Intro: Bonaventure dělá hudbu rozervanou jako psychika po ztrátě blízkého

„Jsem přesvědčená, že můj synovec zemřel kvůli barvě kůže a to mě opravdu změnilo,“ říká hudebnice s africko-evropskými kořeny Soraya Lutangu o začátku své kariéry pro server AQNB. Její původní profesí je grafický design a hudbě se věnuje od konce roku 2015 pod vlivem úmrtí svého synovce – okolnosti incidentu jsou nejasné i kvůli neochotě Lutangu tuto událost bulvarizovat na internetu. Na synovcovu počest si jako svůj pseudonym vybrala právě jeho jméno – Bonaventure. Její hudba v agresivním mixu odráží ono psychické rozpoložení těsně po tragické události. Střet mezi smutkem, naštváním a láskou.

Bonaventure vystoupí v sobotu 2. 9. 2017 na ostopovickém audiovizuálním bienále PAF na konci léta, které organizuje olomoucká Přehlídka filmové animace a současného umění.

Čerstvé EP Free Lutangu poodhaluje rodinnou historii na více úrovních, na obalu desky je zesnulý synovec, jednotlivé tracky jsou věnovány jejím sourozencům. Nejde ale o nějaké melancholické rozjímání, rodina pro Lutangu slouží jako odrazový můstek pro zvukově svébytný komentář k rasově motivovanému násilí, útlaku a institucionalizovanému rasismu. Už v první skladbě, výmluvně pojmenované Supremacy, Lutangu ukazuje, jak přistupuje ke kompozici skladeb. Na repetitivní zkreslenou basovou linku postupně vrší noiseové perkuse, sirény a vysamplovaný proslov aktivistky Sister Souljah z cyklu PBS Listening to America. Celému tracku dominuje stále se opakující útržek projevu: „Považuji se za osobu afrického původu.“

INTRO je nepravidelný seriál Radia Wave, ve kterém vám chceme představovat začínající a zatím nepříliš známé hudebníky a vycházející hvězdy aktuální popové i experimentální scény z celého světa.

V dalších tracích Bonaventure poodhaluje, co pro ni znamená její evropský původ. Skladba Mulature zvukově odpovídá názvu – odkazuje k španělskému termínu, který označuje potomka bělocha a černocha. V tracku se organicky kombinují samply z Mozartovy Lacrimosy s agresivním beatem, krátkými útržky sborů připomínajícími bojové pokřiky kmene Zulu a úryvky rádiových hitů – od Michaela Jacksona přes Beyoncé k Rihanně.

Šestadvacetiminutová nahrávka Free Lutangu funguje na principu koláže. Bonaventure tak sice komentuje své zkušenosti s rasistickým prostředím současného západního světa, výsledné tracky ale nejsou jednoduchá agitka. Je totiž velmi těžké se odtrhnout od emotivně vypjatého a hypnotického zvuku. Vytíženost Bonaventure na evropských klubových parketech ukazuje, že si její hudba nachází své publikum. Tísnivá autorská vize Sorayae Lutangu totiž uspokojí jak ty, kteří se cítí dotčení současným děním a vzestupem xenofobie ve světě, tak ty, kteří hledají neotřelé přístupy ke klubové hudbě.