Izrael se stal prvním státem na světě, který zakázal prodej kožešin. Tamní média ale kritizují výjimky v zákoně

11. červen 2021

Stát Izrael jako vůbec první na světě zakázal prodej kožešin. Nový zákon, který už oficiálně přijalo izraelské ministerstvo ochrany životního prostředí, začne platit za šest měsíců. Rozhodnutí přivítala organizace PETA, izraelská média ale upozorňují, že v zákoně jsou stále velké mezery.

„Toto je historické vítězství, které ochrání nespočet lišek, norků, králíků a dalších zvířat před jejich zabitím kvůli kožešinám,“ uvádí v oficiálním vládním prohlášení ministryně ochrany životního prostředí Gila Gamliel.

V podobném duchu na rozhodnutí izraelské vlády reagovala americká organizace PETA, která bojuje za práva zvířat. Podle jejích zástupců je schválení zákona výsledkem jejich dlouholetého snažení o prosazování zvířecích práv ve světě. Kritici ale upozorňují, že zákon je hlavně symbolický a dosavadního prodeje kožešiny se příliš nedotkne.

Nová zákonná vyhláška sice zakazuje řediteli Úřadu pro přírodu a parky vydávat povolení k dovozu a vývozu kožešin, obsahuje ale jednu zásadní výjimku. Jak informuje deník The Times of Israel, zákon stále umožňuje prodej kožešin pro účely „náboženství, náboženské tradice, vědeckého výzkumu, vzdělávání nebo výuky“. Taková formulace umožňuje další výrobu štrajmlů neboli mohutných mužských kožešinových baretů, které o šábesu a dalších svátcích podle tradice nosí ortodoxní židé.

Právě tento kus oblečení je vyráběný ze sobolích a liščích ohonů a jeho cena dosahuje až 5 000 dolarů. Jedná se prakticky o jediný kožešinový výrobek, který Izrael vyváží, a zákon se omezení nebo změny jeho výroby nedotýká.

Podle americké neziskové organizace Humane Society je každý rok kvůli kožešinám zabito okolo jednoho milionu zvířat, na vině je především poptávka módního průmyslu. Další miliony zvířat jsou pak podle organizace zabity v divočině, zejména ve Spojených státech, Kanadě a Rusku.

Spustit audio
  • UNESCO rozhodne, zda přidá české lázně na seznam světového dědictví

    23. červenec 2021
    Kolonáda v Mariánských Lázních

    Lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy lázně by se v sobotu 24. července měla dozvědět, zda budou oficiálně připsána na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Výbor organizace totiž rozhoduje o přijetí kandidatury evropských lázeňských měst známých jako Great Spas of Europe (Slavné evropské lázně). 

    Zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO se letos uskuteční online a o přijetí dalších nominací se rozhodne v sobotu od 11.30 do 15.30 pražského času. O zápis na seznam společně usiluje celkem 11 lázeňských měst z celé Evropy už několik let, mimo výše zmíněné české zástupce jde například o francouzské Vichy, britský Bath, belgické Spa nebo německé město Baden-Baden.

    V případě, že se česká města na seznam dostanou, připravuje jejich vedení propagační kampaň a oslavy. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek za hnutí STAN při této příležitosti pro Chebský deník uvádí, že by to pro města byl významný krok, který by přilákal další evropské návštěvníky a povýšil unikátní značku českého lázeňství.

    Schválení nominace The Great Spas of Europe doporučila na začátku června poradní organizace ICOMOS, což nasvědčuje tomu, že jsou připraveny všechny podklady a města by mohla uspět.

  • Spermobanka v Šanghaji uspořádala soutěž o nejlepší sperma. Ti nejlepší ho budou moct darovat

    23. červenec 2021
    sperma - spermie

    Šanghajská spermobanka během léta pořádá soutěž pro vysokoškolské studenty, která by měla zjistit, kdo má nejlepší kvalitu spermií. Chce tak podpořit osvětu týkající se reproduktivního zdraví a nalákat dárce, kteří by doplnili zásobu jejich vzorků. Ti nejlepší navíc získají až 1160 dolarů.

