Inspirativní ženy tří republik

12. srpen 2018

Znáte jméno pražské držitelky Nobelovy ceny? Víte, že první mistryně světa v šachu reprezentovala Československo? A kolik dokážete vyjmenovat českých válečných hrdinek? Léto na Českém rozhlase Plus patří ženským osobnostem let 1918 až 1948, které se často vydávaly nevyšlapanými cestami a prosazovaly se v oborech, jež byly do té doby vyhrazené mužům.

„Na podzim roku 1922, ještě před tím, než si mladá Československá republika připomněla čtvrté výročí svého vzniku, jmenoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk novou vládu. V listopadu ve Velké Británii vznikla slavná rozhlasová a později televizní stanice BBC a v prosinci téhož roku se odehrála nenápadná, přesto však významná událost.

V Praze se konala promoce Anděly Kozákové, první Češky, která získala titul doktora práv." Těmito slovy začíná jeden z příspěvků prázdninového seriálu Ženy tří republik, který pro Český rozhlas Plus připravilo u příležitosti letošních významných výročí Rešeršní oddělení a knihovna Českého rozhlasu. Navazuje tak na předchozí projekty jako Svobodná a divoká 90. léta nebo Znovu 89, které se dočkaly i knižního vydání.

Silné a sociálně vnímavé

„V prvorepublikových letech seriál připomíná řadu žen, které si v nejrůznějších oblastech připsaly prvenství. Nejednalo se o jediný ani nejpodstatnější klíč výběru osobností. Usilovali jsme především o pestrost a zachycení co největší šíře oborů a činností. Snažili jsme se vystihnout významné fenomény doby, ať už to byl boj za rovnoprávnost nebo třeba rozvoj kinematografie," říká vedoucí Rešeršního oddělení a knihovny ČRo Tomáš Dufka. Tvůrci chtěli také zohlednit rozvrstvení společnosti. Proto seriál připomíná aristokratky i dělnice, příslušnice různých náboženských proudů nebo romské menšiny.

Prostor dostalo mnoho žen, pro něž nebyl rozhodující osobní úspěch, ale byly vnímavé vůči potřebám dalších žen a obecně sociálně znevýhodněných lidí. „Možná jste až dosud při návštěvě pražského Činoherního klubu netušili, že vstupujete do prostor navržených první českou architektkou Miladou Petříkovou-Pavlíkovou pro Ženský klub český. V pokojících nad dnešním divadelním sálem mohly nalézt přechodné ubytování desítky žen v tíživé životní situaci. Česká architektka se tak zařadila po bok německých či dánských architektů, kteří se ve dvacátých a třicátých letech zaměřovali na sociální bydlení," líčí členka autorského týmu Martina Holá.

Dvě strany jedné mince

Při poslechu Žen tří republik překvapí, kolik různorodých oborů u nás spoluzakládaly a významně utvářely ženy. Zmínit můžeme třeba zakladatelku české geografie Julii Moschelesovou. Zatímco v zahraničí se dočkala uznání a ocenění, v poválečném Československu těžko hledala uplatnění, a jednu dobu musela dokonce provizorně přespávat na pracovišti v budově pražské univerzity. „Málokdo rovněž tuší, že vůbec první osobností, která se v Československu odborně zabývala chemií odpadních vod, byla rovněž žena. Konkrétně Julie Hamáčková, první profesorka na technické vysoké škole," přibližuje autorka medailonu Silvie Havelková.

Do pořadu tvůrci zařadili i několik solitérních a inspirativních osobností, jako byly Anna Pammrová spojená se začátky ekologie i feminismu u nás či výtvarnice úzce spjatá s českým katolickým prostředím Getruda Gruberová-Goepfertová.

„Seriál Ženy tří republik nemá ve svém titulu nejlepší, největší nebo nejslavnější. I proto se posluchači mohou seznámit s několika rozporuplnými osobnostmi, které dnes vnímáme zejména kvůli jejich poválečnému politickému angažmá spíš v nepříznivém světle. Vzhledem k roli, kterou ve své době sehrály, je ale nemůžeme upozadit," vysvětluje jeden z autorů František Štambera, podle něhož je dobré si připomenout třeba jméno Luisy Landové-Štychové. „Tato radikální feministka, anarcho-komunistická politička a ideologicky horlivá popularizátorka astronomie se zasloužila o to, že se v říjnu 1918 při prvním neúspěšném pokusu o převrat vyhlašovalo Československo jako republika."

Stopa v archivu

Ke každé osobnosti se tvůrci seriálu ve spolupráci s Archivem Českého rozhlasu snažili dohledat i autentický záznam jejího hlasu, nebo alespoň dobovou kulisu. Díky tomu si lze poslechnout projev první české profesionální novinářky a bojovnice za rovnoprávnost Olgy Fastrové, který pronesla v Československém rozhlase v roce 1936. Prosbu o spolupráci ochotně vyslyšel také Slovenský rozhlas.

„Při výběru osobností jsme se občas octli v argumentačním ringu, protože žen hodných připomenutí bylo více než prostoru ve vysílání. Náš výběr hrdinek tří republik tak může posloužit i jako inspirace pro posluchače a posluchačky, aby se sami zamysleli nad jmény žen, která jim chybí v učebnicích, ve veřejném prostoru nebo v médiích a která by mohla doplňovat panteon významných českých osobností," dodává dodává jedna z autorek Martina Poliaková.

Seriál Ženy tří republik můžete poslouchat na stanici Český rozhlas Plus premiérově každý všední den v 10.25 nebo si jej přečíst a připomenout ze záznamu na webových stránkách Českého rozhlasu Plus.

Spustit audio

Více o tématu