Jak efektivně čelit nenávisti? Cenzura podle Nadine Strossenové není správnou cestou

Strossenová je mimo jiné také bývalou prezidentkou amerického svazu pro občanské svobody, největší a nejstarší americké organizace zabývající se občanskými právy. Publikovala řadu odborných i populárně-naučných prací, často přednáší a vystupuje v médiích.

Ve své knize Nenávist se zabývá nenávistnými projevy, cenzurními zásahy proti nim i možnými necenzurními přístupy a také tím, jak nenávisti efektivně čelit. O základním tématu, které dalo knize jméno, píše v úvodu.

Čtěte také

Dnešnímu světu podle Henryho Kissingera chybí skuteční lídři. Hledá je tak ve své knize Vůdcovství

„V době, kdy naše společnost čelí výzvě, jak se bránit vzrůstajícím projevům diskriminace a rozdělování, se čím dál častěji v diskusích o politických tématech objevuje slovo nenávist. Zkušenost nás učí, že téměř každý může být stejně tak obviněn z nenávisti, jako se může stát její obětí v závislosti na pestré paletě osobních rysů a přesvědčení. Termíny jako nenávistné projevy či zločin z nenávisti jsou používány k tomu, aby očernili širokou škálu projevů a volali po jejich potrestání, což ovlivňuje i část politického diskursu, která je zásadní pro demokracii.“

V jakési předkapitole nazvané „Klíčové pojmy a koncepty“ vysvětluje autorka terminologickou problematiku. Celkový koncept i většina konkrétních příkladů a citací pochází ze Spojených států.

Samotný pojem nenávistné projevy postrádá konkrétní obecně přijímanou definici.

„V této knize se snažím probrat důležité komplexní právní kontexty jasně a stručně, avšak bez zjednodušování. Tento úkol je o to těžší, že samotný pojem nenávistné projevy, stejně jako další pojmy, které se spolu s ním často objevují, postrádá konkrétní obecně přijímanou definici.“

Nenávistný projev a protiprojev

Klíčové pojmy pak autorka stručně definuje. Tím hlavním jsou nenávistné projevy.

„Tento termín nemá jedinou přesnou zákonnou definici a v našem veřejném diskursu byl volně využíván k démonizaci široké škály nepříjemných názorů. Základem jeho obecně přijímaného významu je projev, který vyjadřuje nenávistné nebo diskriminační názory na určité skupiny, které byly historicky předmětem diskriminace – Afroameričané, Židé, ženy, LGBT osoby, – nebo na určité osobnostní charakteristiky, které byly diskriminovány – rasa, náboženství, gender, sexuální orientace.“

Čtěte také

Zmrazeno: Případ Magnitského. Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv

Dalším klíčovým pojmem knihy je protiprojev. Autorka tento koncept opakovaně doporučuje jako velmi důležitý a efektivní způsob, jak necenzurním přístupem čelit nenávistným projevům.

„Tento pojem odkazuje k jakémukoliv projevu, který se vymezuje nebo reaguje na projev s obsahem, který mluvčí protiprojevu odmítá, včetně nenávistných projevů. Protiprojev může být zaměřen na různá publika včetně mluvčího a proponenty projevu, na který reaguje, skupinu, kterou projev haní, či širokou veřejnost. Obsahově může zahrnovat odsouzení nebo vyvracení sdělení, podporu pro osoby, které projev haní, a informace, které mohou změnit názory řečníka nebo jeho sympatizantů.“

S jakými dalšími necenzurními přístupy Nadine Strossenová ve své knize přichází? Poslechněte si celé Ex libris v audiozáznamu.