     

    Soutěž spuštěná 12. července vybere dárce s největším počtem aktivních spermií, jména vítězů ale mají zůstat anonymní. Spermobanka v Šanghaji se pro tento krok rozhodla kvůli drastickému úbytku kvality vzorků sperma v posledních letech. Soutěž zároveň cílí pouze na vysokoškoláky proto, aby propagovala důslednou péči o zdraví reprodukčních orgánů už v mládí.

    Dárci, kteří se chtějí porovnávání účastnit, pak musí do banky přinést vzorky ještě několikrát v dalším půlroce, aby získali až 7500 jüanů (v přepočtu zhruba 25 000 korun). Aby spermobanka zvýšila zájem o darování, oficiálně taky každý měsíc informuje o nejlepším vzorku. V červnu tak měl nejúspěšnější dárce v jednom vzorku přes 282 milionů spermií na milimetr, což je zhruba o 19 % víc, než je v populaci běžné. Zástupce nemocnice Renji, kde odběr probíhá, uvedl, že muž by velký sportovní fanoušek.

    O úplném vítězství ale nerozhoduje pouze počet spermií, měří se také jejich pohyblivost. Nejpohyblivější spermie měl v červnu muž, který podle nemocnice studoval literaturu, a pohyblivost jeho spermií se pohybovala nad 76 %, což je dvakrát víc, než je běžné. Aby se mohli studenti soutěže účastnit, musí měřit víc než 165 centimetrů a nesmí trpět krátkozrakostí na víc než pět dioptrií. Vyloučeni jsou také lidé, kteří mají nebo někdy měli pohlavně přenosnou chorobu. Informuje o tom server Vice.

  • Pandemie očima té, která pere prostěradla zemřelých. Španělskou básnickou cenu vyhrála poezie o práci v prádelně

    23. červenec 2021
    knihkupectví - knihy

    Jednu z nejprestižnějších literárních cen ve Španělsku, Hiperión za poezii, získala básnířka Begoňa M. Rueda, která ve své tvorbě reflektuje pandemický rok z pozice pracovnice nemocniční prádelny. Její básnická sbírka Servicio de lavandería (Prádelna) je plná civilních a často až děsivě přesných přirovnání z nové profese.

    Devětadvacetiletá básnířka začala pracovat v prádelně andaluské nemocnice Punta Europa už v roce 2019, její zkušenost ale přinesla další rozměr po začátku globální pandemie covid-19 . Změnu a nápor práce během koronaviru popisuje první částí knihy, druhá část napsaná ještě před pandemií se zaměřuje hlavně na každodenní život a těžkou práci pracovnic, jež jsou podle autorky veřejností přehlíženy.

    „Chtěla jsem také upozornit na dělnickou profesi, jakou práce v prádelně je a na kterou se často ostatní koukají povýšeně. Chtěla jsem podpořit i ženy, které v prádelnách drtivě převažují, aby se za svojí práci nestyděly,“ upřesňuje literátka. Její básně z období pandemie jsou plné nejistoty a přicházejícího strachu, na který si všichni postupně zvykají, zatímco si Rueda každý den všímá jen čím dál větších hromad oblečení a prostěradel po pacientech. V jedné ze silných pasáží knihy popisuje, jak vojáci dezinfikují celou nemocnici, ale zapomenou na prádelnu, jako by tam to už nebylo potřeba.

    „Sbírka se vzdává všech laciných okrasných prvků a umělosti, aby mohla vytvořit civilní poezii o nemoci ve společnosti a celkových dopadech pandemie,“ odůvodňuje porota ceny Hiperión, proč ocenila právě Begoňu M Ruedu. Mladá básnířka, která musela z ekonomických důvodů ukončit studium španělštiny a španělské literatury, získala už několik španělských literárních cen a jde o její už sedmou básnickou sbírku

    Ve španělském originálu jsou ukázky sbírky k přečtení na webu Zenda Libros, v anglickém překladu otiskl jednu báseň i Guardian.

