Jak se krmí sýkorčata? Sledujte online desítky hnízdících ptáků po celé zemi

25. květen 2018

Projekt České zemědělské univerzity umožňuje sledovat ptáky v hnízdě. Kamery a snímače zvuku jsou namontovány v přibližně 50 hnízdech rozmanitých druhů ptáků.

Na webu Ptáci online můžete sledovat například růst mladých sýkory koňadry v hnízdě na základní škole v Berouně nebo tlusté, kropenaté mládě špačka ze Světlé nad Sázavou. Řadu hnízdících ptáků můžete sledovat i živě. Seznam všech „chytrých hnízd“ s odkazy na kamery najdete zde. Sledování hnízdících ptáků neslouží jen pro potěchu ptačích fanoušků, projekt je přínosný pro ornitology. V sídlech ptactva jsou kromě kamer a snímačů zvuku nainstalovány také senzory teploty, světelné intenzity, vlhkosti a tlaku. Ze záznamů i živých přenosů také získávají nová data o chování ptáků, například to, jak se ptačí rodiče starají o mládě, které se zatoulá na okraj. „Přestanou si ho všímat, nekrmí ho a ono zahyne,“ uvedla ČTK koordinátorka Markéta Zárybnická. „Zjistili jsme třeba i to, že vrabec dokáže rozbít a vyházet vajíčka mnohem většího špačka obecného proto, aby zahnízdil. Sledujeme také obranné chování, když se objeví vetřelci,“ doplnila Zárybnická. Získaná data slouží také jako podklady vysokoškolákům pro bakalářské práce, školáky a předškoláky učí o přírodě a ekologii. Partnerský pár reheků a jejich sedm nevylíhnutých potomků fascinuje děti z Mateřské školy Trhanovské náměstí, které reheky pojmenovaly a o dění v hnízdě mají dokonalý přehled.

autor: maf
Spustit audio
  • Drákulův hrad v Transylvánii se změnil na vakcinační centrum. Turisti se v něm mohou nechat očkovat

    10. květen 2021
    Drákulův hrad Bran v rumunské Transylvánii

    Návštěvníci hradu Bran ve středním Rumunsku se mohou kromě běžné prohlídky nechat naočkovat vakcínou Pfizer. Rumunská vláda zřídila v populární památce spjaté s mýtickým hrabětem Drákulou vakcinační centrum, kterým chce podpořit malý zájem o očkování v zemi.

    Každý návštěvník transylvánského hradu může být naočkován bez předchozí registrace a zároveň dostane volnou vstupenku na expozici středověkých mučících zbraní. Lékaři na místě si podle televize CBS se symbolikou mýtického upířího místa sami pohrávají – očkovaným rozdávají samolepky s logem vyceněných tesáků a lákají tak příchozí k očkování.

    Zapojení hradu, který údajně inspiroval příběhy o Drákulovi, je součástí rumunské vládní strategie na podporu očkování. V Rumunsku je totiž místní populace k očkování velmi skeptická. Cílem vlády je naočkovat do začátku září 10 milionů obyvatel (Rumunsko má celkem 19 milionů obyvatel). Na Covid-19 dosud v Rumunsku zemřelo více než 29 000 lidí. Od spojení očkování a turistického místa si také místní slibují zvýšení návštěvnosti slavného hradu v Karpatech. Počet turistů v Rumunsku totiž během pandemie drasticky poklesl. Informuje o tom web BBC.

  • Švédský Göteborg chce být nejlepším městem, kde pořád prší. Častému dešti přizpůsobuje infrastrukturu

    10. květen 2021
    déšť, pláštěnka, dívka v dešti

    Přestože je švédské město Göteborg jedním z nejdeštivějších měst v Evropě, místní architekti se z této skutečnosti snaží udělat přednost. Nová iniciativa Rain Gothenburg (Deštivý Göteborg) prosazuje, aby se častým přeháňkám přizpůsobovala infrastruktura města, jako například dětská hřiště. Informuje o tom deník Guardian.

