„Islandská hudba dnes ovlivňuje i hudebníky, kteří se to stydí přiznat,“ říkají organizátorky islandského festivalu v Bratislavě

Pod symbolikou velrybích písní nechaly na všudypřítomnou otázku odpovědět kapely, které si na Islandu úspěšně budují svoje jméno, ale v zahraničí ještě nejsou tak známé. Proč má stále smysl obracet se k hudební produkci malého ostrova a v čem se inspirovat pro podobný úspěch u nás? Na to odpovídaly během festivalu Hvalur jeho organizátorky.

Hvalur znamená islandsky velryba, proč jste zvolili právě tuhle symboliku ve spojení s festivalem představujícím hudbu a kulturu Islandu?

Regina: Velryby jsou pro Island typická zvířata, což je pro nás symbolické v mnoha ohledech. Nejvíc se nám líbí propojení přes velrybí píseň – velryby dokáží na dálku komunikovat vydáváním různých zvuků a právě to symbolizuje, že hudba je dostatečným dorozumívacím prostředkem. Nemusíte rozumět jazyku dané země, ale hudba vás přenese přesně tam, kam je třeba. A velryby jsou taky mezi ohroženými savci – my jsme chtěli přesně v tomhle duchu přivézt hudbu, která není mainstreamová a může být svým způsobem ohroženým druhem umění.

Islandská hudba v poslední dekádě prožívala velkou módní vlnu, mluvilo se o tamní hudební revoluci. Narážím na období největší popularity Sigur Rós a třeba Oláfura Arnaldse. Platí to podle vás dodnes?

Laura: Islandskou hudbu mapuji už dlouho a myslím si, že to platí. Teď se islandská hudba dostává víc do povědomí, protože i Island celkově se snaží dostat „do Evropy“. Exportní kancelář Iceland Music se snaží hudbu dostávat do středu Evropy, to je první důvod. Islandská hudba je ale taky fenomén a určitým způsobem určuje trendy. Myslím si, že je inspiračním zdrojem pro opravdu hodně hudebníků. A to i těch, kteří by to nepřiznali. Hodně hudebníků scénu na Islandu sleduje, protože právě tam přinášejí nové věci a rádi experimentují.

Jak si vysvětlujete, že země s něco přes 300 000 obyvateli se může stavět do role světového centra alternativní hudby?

R: Je to tím, což tady zmiňovaly kapely v diskuzi, že tam lidi znají sami sebe a znají se navzájem. Kapely si třeba navzájem zavolají, když mají nový song, jdou si to společně poslechnout do zkušebny. A to je podle mě ten klíč. Že spolu doopravdy komunikují, spolupracují a pomáhají si. Zároveň se obdivují i ovlivňují.

Lítám jako raketa. Islandský hip hop našel lokální odpověď na světové trendy

• Upravit
• Smazat

Island v myslích většiny západní populace vyvolá obrazy gejzírů, elfů, sopek, nezávislé hudby nebo třeba národní pochoutky – kvašeného žraloka. Poslední dekádu by ale spousta místních popsala jako dobu boomu hip hopu a rapu. V rámci islandského týdne vám přinášíme přehled toho nejzajímavějšího z tamější scény.

Festival je věnovaný zesnulému propagátorovi Islandu, novináři Juraji Kušnierikovi. Všímáte si v posledních letech na Slovensku většího zájmu o islandskou hudbu a Island obecně?

R: Rozhodně. V tomhle měl Juraj významnou roli, protože všude kam přišel, tak s velkou láskou a vášní o Islandu mluvil. Mimo psaní knih měl taky svůj pořad na Rádiu FM. Neznám většího popularizátora islandské hudby na Slovensku a zapálil opravdu hodně lidí – a my jsme mezi nimi.

Můžete porovnat komunikaci islandských exportních kanceláří a těch na Slovensku? Vidíte v systému organizace nějaký rozdíl?

R: Je tam jedna exportní agentura Iceland Music, za kterou stojí Sigtryggur Baldursson. Naše myšlenka festivalu ho dost zaujala, takže od té doby jsme s ním v kontaktu.

L: Islanďani a lidi ze severských národů obecně hlavně fakt odpovídají na maily. Je jedno, od koho je dostanou, hlavně si je opravdu přečtou a dají vám vědět, jestli mají, nebo nemají zájem a čas. Dostanete feedback. V tomhle se máme ještě dost co učit. Mluvím hlavně za Slovensko – spousta dobrých nápadů prostě končí tak, že se nedostanete k odpovědi nebo zpětné vazbě.

V čem konkrétně si myslíte, že by se mohl hudební průmysl v Česku a na Slovensku inspirovat na příkladu Islandu?

R: Odvahou experimentovat a spolupracovat. Islanďané nemají problém s tím, když hrají jednou v hiphopové kapele a klidně druhý den přeskočí do metalové kapely. To je věc, která je pro drtivou většinu na Slovensku nepředstavitelná. Tady se lidi drží ortodoxně jednoho stylu. Island je magický v tom, že žánry se tu překračují a nejdůležitější je sama hudba, žádné žánrové škatulky.