Jak být feministickou olympioničkou? Být slyšet a ohradit se, říkají Nebojsy
„Každá máme svůj osobní zajímavý příběh, který stojí za to sdílet, i když to zpočátku není příjemné,“ říkají Tereza Holubová a Kristýna Štarhová, herečky, tanečnice, zpěvačky a dvě třetiny autorského divadelního spolku Nebojsy. V hotcastu Pot mluvily o tom, jaké je to dnes být ženou, jak jim autorská feministická tvorba změnila pohled na sex a randění i jak se snaží tato témata přenášet z divadla do veřejného prostoru.
„Na naše inscenace od začátku přicházejí divačky a diváci, kteří zažívají to samé a díky tomu představení mají pocit, že v tom nejsou sami,“ říká Kristýna o první autorské inscenaci Nebojsy, ve které zpracovala například téma brzkého otěhotnění.
Nová inscenace Kuchyňské porno se více zeširoka zabývá tím, jaké je to dnes být ženou: „Začíná to odmalička, kdy dostáváme nálepky typu ‚holčička je růžová a kluk modrý’, ‚holčička je hodná, kluk může zlobit‘. Začaly jsme chronologicky sbírat tento materiál a zjistily, že je protkaný do každé části našeho života,“ popisuje Tereza s tím, že v současné době nejvíce pociťuje například společenský tlak na mateřství.
„Patriarchát není výhodný pro nikoho. Pokud chce například muž být doma s dítětem, tak ty podmínky pro to taky nejsou nastavené,“ shodují se obě Nebojsy.
Jak vypadá kuchyňské porno v ženském podání? Přetrvává opravdu stále stereotyp, že žena patří do kuchyně? Jaké reakce přicházejí Nebojsám od mužů? Přes co nejede vlak v randění a v posteli, když jste feministická olympionička? A jak být nebojsou a postavit se za sebe i za ostatní? Poslouchejte v hotcastu Pot.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
