Jak chodit v politických botách? Hra Europe Connexion odhaluje praktiky nadnárodního kapitalismu

LETÍ si pro svou první letošní premiéru vybralo hru hvězdy současné francouzské dramatiky Alexandry Badea Europe Connexion: Evaluace kvality a etiky v evropských veřejných zakázkách, pojednávající o vzestupu a pádu evropského agrolobbisty. LETÍ s autorkou spolupracuje díky mezinárodní divadelní síti Fabulamundi. Projekt představuje skvělou příležitost seznámit se se současnými dramatiky, kteří v Evropě získali renomé, v Čechách jsou však dosud neznámí.

Díky nevšední formě hra představuje nejen aktuální povzdech nad stavem demokracie v pozdním kapitalismu, ale i vděčný materiál pro zábavné herecké gagy|foto: Alexandr Hudeček

Mladého režiséra Adama Svozila text Europe Connexion zaujal bizarní oscilací mezi žánry tragédie, melodramatu a grotesky. „Hra má politickou rovinu, v níž se řeší prorůstání byznysu a politiky a nedemokratická mocenská struktura. Zobrazuje životní strategii lidí, kteří si uvědomují škodlivost nějakého systému, a tak ji ironizují a staví se k ní cynicky. Zároveň jsou však součástí toho systému. Toto téma mi přišlo velmi současné,“ vysvětluje režisér a dodává, že výzvou pro něj bylo hlavně samotné zkoušení. V hereckém obsazení doplňují Natašu Mikulovou dva výrazné talenty mladé herecké generace Michal Bednář a Vojtěch Vodochodský.  

Díky nevšední formě hra představuje nejen aktuální povzdech nad stavem demokracie v pozdním kapitalismu, ale i vděčný materiál pro zábavné herecké gagy. Náročný text energická trojice doplňuje legráckami a ironickými odskoky. „Čeho si na tom hodně považuji, je scénografické řešení a pak herecká práce. Text má svoje mouchy, díky tomu se herectví dostává o dva levely výš a slabiny textu jsou tím kompenzovány,“ říká Adam Svozil.

Trojice herců rozehrává monolog sice fiktivního, ale jinak příkladně pragmatického a egoistického bruselského lobbisty, mocného činitele, který taktizuje a hýbe nadnárodními korporacemi|foto: Alexandr Hudeček

Trojice herců rozehrává monolog sice fiktivního, ale jinak příkladně pragmatického a egoistického bruselského lobbisty, mocného činitele, který taktizuje a hýbe nadnárodními korporacemi. Svou moc rozšiřuje stále dál, za účelem co největšího osobního zisku. Inscenace ukazuje nejen osobní portrét člověka pohybujícího se na současné politické scéně, ale představuje i paralelu na evropský nadnárodní kapitalismus, který vše ovládá a sám sebe požírá.

„Otázka průniku zemědělství s byznysem a s politickou mocí je zásadní. Je to příklad nezáživné institucionální otázky, která má zásadní dopad na lidské zdraví, strukturu společnosti, podobu krajiny či ekonomiky. Dalším tématem je cesta jedince životem a volba jeho životní strategie. Je tam abstraktní analýza moci, politické i obecnější zamyšlení nad lidskou cestou. Zobrazujeme život a nějaký morální vývoj,“ doplňuje režisér Svozil.

Inscenace se zabývá manipulací s informacemi, s médii, s odbornými studiemi, motivy ovlivňování, využívání a falšování. Lobbista žije v pokřiveném světě dezinformací. Jeho motto je nic neponechat náhodě. Vše, co udělá, ovlivňuje okolí, jsou na něm závislé celé životy. Stále více se zamotává do labyrintu lží a manévrů, až na něj začne padat tíha viny. Najednou si připadá jako zrnko bezvýznamného písku, které zapříčinilo dalekosáhlé pouště neštěstí. Svědomí mu nedá spát, až tento stav nervově nevydrží. Chce uniknout, zjistí však, že je v pasti. Neexistuje místo, kam by pokračoval. Jeho život nemá budoucnost, a tak dochází ke kolapsu.

Po Vaškovi i Olga. Ceny divadelní kritiky získalo Divadlo Letí, Stanislav Majer nebo Tomáš Dianiška

• Upravit
• Smazat

„To už je taková tradice,“ říká v Havlově hře Audience postava sládka. Mimoděk tím popisuje situaci, že pokaždé, když někdo zinscenuje neobvyklý portrét Václava Havla nebo jeho ženy Olgy, aspiruje na ocenění. Po drtivém vítězství Divadla Na zábradlí s artovým muzikálem Velvet Havel v roce 2015 se vloni většině kritikům líbila inscenace Olga (Horrory z Hrádečku), portrét první dámy v Divadle Letí. Inscenace Martiny Schlegelové vynesla představitelce Pavlíně Štorkové cenu za ženský herecký výkon a oceněna byla také autorka textu Anna Saavedra. Na paty první dámě v počtu hlasů šlapala herečka Tereza Hofová z projektu Studia Hrdinů Skaugga Baldur. Nominaci z holešovické základny nakonec proměnil Stanislav Majer, ústřední figura inscenace Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny. Divadlem roku 2016 se bez většího překvapení stala jako vloni ostravská Aréna.Co by ovšem mohlo naopak překvapit, je inscenace roku. Po deseti letech získala titul opera, konkrétně projekt Davida Radoka z Národního divadla Brno Modrovousův hrad / Očekávání. Talentem roku je herec, dramatik a režisér Tomáš Dianiška. Mezi nominacemi se objevila jeho hra Mlčení bobříků.Přečtěte si rozhovor o projektu Skugga Baldur nebo s Tomášem Dianiškou.

Podle režiséra Adama Svozila jde o politickou inscenaci. „Jednak tématem, které se tam řeší, a jednak je v textu patrný politický názor, skrze který je nahlíženo téma. Je to komedie mravů, kde si bereme hlavního hrdinu určitého typu, a tento typ se zobrazuje. Ukazuje se, v čem je problematický. Morální kompas má v sobě právě text. My jsme se samozřejmě snažili s tímhle nějak vyrovnat,“ uzavírá Svozil. Jeho režie je svižná, dynamická, pracuje s ironií. Smysl občas utone v detailech, aktivistické téma je nicméně podané živou formu, diváci se baví a zároveň jsou konfrontováni s podstatnými otázkami své profesní cesty i současného stavu evropské politiky. Čím více takových her, tím lépe.