    „Cestovní kanceláře prodávají zájezdy s fotografiemi prosluněného Göteborgu, ale tady prší 40 % času z celého roku,“ vysvětluje Jens Thoms Ivarsson, který vymyslel a navrhl dětské hřiště vhodné i pro deštivé dny. Právě jeho Regnlekplatsen (Deštivé hřiště) je jedním z již provedených návrhů podle myšlenky, že město by se nemělo před častým deštěm schovávat, ale naopak ho využít. Hřiště je plné hrbolů a prohlubní, které si děti mohou upravovat, a stavět si vlastní přehrady a je z velké části zakryté přístřešky ve tvaru leknínů.

    „Pracuji s architekty, kteří říkají, že vždy uvažovali jen o tom, jak by se zbavili deště, a teď říkají, že se jim otevřel svět nových možností. Déšť nám padal na hlavu vždycky, tak to aspoň můžeme využít,“ doplňuje Ivarsson, který se díky novému spolku snaží prosazovat stavby s ohledem na déšť i na úrovni městského plánování – od nových škol až po sídliště nebo přístřešky pro bezdomovce.

    Iniciativa Rain Gothenburg vznikla v rámci oslav 400 let od založení města. Thoms Ivarsson a další teď ale chtějí zmíněnou strategii aplikovat i do běžného provozu Göteborgu. „Potřebujeme se s deštěm vypořádat chytrým způsobem tak, abychom vytvořili udržitelná a odolná města,“ dodává.

    Posledním příkladem úspěšné stavby vhodné do deště je vítězný návrh na stavbu školy Torslandaskolan, která využívá důmyslný systém potrubí, jež odvádí déšť ze střechy a vede ho kreativně přes koryta po školním pozemku.

  • 85 % Čechů bere změnu klimatu vážně. Topení a jídlo zvyšuje uhlíkovou stopu všem podobně

    10. květen 2021
    nákup, supermarket, ovoce, zelenina, pomeranče, žena dívka na nákupu v obchodě

    Klimatická krize jako problém, který se dotýká všech vrstev české společnosti. Nový projekt Rozděleni klimatem se právě proto teď zabývá tím, jak obyvatelé Česka vnímají klimatické změny. Český rozhlas letos navázal na předloňský projekt Rozděleni svobodou, který zkoumal uspořádání české porevoluční společnosti, a pokračuje ve výzkumu šesti společenských tříd ve vztahu ke klimatu.

    Součástí projektu je i rozsáhlý sociologický výzkum společnosti STEM/MARK a Median pro Český rozhlas. Z něho vyplývá, že podle 85 % Čechů a Češek způsobuje změnu klimatu člověk. 63 % lidí dokonce navrhuje začít s řešením dopadů změn klimatu ihned.

    Sociologové také pro server iRozhlas.cz měřili, jak velkou uhlíkovou stopu vytváří jednotlivé společenské vrstvy. Češi a Češky ji nejvíc vytváří spotřebou elektřiny, vytápěním, pozemní i leteckou dopravou a spotřebou jídla. Vlastní uhlíkovou stopu si pak můžete spočítat pomocí kalkulačky v článku.

    Přibližný výpočet vaší osobní uhlíkové stopy ukazuje, do jaké skupiny patříte vůči zbytku společnosti. Výzkum totiž rozděluje pět skupin české populace právě podle velikosti uhlíkové stopy. Příslušnosti k jednotlivým společenským třídám společnosti u nás se už dříve věnoval seriál Českého rozhlasu Rozděleni svobodou.

    Ekologickým tématům se na Radiu Wave pravidelně věnuje i magazín Podhoubí.

  • Floridský rapper tvrdí, že Childish Gambino ukradl jeho píseň. This Is America je podle něj jenom kopie

    7. květen 2021
    Childish Gambino (Donald Glover) ve videoklipu k písni This Is America

    Hudební svět řeší další soudní spor o autorství písně. Rapper Kidd Wess totiž obvinil Donalda Glovera, známého jako Childish Gambino, z toho, že hit This Is America vychází z jeho písně Made In America z roku 2016. Informuje o tom server Pitchfork.

    Floridský rapper v žalobě tvrdí, že This Is America z roku 2018 sdílí „značné podobnosti“ s jeho vlastní skladbou Made In America, která je o dva roky starší. Stížnost, kterou podal u soudu v New Yorku, jako hlavní odůvodnění porušení autorského práva uvádí, že „píseň má prakticky identickou rytmickou, textovou a tematickou kompozici a ztvárnění, které je obsažené v refrénu a tvoří ‚hook‘, což je středobod obou skladeb“. Sám Kid Wess pak dodává, že obě písně podle něj mají identickou flow.