  • Tarantino doporučuje knihy pro všechny filmové fanatiky. Inspirovaly jeho první knihu

    22. červenec 2021
    Quentin Tarantino

    Režisér Quentin Tarantino v současnosti propaguje svou první knihu, kterou napsal podle svého posledního filmu Tenkrát v Hollywoodu. Při té příležitosti ale režisér a filmový fanatik představil i knižní tituly a hlavně novelizace filmů, které formovaly jeho přemýšlení o psaní a mohly by posloužit i jako tipy na letní čtení nejen pro začínající filmaře.

    Seznam jeho nejoblíbenějších knih představuje server IndieWire. O největších literárních inspiracích pro vydanou novelu mluvil režisér v rozhovoru pro podcast The Big Picture. Jeho vůbec nejoblíbenější titul je kniha 9/30/55 od autora Johna Minahana z roku 1977. Příběh o teenagerech z Arkansasu, které zasáhne smrt herce Jamese Deana, vychází ze stejnojmenného filmu a scénáře Jamese Bridgese. Od stejného spisovatele doporučuje i další knižní zpracování původně filmového snímku. V knize Eyewitness převedl Minahan do prózy scénář Stevea Tesiche, na jehož základě vznikl film Očitý svědek z roku 1981.

    Jedným původním románem, který Tarantino doporučuje, je kniha Věčný divák od spisovatele Walkera Percyho. Existenciální román z šedesátých let je jedním ze zásadních titulů americké literatury druhé poloviny 20. století a vyšel v roce 2000 i v českém překladu.

    Na závěr držitel Oscara připomíná novelu Omen: Ďáblovo znamení spisovatele Davida Selzera. Ta vychází z jeho scénáře pro kultovní filmový horor Přichází Satan! z roku 1976. „Ta kniha je tak dobře napsaná, že si čtenáři mysleli, že film je natočený podle ní,“ dodává nadšeně Tarantino. V českém překladu vyšla kniha v roce 1992.

    Režisér na závěr v rozhovoru také odhaluje, že místo přípravy očekávaného desátého a posledního filmu se ještě chystá delší dobu zůstat ve světě literatury, připravuje totiž literární zpracování svého filmového debutu Gauneři.

  • Kanye West vydává nové album Donda. Nahrávku poprvé představí během přenosu z Atlanty

    22. červenec 2021
    Kanye West

    Rapper Kanye West vydání nového alba Donda oznámil už loni v červenci, podle všeho se ale jeho fanoušci dočkají až letos. Singl No Child Left Behind z připravované desky totiž zazněl poprvé tento týden v reklamě na sluchátka, kterou doprovázela také pozvánka na livestream poslechového večera celého alba ze stadionu v Atlantě.

    Již loni West na plánovanou desku lákal singlem Wash Us In The Blood, na němž hostuje Travis Scott. Nyní na Instagramu zveřejnil i tracklist alba.

    Desáté řadové album Donda by mělo vyjít v pátek 23. července. První příležitost k jeho poslechu budou mít fanoušci už den předtím na již zmíněné poslechové akci, kterou bude z arény Mercedes-Benz Stadium v Atlantě streamovat společnost Apple.

    Informuje o tom server Pitchfork.

  • Fanoušci zachránili Muzeum Ghibli. Na zachování expozice japonských animovaných filmů vybrali peníze za jeden den

    22. červenec 2021
    Muzeum Ghibli v Japonsku

    Japonské Muzeum Ghibli, vystavující vše spojené s animátorským studiem v čele s režisérem Hajao Mijazakim, spustilo minulý týden crowdfundingovou kampaň na svoji obnovu. Během 24 hodin od fanoušků vybralo téměř 100 000 dolarů. Informuje o tom server Nerdist.

    Muzeum Ghibli, sídlící v japonském městě Mitaka na západním předměstí Tokia, připomíná produkci animátorského studia Ghibli a hlavně všechny legendární Mijazakiho snímky. Instituce ale loni na konci února kvůli pandemii musela zavřít a minulý rok se spekulovalo, zda se kvůli finančním ztrátám vůbec znovu otevře pro veřejnost.

