„Inspirovaly mě pokusy CIA i lidské sklony hrát si na Boha.“ Jakub Jansa se teď věnuje instantnímu štěstí
„Chtěl jsem zviditelnit způsob, jakým lidé zasahují do krajiny a často nevratně ji modifikují. Takže jsem se převtělil do role vizionářského a trochu nezodpovědného architekta, který chce v nadmořské výšce 2 000 metrů ve švýcarských Alpách vytvořit umělou jeskyni,“ popisuje umělec Jakub Jansa jeden ze svých starších nápadů, který později dostal název Engstligenalp. Ve studiu Radia Wave byla řeč i o tom, jak se snažil rozumět rostlinám, a o projektu Spiritual Fitness, který popisuje i nové číslo Revue Prostor.
Východiskem byl pro Jansu fakt, že v současnosti je genetická modifikace běžnou praxí a naprogramování jakéhosi druhu života látkám anorganického původu je jen „další úrovní lidské hry na Boha, kdy se člověk snaží ovládnout různé přirozené procesy na Zemi“, psalo se tehdy v úvodním textu k výstavě, která se konala v Galerii hlavního města Prahy.
Dílo s názvem Engstligenalp prezentoval Jakub Jansa v roce 2014, kdy byl ještě studentem v ateliéru supermédií na pražské UMPRUM. Jako svou diplomovou práci na této škole vytvořil Jansa loni svůj zatím asi nejrozsáhlejší a nejdéle trvající projekt Spritual Fitness. V práci mimo jiné upozorňuje na jevy úzce spojené s dnešním nastavením společnosti, jako tlak na výkon a sebekontrolu, důraz na materiální úspěch a instantní řešení, jak být šťastný.
V rozhovoru jsme se dotkli i dalšího ze starších děl Jakuba Jansy, ve kterém hrála hlavní roli pokojová rostlina. „Inspirovaly mě pokusy bývalého zaměstnance CIA Cleva Backstera, který se pomocí detektoru lži snažil zachytit, co cítí rostliny. Pokusy prováděl v 60. letech a dnes by se daly označit za šarlatánství, ale mě to přivedlo na myšlenku, zda se o něco podobného nepokusit znovu a dotáhnout to,“ říká Jakub Jansa.
Nové číslo Revue Prostor, ve kterém si můžete přečíst dialog Jakuba Jansy s výtvarným kritikem a publicistou Tomášem Kličkou, vychází 27. června.
Oslovil proto několik lidí z ČVUT a z Fakulty experimentální biologie rostlin na UK a požádal je, zda by s ním vyvinuli zařízení, které by na jedné straně četlo data z rostliny a na druhé straně je někam zapisovalo. Ze záznamu sice nevyčetli, jak se rostlina cítí, ale několik lidí se prý na základě participace na tomto projektu rozhodlo pokračovat v podobném směru. „Třeba jednou na základě dat získaných z rostlin rozluštíme, co se v nich odehrává,“ dodává s nadsázkou Jansa.
Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
