Irský park s pohořím Mourne se dostal na seznam geoparků UNESCO. Natáčela se zde i série Game of Thrones

Kniha se jmenuje „A pamflyt compiled of Cheese, contayninge the differences, nature, qualities, and goodnes“ obsahuje všechny informace o výrobě sýrů a jejich receptury od starověku až po éru Tudorovců. Zároveň se lze v knize i dočíst, jaké mají jednotlivé druhy sýrů z Anglie i Walesu přednosti nebo i zdravotní benefity. Ze zápisů třeba vyplývá, že lidé v době vzniku rukopisu některé sýry považovali za lék.

Rukopis o 112 stranách vázaných v pergamenu byl napsán ručně zhruba v 80. letech 15. století a jeho existence dosud nebyla badatelům známá. Její autor není známý, ale podle historiků lze určit, kdo do knihy nahlížel. Na stránkách se totiž nachází vepsané poznámky o výpůjčkách, ze kterých vyplývá, že kniha kolovala třeba mezi politiky i královskými dvořany.

„Je pravděpodobně první komplexní akademickou studií o jedné potravině, která byla napsána v anglickém jazyce. Ačkoli sýr tvořil součást lidské stravy od zavedení zemědělství v prehistorických obdobích, existuje jen málo důkazů o jeho charakteru a místech výroby ve středověké Británii,“ popisuje knihu Peter Brears, historik zabývající se potravinářstvím.

Mezi nejvíce ohrožené země patří hlavně Bangladéš, Pákistán, Vietnam a Kambodža, kde se koncentruje největší množství oděvního průmyslu produkující zejména fast-fashion módu. Podle nové studie Cornellovy univerzity a společnosti na správu aktiv Schroders, by měly tyto země do konce roku přijít kvůli extrémnímu počasí až o 22 % svých příjmů z vývozu.

Menší zisky budou mít ještě širší ekonomické dopady, které zasáhnou třeba i tamní zaměstnance. Podle studie by mohlo být kvůli tomu zrušených asi jeden milion pracovních míst.

Autoři studie zároveň vyzývají módní firmy, které v těchto lokalitách nechávají své zboží vyrábět, aby kvůli počasí zajistili svým zaměstnancům bezpečnější pracovní podmínky, dostatek hydratace, více času na odpočinek a upravili jim pracovní dobu. Už v současnosti se totiž země potýkají s extrémně vysokými teplotami okolo 40 °C a taky vysokou vlhkostí. Do budoucna by se k tomu mohly přidat i časté povodně, jejichž ničivým následkům čelí některé země už dnes.

Bangladéš, Pákistán, Vietnam a Kambodža jsou v módním průmyslu považovány za průmyslově velmi významné, protože dohromady z nich pochází až 18 % celosvětového vývozu oděvů. Nachází se v nich asi 10 tisíc továren, které poskytují až 10,6 milionu pracovních míst pro zaměstnance ve výrobě. Jedná se ale hlavně o továrny fast-fashion módy, které jsou známé tím, že svým zaměstnancům poskytují nedůstojné pracovní podmínky, nízké mzdy a často nedodržují ani základní bezpečnost práce, což by mohly klimatické změny ještě zhoršit.

V italských Benátkách vystavují jmenovitě Alena Matějková, Barbora Kotěšovcová, František Jungvirth, Klára Horáčková a Dana Zámečníková. Venice Glass Week byl zahájen tuto sobotu a potrvá až do 27. října. Na přehlídce se představuje tvorba českých autorů a autorek již podruhé.Finální podobu české výstavy měla na starosti kurátorka Mária Gálová, která se snažila letošní expozicí navázat na to, co české sklo ukázalo v rámci pátého ročníku přehlídky před dvěma lety, kdy se prezentovalo v rámci výstavy Czech Glass, Quo Vadis?!

„Již tehdy jsem jako kurátorka přemýšlela v intencích dlouhodobého projektu, nikoliv pouze jediné jednotlivé prezentace. Proto jsem zamýšlela vytvořit platformu, která by měla potenciál představovat české sklo v delším časovém horizontu, avšak vždy s novou konkrétní ideou, se záměrem vykreslit úplnější obraz toho, co se v oblasti volné tvorby skla v České republice děje,“ říká Gálová.

V rámci prvního roku, kdy se české sklo v Benátkách objevilo poprvé, bylo pro Gálovou zásadní ho představit v obecnějších rovinách a prezentovat hlavně různé polohy současného českého skla a tvorby autorů a autorek s často odlišnými styly. Konkrétně na ty pak klade důraz právě letošní expozice. „Důraz jsem položila na potenciál skla jako materiálu, který plnohodnotně obstojí při řešení konkrétních uměleckých záměrů, a poukázala jsem na rozdílné tvůrčí přístupy autorů. Mnohovrstevnatost jeho použití představuji prostřednictvím sklářky-sochařky, new-tech sklářky, skláře v tandemu s módní návrhářkou a sklářky-malířky,“ dodává.