    Muzeum sice od města získalo grant, ten však zdaleka nepokryl všechny potřebné náklady pro jeho chod. I proto se instituce, která funguje od roku 2001 a vystavuje obří exponáty z kultovních filmů, rozhodla oslovit fanoušky.

    Crowdfundingová kampaň bude trvat ještě dalších 190 dní a mohou do ní přispět jen lidé žijící v Japonsku. Během prvních dnů od spuštění sbírky se stihlo vybrat rekordních více než 200 000 dolarů (tedy v přepočtu přes 4,3 milionů korun). Populární destinace všech fanoušků anime, která společně s archivem filmů a expozicí o historii animace vystavuje třeba repliku robota z filmu Zámek v oblacích nebo obří kočkobus ze snímku Můj soused Totoro, by tak měla fungovat i v dalších letech.

    Přečtěte si také Puntičkářský ješita studia Ghibli a mystické cartoony. Dokumenty o Hajao Mijazakim a Jimu Woodringovi.

  • Američtí politici připravují nový zákon o opatrovnictví. Přimělo je k tomu svědectví Britney Spears

    21. červenec 2021
    Free Britney! Protest před soudem, kde se projednávalo pokračování opatrovnictví Britney Spears

    Americká zpěvačka Britney Spears sice i nadále zůstává v péči svého otce, její svědectví ale teď přimělo dvojici amerických politiků k návrhu zákona, který by změnil podobu opatrovnictví v její prospěch.

    Britney Spears se ve svém červnovém svědectví svěřila se zkušeností se svým otcem, který na základě rozhodnutí soudu spravuje její majetek a další záležitosti. Američanka popsala svého rodiče například jako manipulativního. V nuceném opatrovnictví zároveň měla během let zcela ztratit kontrolu nad zdravotní péčí, kterou ji podrobovali (například vnucenou antikoncepcí). Podle deníku New York Times se v reakci na kauzu rozhodla dvojice amerických politiků legislativu upravit.

    Za návrhem stojí republikánka Nancy Mace a demokrat Charlie Crist. Podle návrhu by Britney Spears a další lidé v opatrovnictví mohli jednodušeji požádat soud o změnu svého správce. Podle aktuálně platné úpravy totiž musí prokázat, že došlo k podvodu nebo násilí – jinak nemůže soud opatrovníka odvolat.

    Spears už na začátku měsíce požádala o odstranění svého otce z opatrovnictví – ale neúspěšně. „Opatrovnictví Britney Spears je jako noční můra. Jestli se to může stát jí, může se to stát komukoliv,“ řekla Mace.

    Podle některých hlasů není ale navrhovaný zákon dostatečně ambiciózní. Podle právničky Prianky Nair by mělo být opatrovnictví skutečně až poslední ze všech možností. Christ ale řekl, že legislativu sepisovali tak, aby pro něj zvedli ruku jak republikánští, tak demokratičtí zákonodárci.

    Spears mimo jiné nedávno zveřejnila na svých sociálních médiích příspěvek, podle kterého neplánuje žádná další živá vystoupení, a to po dobu, kdy jejím opatrovníkem zůstává její otec.

    Poslechněte si taky Britney Spears poprvé promluvila: Jsem otrok, co nesmí mít děti. Pomozte mi, prosí soud.

  • Francouzská dvojice procestovala svět. Chtěla zjistit, co znamená pojem „chytré město“

    21. červenec 2021
    Stockholm

    Slovní spojení chytré město neboli smart city se v posledních několika letech začalo hojně užívat. Právě frustrace z vyprázdněnosti termínu přiměla dva mladé Francouze, aby se vydali do světa a zjistili, jak metropole využívají technologii ke zlepšení života místních obyvatel.