    Rapper Kid Wess píseň nahrál v roce 2016 na SoundCloud. U soudu od známého rappera a herce teď požaduje odškodnění za všechny příjmy, které za autorství písně získal Childish Gambino. Píseň This Is America se v roce 2019 stala vůbec první rapovou písní, která získala Grammy v kategoriích nejlepší píseň a nejlepší nahrávka.

  • V Římě postavili automat na čerstvou pizzu. Mezi Italy vyvolal rozruch a pohoršení

    7. květen 2021
    Nový automat na pizzu v Římě vyvolal mezi Italy rozruch

    V italském hlavním městě postavili vůbec první automat na čerstvou pizzu. Novinka, která zhruba za tři minuty sama upeče pizzu, teď mezi zdejšími obyvateli vyvolává protichůdné reakce. Informuje o tom agentura Reuters.

    Přístroj nabízí čtyři druhy pizzy za zhruba 4,50–6 euro. Automat italský pokrm vyrobí mícháním těsta a přidáním omáčky a ingrediencí, zatímco zákazníci celý proces sledují přes malou vitrínu. Hodnocení místních však bylo v první den fungování často rozpačité, až odsuzující. „Dá se to, ale maximálně, když hodně spěcháte,“ hodnotí výsledný produkt jeden z návštěvníků.

    Nadšená není ani Fabrizia Pugliese, studentka pocházející z Neapole, která připravené jídlo neocenila vůbec. Podle ní výsledná pizza chutná víc jako piadina, což je druh pšeničné placky populární na severu Itálie. „Je to příšerné. Pizzu byste měli jíst horkou, vyndanou přímo z pece,“ stěžuje si důchodkyně Gina.

    Zákazníci nedaleké tradiční restaurace Napolitano se proti nápadu ohradili rovnou s tím, že při přípravě pizzy musí podle italského zvyku sledovat kuchaře. Přestože podobný přístroj není žádnou novinkou, vypadá to, že v Itálii tak radikální inovace národního jídla budou i nadále zapovězené.

  • Spojené arabské emiráty testují drony, které by dokázaly vyvolat déšť

    7. květen 2021
    déšť, louže, kaluž, deštník

    Vědci ve Spojených arabských emirátech testují drony, které by pomocí elektrických nábojů v mracích uměly vyvolat déšť. Tato technologie by podle vývojářů měla pomáhat v oblastech, které trpí suchem. Informuje o tom server Phys.org.

    Drony používané k prvním testům vznikly ve spolupráci s britskou University of Bath a jde o jeden z vůbec prvních pokusů o zapojení podobné technologie. Dálkově řízené letouny by podle plánu měly vystřelovat do mraků pevné částice, jako je sůl nebo jodid stříbrný. Elektrické výboje mají vyvolat spojení usazených shluků kapek, které by pak spadly na zem jako déšť.

    „Už jsme provedli několik úspěšných testů s drony v Británii. Dalším krokem je pak zopakovat je i ve Spojených arabských emirátech, kde je životní prostředí, co se týče mraků, úplně odlišné kvůli větší míře prachu a částicím aerosolu,“ uvádí Keri Nicoll, vědkyně a profesorka, která výzkum iniciovala na University of Bath. Vláda Spojených arabských emirátů teď s britskými výzkumníky pracuje ve vládním programu na posílení deště.

    Vypouštěné drony v sobě obsahují senzory a nástroje na vysílání elektrických výbojů. Operátoři na zemi je nasměrují k nízkým mrakům, do kterých pak pouští zmíněné elektricky nabité částice.

    Pokusy budou vědci provádět v oblastech trpících suchem, protože Spojené arabské emiráty se v následujících letech obávají akutního nedostatku vody. Roční úhrn srážek zde totiž dosahuje pouze 100 mm ročně oproti 855 mm ve Velké Británii.