U čtyřletého chlapce se v roce 2021 začala projevovat dysbalance v jeho neuromotorickém vývoji. Zpomalil se u něj vývoj, přestal růst do výšky, navíc i odlišně používal pravou a levou stranu svého těla a měl bolesti. Žena proto s chlapcem navštívila lékaře, který si s jeho obtížemi nevěděl rady. Během dvou let pak navštívili asi 17 odborníků, ale ani ti nebyli přesně schopní určit chlapcovu diagnózu.

 zoufalosti tak ženu napadlo obrátit se na ChatGPT. Do chatbotu tak vypsala všechny obtíže svého syna a přidala tam také popisy z chlapcovy magnetické rezonance. ChatGPT pak určil, že by se mohlo jednat o takzvaný „syndrom fixované míchy“, což je neurologické onemocnění, při kterém je mícha připojená k okolním tkáním páteře. Tuto diagnózu poté ženě potvrdil i neurochirurg a chlapec na základě toho podstoupil zákrok, který mu od obtíží uleví. Nyní se po něm chlapec zotavuje.

Lékaři ale před používáním ChatuGPT k určování diagnóz varují. Je známé, že chatbot je nepřesný, dělá chyby a některé odpovědi si dokonce vymýšlí. Pacienti by tak měli v diagnostice nemocí důvěřovat odborníkům, tedy lékařům.

Dotváření neurčitých nebo nezřetelných podnětů i předmětů do smysluplných obrazů pomocí fantazie se označuje jako pareidolie a souvisí s představivostí každého jedince. Podle vědců z australské University of Queensland a University of the Sunshine Coast na tuto schopnost ale může mít vliv i oxytocin, který je nazýván taky hormon lásky, důvěry, morálky nebo sociálních vazeb. Ten je nejvyšší u žen, které právě porodily.

Vědci studii prováděli pomocí online dotazníku, ve kterém ženám ukazovali celkem 320 obrázků. Na 32 z nich byly zachycené přímo lidské tváře, 256 snímků vyobrazovalo různé výjevy, které obličeje mohly připomínat a na zbylých 32 byly neživé věci bez jakýchkoliv vzorů podobným obličejům. Výzkumníci se také žen dotazovali, jestli jsou těhotné, nebo zda právě porodily.Získané údaje pocházely od 84 těhotných žen, 79 žen, jež v posledním roce porodily a 216 žen, kterých se ani jeden z těchto stavů netýkal.

Výsledky pak naznačily, že s rozpoznáním snímků zachycujících obličej neměla problém žádná žena. Ty z nich, které ale nedávno porodily, měly větší úspěšnost v rozpoznávání snímků, ve kterých mohly být rysy obličejů naznačeny.

Citlivost na vnímání nebo rozpoznávání obličejů tak podle výsledků nemusí být v průběhu dospělého života fixní a může se měnit, hlavně během raného rodičovství. Vysvětlením může být podle vědců právě vyšší hladina oxytocinu, který ovlivňuje sociální chování. Ve výzkumu ale vědci hladinu oxytocinu přímo neměřili, takže by jejich vysvětlení musely potvrdit ještě budoucí výzkumy.

Odborníci odhadují, že kočky v Austrálii každoročně zabíjí asi 2 miliardy zvířat. Podle zprávy australského ministerstva pro klimatické změny, energetiku, životní prostředí a vodu je v Austrálii 57 druhů velmi náchylných k ohrožení kočkami. V naprosté většině z toho jde o savce.

V Austrálii už sice existuje několik opatření k omezení populace divokých koček – včetně usmrcení speciálním robotem. Nový vládní návrh se ale poprvé zaměřuje i na kočky domácí. Úředníci zvažují třeba možnost zákazu vycházení koček, povinného držení koček uvnitř budov nebo omezení počtu koček, které si lidé můžou pořídit.

Navzdory tomu, jak oblíbené kočky jsou, je ale australská veřejnost omezením otevřená, píšou New York Times. „Možná máme v Austrálii, bohužel, s vysvětlováním snazší práci, protože už jsme o tolik druhů přišli,“ řekla redaktorům Sarah Leggeová, profesorka na Australské národní univerzitě v Canbeře. „Veřejnost mnohem více podporuje regulaci koček, včetně omezení pro majitele domácích mazlíčků.“

Zakladatel a generální ředitel společnosti Accelerate Julian Klymochko na své síti na začátku týdne sdílel zprávu Financial Times. Server analyzoval data banky JP Morgan a z výsledků vyplývá, že by umělci mohli na Spotify vydělat až 1 200 dolarů měsíčně na licenčních poplatcích. Metoda má spočívat v tom, že umělec nahraje 30sekundovou skladbu a poté naprogramuje svůj telefon, aby ji celý den přehrával ve smyčce.

