Islám a křesťanství jako sourozenci? Přelomová mezináboženská deklarace otvírá nové možnosti i výzvy
Je to rok a půl, co v Abú Dhabí papež František společně s vrchním imámem mešity Al-Azhar Ahmadem Tajíbem podepsal Deklaraci o mezilidském bratrství. Deklarace vyznačuje společné hodnoty křesťanství a islámu tak, jak se k nim hlásí papež i vrchní imám, zdůrazňuje, že křesťané a muslimové věří ve stejného Boha, a jednoznačně odmítá nábožensky motivované násilí.
Religionista Ivan Štampach deklaraci hodnotí pozitivně, ale přesto k ní má několik připomínek. „První problém je už v názvu,“ říká. „Deklarace mezilidského bratrství... ale kde jsou sestry? Ženám je v celém textu vyhrazen jen krátký odstaveček, přiznávají se jim práva, ale vůbec se tam nepíše o rovnosti mužů a žen.“ Druhý zásadní problém je podle Štampacha právě v otázce náboženského násilí.
Je podle něj sice dobré, že oba náboženští představitelé násilí jednoznačně odmítají, ale zároveň odmítají připustit, že násilí je chtě nechtě součástí obou náboženských tradic – v textu se totiž píše, že náboženství nevyzývá k násilí a jakékoli násilí páchané ve jménu Boha je „jen“ úchylka. „V posvátných textech obou náboženství přitom výzvy k násilí jsou,“ říká Štampach, „a je potřeba, aby křesťané a muslimové dnes tuto skutečnost kriticky reflektovali.“
Evangelický farář a teolog Mikuláš Vymětal, který se dlouhodobě věnuje mezináboženskému dialogu (nejen) mezi muslimy a křesťany, každopádně vyzdvihuje, že důraz na bratrství všech lidí, o kterém se v dokumentu píše, se nevztahuje jen na křesťany a muslimy, i když jsou to právě jejich představitelé, kteří deklaraci podepsali. (Jak nicméně připomíná Ivan Štampach, papež nemluví za všechny křesťany a slovo vrchního imáma Al-Azhar je sice významné z hlediska islámské teologie, ale ne věroučně závazné.) Pro Vymětala je důležité, že je v deklaraci cítit i stopa sekulárního přístupu, který vzešel z Velké francouzské revoluce: to jsou především všeobecná lidská práva.
Mikuláš Vymětal také upozorňuje na Výbor mezilidského bratrství, který vznikl v návaznosti na tuto deklaraci a kromě zástupců křesťanství a islámu se v něm angažují mimo jiné i představitelé judaismu nebo hinduismu. Zatímco deklarace je především symbolickým gestem, tento výbor usiluje o praktické a konkrétní sbližování náboženských tradic a společné aktivity právě v duchu bratrství všech lidí bez ohledu na jejich víru.
O deklaraci, jejím obsahu a dopadech se můžete dozvědět víc, pokud si pustíte celý pořad!
Související
-
Stala se mi vzdálená idea Boha jako totalitního vesmírného diktátora, říká religionista Štampach
V tomto díle Hergot!u pokračujeme v prozkoumávání fenoménu nenáboženské spirituality. Do studia přijal pozvání religionista Ivan Štampach.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