    „Nedostatek vody je jedním z největších nebezpečí, která lidstvu hrozí, a klimatická změna v tomhle směru způsobuje ještě větší nejistotu,“ uvádí Nicoll s tím, že jedním ze zásadních problémů budoucnosti bude nalezení způsobů, jak získat vodu pro všechny.

    Ve Spojených arabských emirátech se podobnou technologii pokouší aplikovat už teď pomocí letadel s lidskou posádkou. První testovací lety meteorologických dronů se tu uskuteční v příštích pěti měsících.

  • Kolega rozhodne o výši vašeho platu? V argentinské softwarové firmě je to realita

    6. květen 2021
    peníze, bankovky, výplata

    Softwarová firma 10Pines přišla s nápadem, že nechá své zaměstnance navzájem rozhodovat o výši platů. Argentinská společnost tak učinila v souladu se svojí politikou, která klade důraz na transparentnost a demokratičnost. Informuje o tom britská televize BBC.

    O příjmech rozhodují zaměstnanci třikrát do roka, a to na pravidelných poradách. Na schůzích může kdokoliv vznést návrh na zvýšení výplaty. Podnět potom projednají všichni společně.

    Filozofie 10Pines spočívá v ploché hierarchii a otevřenosti vůči zaměstnancům. Po tříměsíční zkušební době mají nováčci v týmu možnost účastnit se porad, na kterých je řešeno a rozhodováno prakticky všechno – klienti, výdaje, finance nebo právě platy.

    Ve firmě není ředitelská nebo manažerská pozice, ve struktuře ale existují seniorní pozice, kterým se přezdívá „masters“. „Nechceme mít platovou nerovnost, jakou mají Spojené státy,“ popisuje přístup zakladatel společnosti Jorge Silva. „Protože tu nemáme žádné šéfy, delegujeme moc lidem.“

    „Nejde o to vědět, kolik si všichni vydělávají, jako spíš vědět, kdo si vydělává víc – to je hierarchie, ne?“ řekl britské BBC Ariel Umansky. Zaměstnanec firmy už dvakrát v posledních pěti letech odmítl nárůst platu – prý by si to nedokázal obhájit před svými kolegy. „Cítil jsem se nejistý – že bych měl být na stejné úrovni nebo ještě výš než lidé, kteří podle mě podávají lepší výkon než já,“ přiznal Umansky.

    Britský expert na coaching Ben Whitter vidí přínos takového přístupu hlavně v souvislosti s rozdíly mezi ženami a muži na pracovišti. Zároveň upozorňuje, že podobná filozofie by nemusela fungovat s víc zaměstnanci. Stejně tak by údajně mohla znevýhodňovat introvertní povahy. Firma 10Pines ale svému systému věří a celý proces postupně vylepšuje.

    10Pines je technologická firma z Buenos Aires, kterou majitelé založili v roce 2010 s 85 zaměstnanci. Zabývá se hlavně tvorbou softwaru, například vyvíjením aplikací. Mezi klienty se řadí značky jako Starbucks nebo Burger King. Polovina veškerého zisku jde každý rok do kapes zaměstnanců. Společnost svůj přístup nazývá sociokracie.

    Inspirovala se brazilským podnikatelem Ricardem Semlerem a jeho proměnou firmy Semco, která spočívala právě v tom, že o většině interních záležitostí začali rozhodovat sami zaměstnanci. O úspěšném pokusu Semler napsal knihu Maverick!.

    Přečtěte si také Francouzská firma poskytuje ženám každý měsíc den volna navíc. Využít by ho měly v případě bolestivé menstruace.

  • Umělkyně cestuje po světě a na odpadky maluje místní krajinu. Chce tím podnítit změnu

    6. květen 2021

    Ekologická umělkyně Mariah Reading navštěvuje nejrůznější místa po celém světě, jako jsou například národní parky nebo pláže, a na pohozené odpadky maluje tamní krajinu. Podstatou jejího díla je přimět lidi k uklízení a recyklaci. Stejně tak ale vznáší otázku, do jaké míry jsou lidé a odpadky součástí okolního prostředí.

    Její fascinaci krajinou podnítila malebná příroda v jejím rodném státě Maine. Dceru umělecky založených rodičů ovlivnili hlavně impresionističtí malíři. V posledním ročníku umělecké školy si ale začala uvědomovat, jaké množství materiálu určeného k tvorbě přijde vniveč, a začala se tak více zajímat o ekologicky zodpovědné přístupy.