Daniel Ek, generální ředitel streamovací služby, na Klymochkův příspěvek odpověděl, že takto se autorské poplatky ve Spotify nerozdělují. „Kdyby to byla pravda, můj vlastní playlist by byl jen 'Daniel's 30-second Jam' ve smyčce,“ zavtipkoval. „Teď vážně, takhle náš systém autorských poplatků úplně nefunguje.“

Výměna názorů obou mužů je dalším polínkem do debaty o streamovacích podvodech. Objevily se totiž obavy, že „umělé“ streamování – kdy přehrávač pouští vybranou skladbu ve smyčce – brzdí hudební průmysl. Vedení JP Morgan podle Financial Times odhaduje, že až každý 10. stream je falešný.

Podle webových stránek streamovací společnosti má tato služba dvě úrovně autorských poplatků a umělci jsou vypláceni jednou měsíčně – ale to, kolik dostanou, se může lišit.

„Na rozdíl od toho, co jste možná slyšeli, Spotify nevyplácí umělcům autorské honoráře podle sazby za přehrání nebo za stream,” uvádí se na webu. „Autorské poplatky, které umělci dostávají, se mohou lišit podle rozdílů ve způsobu streamování jejich hudby, nebo podle dohod, které mají uzavřeny s vydavatelstvími nebo distributory.”

Cirkus Roncalli vznikl v roce 1976 a později byl jedním z prvních cirkusů na světě, který přestal pracovat se živými zvířaty. V roce 1991 se zřekl lvů a slonů. Před pěti lety se ale rozhodl být ještě důslednější a živá zvířata ze svého programu vyřadil úplně.

„Pro Roncalli už není vhodné, aby v manéži byla skutečná zvířata,“ řekl 49letý šéf cirkusu Patrick Philadelphia. „Pokud se s cirkusem například usadíme uprostřed tržnice v centru města, nemáme žádný prostor pro venkovní výběhy zvířat.“

Zvířata ale přitahují dětské diváky nejvíc. Proto je cirkus chtěl alespoň nějak zachovat. A inspiroval se v představením, ve kterém zpěvák Justin Timberlake využil hologramu zesnulé americké hvězdy Prince. „Když můžete na holografickou obrazovku promítat někoho, kdo už nežije, proč byste to nemohli udělat se zvířetem, koněm, slonem?“ řekl Philadelphia.

Hologramy sice v cirkuse Roncalli plně nahradily živá zvířata, v případě lidských čísel show pouze doplňují. Například klaun Gensi vystupuje jak jako obří projekce, tak jako on sám naživo. A samozřejmě nechybí ani dechberoucí akrobatická čísla, reportoval z vystoupení server TheatreArtLife.

V průběhu let si baletní odvětví vybudovalo špatnou reputaci. Minulosti se upozorňovalo na to, že se z něho stává prostředí, které mladé studenty vede k poruchám příjmu potravy. Objevila se také kritika obsazování extrémně hubených balerín do hlavních rolí.

Novináři z BBC hovořili s více než 50 bývalými studenty elitních Royal Ballet School a Elmhurst Ballet School, kteří školy navštěvovali v letech 2004 až 2022. Mnozí popisovali rozvoj poruch příjmu potravy. Někteří tvrdili, že od školních let mají dodnes psychické problémy.

Jednou z bývalých studentů byla i Harriet Royle. Na baletní školu v Elmhurstu začala chodit ve 13 letech. Už předtím měla nějaké problémy s jídlem a vnímáním svého těla, ale do školy dorazila fit a zdravá. Harriet, které je nyní 22, BBC řekla, že se jí problémy s jídlem znovu objevily po tom, co jí bylo řečeno, že potřebuje zapracovat na své kondici. Ona to pochopila jako vzkaz, že má zhubnout. A po výrazném úbytku váhy ji opravdu ve škole pochválili. Harriet měla pocit, že čím více zhubne, tím více pozornosti učitelů se jí dostane. „Bylo to tak trochu potvrzení toho, že to, co děláte, je správná věc,“ řekla BBC Harriet.

Královská baletní škola v Londýně je jednou z nejslavnějších na světě a vychovala řadu slavných tanečnic včetně Margot Fonteyn a Darcey Bussell. Jeho prezidentem je král Karel III. Prestižní je i Elmhurst Ballet School v Birminghamu. Její patronkou je královna Camilla, která školu navštívila začátkem tohoto roku, když si připomínala 100. výročí svého založení.

Obě baletní školy řekly BBC, že usilovně pracují na změně kultury a zdraví a pohodu staví do popředí svých priorit.