INTRO: Producent Rozzma létá z egyptských ulic až do vesmíru

4. září 2018

Je starý sedm tisíc let, nosí masku Tutanchamona a letos na podzim vystoupí na polském festivalu Unsound. Producent a zpěvák Rozzma je jedním z řady současných hudebníků, kteří dostávají Egypt na mapu aktuální elektroniky. Na pomoc si k tomu bere electro-shaabi – elektronickou variantu hudby původně zrozené z egyptských ulic.

Přestože fiktivní postava Rozzma, kterou její anonymní autor stvořil v roce 2016, nosí masku egyptského faraona, o faraona prý nejde. „Je to obyčejný kluk z dělnické třídy, který se narodil v éře Tutanchamona a cestoval do vesmíru,“ vysvětluje Rozzma v rozhovoru pro The Quietus. „Zrovna teď se po sedmi tisících letech vrátil na Zemi a pozoruje, co se tady změnilo.“ Vytváření myšlených utopií, nejčastěji umístěných do vesmíru, uvedl do hudebních příběhů už v sedmdesátých letech americký jazzman Sun Ra. Ten tušil, že místo, kde rasově utiskovaní Afroameričané dosáhnou klidu a míru, musíme hledat v kosmu. Rozzma to teď cítí podobně – podle vlastních slov přitom nemá problémy s Egyptem, ale celým světem. „Jako mladý člověk se dnes necítím dobře nikde. A hudba je můj druh útěku,“ doplňuje Rozzma.

Mladý egyptský producent se uvedl na scénu loňským EPčkem Donya Fakka a především skvělými videoklipy, ve kterých míchá technologicky pokročilé futuristické vizuály s každodenní žitou realitou chudých egyptských čtvrtí. Nechybí samozřejmě ani zvukové napojení na africkou tradici. „Staří Egypťané byli technologicky velmi vyspělí, ať už v architektuře, nebo ve stavbě větrných elektráren. A vymysleli taky dost hudebních nástrojů, hlavně perkusí.“ Rozzma tyhle nástroje používá, samozřejmě je ale vsazuje do současného kontextu. Jeho zvuk je tak hodně divokou kombinací ostře usekaných vokálů, zasmyčkovaných samplů strunných nástrojů a hlavně rytmů vycházejících z tradiční egyptské hudby shaabi. Ta původně vznikla v sedmdesátých letech jako hudební jazyk dělnické třídy vyrovnávající se s obtížemi života v modernizujícím se Egyptě.

Je to hodně kontaktní hudba – proto klade Rozzma největší důraz na živou podobu svých vystoupení, která se pohybují někde na pomezí audiovizuálního zážitku a spirituální seance s maskami. Rozzma má pro ně svoje vlastní pojmenování: říká jim zkušenost. Jednu takovou zkušenost budou moct zažít i fanoušci ve střední Evropě. Rozzma totiž na začátku října vystoupí na festivalu Unsound v polském Krakově.

Jak to zní, když egyptský faraon rapuje o Káhiře? A co Rozzma nejvíc oceňuje na starých Egypťanech? Poslechněte si celý příspěvek.

autor: Jiří Špičák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.