude týkat třeba znečištění způsobeného loděmi, používání rtuti, poškozování ozonové vrstvy nebo nezákonného vyčerpávání vodních zdrojů. Legislativa vynechává některé oblasti, třeba nezákonný rybolov, vývoz toxického odpadu do rozvojových zemí nebo podvody na uhlíkovém trhu. Zároveň také explicitně nekriminalizuje ekocidu, což jsou vědomě vykonané činy, u nichž je vysoká pravděpodobnost, že budou mít za následek vážné a dlouhotrvající škody na životním prostředí.

    Evropská unie se po odhlasování směrnice stane prvním mezinárodním orgánem, který se rozhodl z případů poškozování přírody srovnatelných s ekocidou udělat trestný čin. Za ten by mohlo zodpovědným osobám hrozit až osm let vězení. V případě, že by čin proti přírodě způsobil i smrt nějakého člověka, by mohl vzrůst až na deset let.

    „Nová směrnice otevírá novou etapu dějin Evropy a chrání před těmi, kdo poškozují ekosystémy a jejich prostřednictvím i lidské zdraví. Znamená ukončení beztrestnosti v oblasti životního prostředí v Evropě, což je zásadní a naléhavé,“ uvedla k nové legislativě Marie Toussaint, francouzská poslankyně Evropského parlamentu Zelení/Evropská svobodná aliance.

    Přitom jich v posledních letech výrazně přibývá a stávají se významným kriminálním odvětvím po celém světě. V EU se nejčastěji týkají nezákonných praktik lovu tuňáka obecného a dalších zvířat, zemědělsko-průmyslového znečišťování chráněných oblastí nebo podvodů na trhu s uhlíkem, třeba v rámci obchodování s emisními povolenkami.

  • Sumo zápas s pivem nebo hodnocení mulletů. Florida Man Games vycházejí z mýtů o americkém státu

    26. únor 2024
    Florida Man Games 2024

    Útěk před policií nebo souboj o pivo. To je jen slabý výčet soutěžních kategorií v takzvaných „Florida Man Games“, které si dělají legraci z pověsti tohoto amerického státu. Florida se totiž vyznačuje bizarními novinovými články, ve kterých nechybí rvačky, pití, střelba, zápasení s plazy a další kratochvíle, za které hrozí pobyt ve vězení nebo na jednotce intenzivní péče.

    První soutěž na Florida Man Games vyhrál James Gordon z DeLandu, který o zlomek sekundy před svým soupeřem snědl talíř plný grilovaného vepřového masa a klobás. Na oslavu si dal pivo.

    Další disciplíny zahrnovaly souboje v kalné vodě v nafukovacím bazénu, kde soupeři byli ozbrojeni zbraněmi vyrobenými z bazénových nudlí a lepicí pásky. V dalších soutěžích lidé zápasili ve stylu sumo a drželi přitom džbány s pivem. Utíkali taky před skutečnými zástupci šerifa a skákali přes ploty a vyhýbali se překážkám nebo kradli kola. Jiní se museli poprat o peníze létající v simulovaném hurikánovém větru. Mezi disciplínami byla i soutěž krásy mulletů.

    Za sledování absurdních sportů zaplatili diváci asi 45 dolarů, tedy asi 1000 korun. Někteří lidé za akcí cestovali víc jak 300 kilometrů.

    Fenomén „Florida Man“ pronikl do povědomí národa částečně díky účtu na Twitteru, který vznikl v roce 2013 pod přezdívkou @_FloridaMan. Účet propagoval „skutečné příběhy nejhoršího superhrdiny na světě“ a sdílel titulky zpráv, jako například „Floridský muž pokousal psa, aby si ‚upevnil nadvládu‘“ nebo „Floridský muž se snažil zaplatit za hamburger trávou“.

    Majitel účtu @_FloridaMan ho v roce 2019 zrušil, jak připomíná list New York Times. Odůvodnil to tím, že se mu nelíbí zesměšňovat chování lidí v den, který patří k nejhorším v jejich životě.

  • Mravenci umí podle vědců léčit své kamarády. Mohlo by to pomoc při vývoji léku pro lidi

    26. únor 2024
    Mravenec

    Subsaharští mravenci matabele jsou známí jako precizní lovci, ale vědce nedávno zaujala jejich něžná stránka. Při lovu termitů, svého jediného zdroje potravy, se často zraní, protože termiti se zuřivě brání a způsobují útočníkům vážná zranění. Mravenci ale mají zvláštní schopnost uzdravovat své kamarády: dokážou rozpoznat, kdy je zranění infikované, a léčit je antimikrobiálními látkami, které si sami vyrobí. Všímá si toho list Washington post.

    „Mají velmi propracovaný systém, jak se s pozoruhodnou účinností vypořádat s nebezpečnými a někdy i smrtelnými infekcemi,“ říká vědec z katedry ekologie zvířat a tropické biologie na Würzburské univerzitě Erik Frank.

    Jeho studie se zaměřila na mravence nakažené bakterií pseudomonas aeruginosa, což je běžná infekce při poranění. Stejný mikrob mimochodem loni ve Spojených státech kontaminoval oční kapky pro lidi a způsobil případy slepoty a úmrtí a je rezistentní vůči lékům.

    Mravenci při ošetřování infikovaných ran produkují látku složenou ze 100 chemických sloučenin a 41 proteinů. Frank dodává, že díky tomu aplikují na ránu druhého mravence něco jako širokospektrální antibiotikum.

    Některé z těchto sloučenin by podle vědců mohly mít využití i v našem zdravotnictví. „V sekretech byl zdaleka nejhojněji zastoupen jeden dosud nepoznaný protein. Vsadím se, že na této bílkovině je něco zvláštního při léčbě infikovaných ran,“ říká.

  • K čemu je potřeba přestupný rok? A proč se den nepřidává úplně každé čtyři roky?

    26. únor 2024
    Přestupný rok

    Přestupný rok byl zaveden z velké části proto, aby se měsíce synchronizovaly s ročními událostmi, včetně rovnodenností a slunovratů. Všímá si toho agentura AP s odkazem na vědce amerického Kalifornského technologického institutu.

    Doba, za kterou Země oběhne slunce totiž není přesně 365 dní v roce. Cesta naší planetě podle vědců z NASA trvá asi o šest hodin déle.

    Neznamená to ale, že každý čtvrtý rok je přestupný. Ani těch 6 hodin totiž není úplně přesný údaj a za několik desítek let by roční události opět neseděly. Rozhodlo se proto, že roky dělitelné 100 se nebudou přestupné, pokud nebudou zároveň dělitelné 400.

    V uplynulých 500 letech nebyl přestupný den v letech 1700, 1800 a 1900, ale v roce 2000 byl. V příštích 500 letech, pokud bude praxe dodržována, nebude přestupný den v letech 2100, 2200, 2300 a 2500.

    Co by se tedy dělo bez přestupného roku? „Bez přestupných roků bychom po několika stech letech měli léto v listopadu,“ řekl Younas Khan, učitel fyziky na Alabamské univerzitě v Birminghamu. „Vánoce budou v létě.“

    S přestupným přichází také tradice. Například v Irsku to býval den, kdy bylo možné, aby ženy požádaly o ruku muže a ne naopak. Podle historičky Katherine Parkinové tradice sahá až do pátého století, kdy svatá Bridget apelovala na svatého Patrika, aby nabídl ženám možnost požádat o sňatek. Ve dvacátém století ale tenhle zvyk feministky označily jako výsměch rovnoprávnosti pohlaví.