Jak ovlivnily krize českou společnost? Z minulosti si vybíráme pocit nihilismu a bezmoci, říká sociolog Biler

17. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Havel mává 9. června 1990 z balkonu poté, co Občanské fórum drtivě zvítězilo v prvních svobodných volbách

17. listopad si připomínáme jako státní svátek mimo jiné kvůli násilně potlačené demonstraci, která v roce 1989 odstartovala tzv. sametovou revoluci a následný přechod k demokracii. Co ale stojí mezi významnými milníky, z nichž některé slavíme jako státní svátky? Jak tato období, která byla často krizová, formovala českou společnost i to, jak sami sebe vnímáme? „Z přemýšlení o své minulosti si vybíráme pocit nihilismu, zmaru a bezmoci,“ říká sociolog Stanislav Biler.

„Často vnímáme naše výročí jako nějaké neuralgické body, kdy se v jeden moment všechno semlelo. Jen málokdy v historii byl jeden den nebo týden, kdy se všechno mění.“ Dějinné zvraty jsou podle historika Martina Babičky naopak důsledky dlouhodobějších a širších příčin. To je podle sociologa Stanislava Bilera třeba příklad komunistického puče v roce 1948. Třetí republika a s ní související omezení demokratických principů i institucí tento historický mezník předznamenaly.

Martin Babička

„Na rok 1948 pohlížíme jako na bod, ale přehlížíme ty tři roky předtím, které byly do značné míry reakcí na II. světovou válku, ale také na zkušenosti z toho, jak se ten původně svobodný stát vyrovnával s ekonomickou krizí. Už po roce 1945 nevypadala česká demokracie nijak růžově. Byla omezena činnost některých stran i svoboda slova. Nesměl se třeba kritizovat prezident. Velká část průmyslu už tehdy byla znárodněná,“ dodává sociolog Biler.

Čtěte také

Období, které podle historika Babičky z národního příběhu vypadává, je také velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let. „Ne, že by se o ní neučilo nebo nemluvilo. Není ale součástí chápání vývoje našich dějin.“ Hospodářská krize podle historika výrazně ovlivnila události jak před II. světovou válkou, tak i po ní. „Máme tendenci o první republice smýšlet v takovém nostalgickém pozitivním světle, aniž bychom si uvědomovali, že minimálně její polovina byla hospodářsky a sociálně pro většinu obyvatelstva hodně těžká.“

Vnímání první republiky jako zlaté éry českých dějin je v posledních letech předmětem kritické debaty. V čem je jednostranné vnímání této doby problematické? „My počátek toho státu rovnou označujeme za zlaté období. To je samo o sobě nefér vůči chybám, které strany, politici i jednotliví lidé zcela nevyhnutelně v té zemi dělali. A pak si z toho nutně vybíráme jen některé části,“ říká sociolog.

Stanislav Biler

Jak ale reflektovat období první republiky plastičtěji? „Možná bychom si měli zvyknout na to, že naše dějiny nejsou plné jen slavných začátků a úpadků, ale že jsou komplexnější. Také být schopni kriticky reflektovat a kritizovat i ta období, s nimiž se chceme ztotožňovat,“ říká historik.

K reflexi podle Babičky je nutné i uvědomit si vlastní zodpovědnost. „Reflexe jde ruku v ruce s uznáním aktérské role Čechů, kteří se nějak rozhodovali a něco dělali. Ne, že jen čekali, až se jim něco stane. To může vyvolávat narativ bezmoci a na druhou stranu nás to může často vyviňovat.“ Právě bezmoc je něco, co si velmi často Češi z reflexe své historie odnáší. „Z přemýšlení o své minulosti si vybíráme pocit nihilismu, zmaru a bezmoci. Nemáme moc příkladů, kdy bychom mohli aktivně sami něco změnit,“ říká sociolog Biler.

Krizím, které utvářely naše polistopadové dějiny, se věnuje série Po sametu. Najdete ji tady.

Listopadové události roku 1989 vyvolaly pád režimu a následný přechod k demokracii. Krizí, kterými si polistopadová společnost prošla, je podle historika Martina Babičky celá řada. „Podstatná mi přijde krize v České televizi na přelomu milénia i v souvislosti s tím, co se děje v posledních dnech, kdy rada ČT odvolala dozorčí komisi v České televizi,“ připomíná historik Martin Babička.

Zklamání z nejrůznějších krizí od kuponové privatizace až po opoziční smlouvu podle sociologa Bilera konfrontovala občany s tím, co je to demokracie nebo kapitalismus. „Stejně jako snaha o ovládnutí ČT. Je neuvěřitelné, že ho po 20. letech sledujeme znovu. Dokonce v podobném složení. Odvolání dozorčí komise navrhla Hana Lipovská, která sedí v institutu s Janou Bobošíkovou. Jako kdybychom se do 90. let, která se zdálo, že už skončila, zase vraceli a nemohli se z nich dostat,“ uzavírá debatu o krizích sociolog Stanislav Biler.

Pusťte si tuto debatu a dozvíte se, které globální krize Česko naopak minuly. Nebo jaké národní příběhy o sobě rádi vyprávíme.

Spustit audio

Související