Jak kýčovitou výzdobu jsme schopni o Vánocích akceptovat?
Troubící andělíčci na vánočních trzích, svítící sáně Santa Klause, sobi v pletených svetrech s norským vzorem, Ježíšek v jesličkách, živé Betlémy, medvídci a veverky nad cukrovím a oříšky… Vánoční výzdoby na ulicích i doma mnohde hýří světly, barvami a… nevkusem.
Adventní a vánoční dekorace mají dlouhou historii. Vedle dekorativního charakteru ale obsahují i symboly. Záleží na státu a jeho tradicích, třebaže globalizace slévá Ježíšky, Santy a Dědy Mráze, stromečky, oslíky, ozdoby, chvojí a vše další do neuvěřitelných kreací.
Co jsme o vánočním čase schopni víc akceptovat při vánočních výzdobách a proč? A kdyby někdo přišel v době Vánoc s extravagancí, pobouřil by, či by jeho snaha provokovat vyšla naprázdno? Pokud ano, proč? Kdy dílo začíná a kdy přestává být kýčem? Je kýč vždy trapný, líbivý či přihlouplý? A jak se kýč rozpozná?
Hostem Zuzany Rejchové o druhém vánočním svátku byl estetik Denis Ciporanov z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