    „Rozhodla jsem se v rámci závěrečného projektu dát dohromady vyhozený odpad, použít některé staré materiály místo plátna a na ně namalovat krajinu,“ řekla serveru VICE.

    Výtvarnice začala cestovat a sbírat odpadky po celém světě krátce po ukončení studií. Zásadní inspirací pro ni byl zájem o původní domorodou krajinu a konzervaci národních parků. Zatímco dřív si našla v okolí místa nějaké krátkodobé zaměstnání, dnes objíždí lokace v rámci uměleckých rezidencí. Během nich pořádá také workshopy pro místní, se kterými sbírá odpadky.

    Pro umělkyni je plátnem téměř vše, co najde – od pohozených plechovek od piva přes hračky až po obuv, kterou považuje za doslovný pozůstatek, jakousi stopu, po lidech. Někdy maluje přímo na místě, jindy si předmět vezme do ateliéru a krajinu namaluje podle pořízené fotografie. „Když jdu na túru a najdu za dobrého počasí a v dobrém prostředí nějaký odpad, maluji na místě. To mi umožňuje vnímat barvy a pohyb toho místa,“ popisuje.

    Reading už vycestovala například na Havajské ostrovy nebo na Antarktidu. Cestu na kontinent, který během její návštěvy zažil vůbec nejteplejší léto, vnímá jako jednu z nejinspirativnějších.

    „Je jednoduché zapomenout na klimatickou změnu, když jste v relativně mírných podmínkách. Ale rychlost toho procesu si uvědomíte právě na severním nebo jižním pólu, když vidíte ubývající led a zvířata přicházející o domov. Je to pomíjivá krajina a malba mi umožňuje ji zachovat.“ Umělkyně zároveň věří v nezastupitelnou roli umění v boji s klimatickou změnou.

  • Místo trhů na vlak. Londýňané pěstují zeleninu v komunitních zahradách u vlakových nádraží

    6. květen 2021
    Zakladatel organizace Energy Garden Agamemnon Otero na jedné z komunitních zahrádek

    Frekventovaná zastávka londýnské hromadné dopravy se díky dobrovolnické iniciativě stala útočištěm pro včely nebo ježky. Stejně tak si sem místní chodí pěstovat zeleninu a ovoce. Jenom pár metrů od nástupiště totiž vyrostla komunitní zahrada. Informuje o tom server EuroNews.

    Za celým projektem stojí organizace Energy Garden, která během posledních deseti let vybudovala hned několik desítek komunitních zahrad, a to po celé britské metropoli. Aktuálně uskupení spravuje 34 sluneční energií napájených zahrad, na kterých pracuje přes 300 dobrovolníků. Organizace mimo jiné pořádá vzdělávací workshopy, v nichž se věnuje hlavně udržitelnosti.

    „Nabízíme zeleninu, včelí úly, útočiště pro netopýry, hnízda rorýsů, ježčí domovy, solární panely a dost mrkví a artyčoků k zaplnění vašich talířů,“ popisuje Agamemnon Otero, zakladatel organizace. Dobrovolníci nepěstují jen zeleninu nebo ovoce, ale také chmel, ze kterého vaří pivo.

    Zahrady mají zároveň pozitivní vliv na životní prostředí. Pomáhají totiž kompenzovat emise z dopravního sektoru, který celkově v Británii tvoří asi třetinu veškeré produkce skleníkových plynů. Stejně tak pomáhají udržet populaci opylovačů, která je v Londýně v ohrožení.

    „Energy Garden je vlastně budování odolných komunit. Není to jenom zahrada. Je to také o tom, jak se vypořádáme s klimatickou změnou, se kterou si hodně lidí myslí, že nemůže nic udělat,“ pokračuje Otero.

    Zájem ze strany místních roste už od roku 2011. Nejvíc dobrovolníků ale přibylo během pandemie koronaviru. „Neměla jsem předtím žádnou zkušenost s pěstováním, ale hodně jsem se toho naučila,“ říká jedna z dobrovolnic Jaylyn Miguel.