Intimní performance Denisy Nové, ženská práce ve sweatshopech a slow fashion Lubicy Skalské
Přinášíme reportáž z módní performance Denisy Nové, ohlédnutí za večerem na téma ženské práce v bangladéšských sweatshopech a rozhovor o cestě k pomalé módě s Lubicou Skalskou.
Denisa Nová: intimní performance osobního šatníku
V galerii U Betlémské kaple se v polovině října odehrála neobvyklá performance. Aktuální, podzimně-zimní kolekce Denisy Nové byla představena ve své mimimalistické čistotě a snadné kombinovatelnosti. Tři své zákaznice Denisa Nová přímo před zraky návštěvníků převlékala do oděvů v jejích oblíbených barvách: bílé, tělové, šedé a černé, jako akcent se objevil červený doplněk. Akce zprostředkovala intimitu každodenního rituálu oblékání, procesu, při kterém halíme své tělo do oděvu a rozhodujeme, co ukážeme a co zůstane skryté.
„Chtěla jsem vše ukázat z druhé strany a zkusit si jiný tvar, než jakým je módní přehlídka. Šlo o aktuální kolekci, lehce poupravenou pro konkrétní tři ženy, s respektem k jejich stylu,“ říká Denisa Nová. Akce se odehrávala bez jakéhokoliv zákulisí, v klidu a tichosti. Vzájemná komunikace mezi Denisou a „modelkami“ byla téměř neslyšná a vynikal tak zvuk oblékání a svlékání a klidná pozitivní energie, která fungovala mezi designérkou a zákaznicemi. V prostoru galerie bylo vedle oděvů vystavené i doprovodné video s taneční jógovou choreografií Kláry Vukmanov Šimokov.
Ženská práce v bangladéšských sweatshopech
Feministická společnost, která působí na Univerzitě Karlově, uspořádala večer na téma ženské práce v bangladéšských sweatshopech. Do továren, kde se šije zboží pro řetězce, ve kterých běžně nakupujeme, návštěvníci nahlédli prostřednictvím dokumentu Udita. Ten se zaměřuje na bangladéšské odbory a celkovou situaci tamních žen v módním průmyslu. Snímek je volně ke zhlédnutí na YouTube. Následovala diskuse, která měla poukázat na toto často opomíjené téma. „Problém je, že aktivistické prostředí se často soustředí hlavně na ekologické aspekty a dopady fast fashion. Šlo nám o to, upozornit na problematiku ženské práce, postavení žen v těchto továrnách,“ říká Anna Libanská. Práci za minimální mzdu v nevyhovujících podmínkách vykonávají nejčastěji mladé ženy od 15 do 25 let, které přichází z venkova.
„V Bangladéši jde až o osmdesát procent žen, které si nemohou najít jinou práci. Je na nich v podstatě závislá celá bangladéšská ekonomika. Jejich pracovní podmínky jsou z našeho pohledu nesnesitelné, takže věk 25 let je opravdu hraniční. U žen se začnou objevovat zdravotní problémy, případně jsou vystřídány mladší generací,“ dodává Libanská. Diskuse se stočila i k možným řešením problému. „Bojkoty nepomáhají, protože mohou vést k hromadnému propouštění. Lepším přístupem je kombinace nátlaku ze strany spotřebitelů a od samotných pracovnic a pracovníků. Role odborů je nezastupitelná, jsou potřeba k tomu, aby se lidé mohli bít za svá práva.“ Pokud vás téma zajímá, doporučujeme mimo jiné stránku ethicalconsumer.com, projekt Ušili to na nás občanského sdružení Na Zemi nebo kampaň Fashion Revolution s názvem Who Made Your Clothes.
Druhý život denimu: Upcyklace podle Lubicy Skalské
Lubica Skalská je původem z Bardejovských Kúpelí na Slovensku. Do šití se pustila už jako malá: „Přešívala jsem oblečení svých rodičů a pokreslila hory papíru různými návrhy. Nikoho pak nepřekvapilo, když jsem šla studovat módní návrhářství na střední a později i na vysoké škole.“ Vystudovala na liberecké Technické univerzitě. „Škola mi dala příležitost vyzkoušet si různé textilní techniky. Šla na ni i řada mých přátel a studovali tam i mí učitelé ze střední, takže to byla celkem jasná volba. Díky stáži v rámci Erasmu jsem měla příležitost setkat se s tureckým módním průmyslem. Bylo zajímavé vidět, jak to funguje v zemi, kde jede textilní průmysl naplno.“
Z materiálů Lubica preferuje vlnu, konopné a lněné látky. V poslední době se intenzivně věnuje upcyklaci denimu, ze starých košil, kalhot a bund šije stylové oblečení a doplňky: „Prostřednictvím své práce se snažím poukázat na problematičnost bavlny, která patří k největším znečišťovatelům v textilním průmysl. Celý proces výroby bavlny je velmi neekologický, od pěstování až po úpravy.“ Po stránce designu se při upcyklaci drží decentního minimalismu, aby její oblečení mohlo být dostupnou a všedně nositelnou náhradou fast fashion: „Lidé chtějí být osobití a jedineční, ale na ulici nechtějí křičet. Proto se držím zlaté střední cesty a snažím se držet při zemi, i když mám spoustu nápadů a chuť vytvářet i abstraktnější věci.“
Playlist:
Lewis Cancut – Say OK feat. Tigarah (Mina Remix)
Mechatok – Placer
GXXOST – UNDER ARMOUR
Dinamarca – Mobileboy
Hi Tom – Tablet
WWWINGS – LAST SONG
CYPHR & Kid Antoine – Misceo
Tomás Urquieta – Anatomía (Ausschuss Remix)
TOMASA DEL REAL X TALISTO – TU SEŃORA (KABLAM'S PSYCHO-MUTATION REMIX)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