    Šestadvacetiletý Benoît Gufflet a čtyřiadvacetiletý Dimitri Kremp se potkali před více než třemi lety na vysoké škole v Paříži. Oba sdílejí vášeň pro životní prostředí a schopnosti technologií proměňovat města. I kvůli tomu po absolvování univerzity procestovali svět, aby zjistili, co se v praxi skrývá za termínem chytré město. Vydali se do metropolí, jako jsou Rio de Janeiro, Toronto, Singapur, Stockholm nebo Tallinn.

    S konceptem chytrých měst přišly společnosti CISCO a IBM na začátku 21. století. Podle nich pojem popisuje sídla, která efektivně a kvalitně využívají technologie. Jenže francouzské duo v terénu zjistilo, že dopad takových vymožeností je stále značně limitován. „Lidé se většinou myslí, že moderní technologie, digitální nástroje a různé senzory umí výrazně zlepšit způsob, jakým města fungují,“ uvedl Kremp pro server Euronews.

    Dvojice tak přišla s termínem learning cities neboli učící se města. Taková místa se teprve s technologiemi postupně seznamují. Ze svých cest, během kterých vyzpovídali stovky odborníků a občanů, vydali knihu Learning Cities.

    Kremp a Gufflet ocenili například estonský přístup k technologiim. „Když tamní orgány vydaly nějaký nový digitální nástroj, lidé si jej velmi rychle osvojili,“ popisuje Kremp. Svoji zkušenost porovnává s domovskou Francií. „Když vláda vydala aplikaci pro trasování covid pozitivních, Francouzům trvalo hodně dlouho, než ji pochopili.“

    Na využití moderních výdobytků se zajeli podívat také do aktuálně „nejchytřejšího“ města – Singapuru. Městský stát podle nich velmi dobře zužitkoval technologii při potírání pandemie koronaviru – například i pomocí aplikace, která občany v reálném čase informovala o obsazenosti parků.

    Překážku ale podle francouzské dvojice představuje rozmanitost měst, proto nelze jednotlivá řešení „kopírovat“. Evropa by se ale mohla inspirovat například Stockholmem. Švédské hlavní město si stanovilo cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkové neutrality. A právě tomu uzpůsobuje všechny svoje projekty. „Pokud nemáte jasnou vizi a děláte to jenom kvůli technologii jako takové, s největší pravděpodobností neuspějete,“ myslí si Gufflet.

  • Sex Pistols se soudí. Johnny Rotten nesouhlasí s použitím skladeb v nové TV sérii

    21. červenec 2021
    Sex Pistols

    Dva bývalí členové kapely Sex Pistols se soudí se zpěvákem Johnnym Rottenem o práva ke skladbám kapely. Frontman dnes již neaktivní kapely totiž odmítl, aby jejich písně zazněly v připravované televizní sérii Pistol.

    Kytarista Steve Jones a bubeník Paul Cook chtějí použít skladby v šestidílné sérii s názvem Pistol, která vychází z Jonesových memoárů. Johnny Lydon, jinak vystupujícím pod jménem Rotten, ale označil pořad za neuctivý a odmítá užití písní v seriálu televize FX. Právník dvou bývalých členů kapely se minulý týden u soudu dovolával zákona z roku 1998, podle kterého se může rozhodovat o licenčních právech na základě souhlasu většiny, nikoliv všech.

    Lydon poprvé pohrozil právními kroky v dubnu. V rozhovoru pro Sunday Times dokonce použil v souvislosti s připravovaným počinem sprostá slova. Podle jeho právního zástupce série zobrazuje zpěváka v „nepřátelském a nelichotivém světle“ a údajně z něho dělá „otravného malého spratka“, který chce pořád a víc a víc.

    Stanice FX si sérii objednala letos v lednu s tím, že tvůrci by měli čerpat informace hlavně z memoáru od kytaristy Jonese. Podle Lydona s ním ale nikdo pořad nediskutoval, a to ani producent a režisér Danny Boyle. Podle něj ale zpěvák jakýkoliv „přímý kontakt odmítl“. Seriál by měli autoři uvést během příštího roku.