Jak si ušít kalhoty nebo upéct chleba? Ruční tvorbu pohlcuje logika sítí i kapitalismus

„Žijeme v době, kdy spousta činností, které děláme mimo svůj volný čas, třeba v práci, nám nedává úplně smysl. Hledání smyslu skrze rukodělnou výrobu je proto celkem typickou odpovědí,“ říká Petr Gibas z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Sociologického ústavu Akademie věd České republiky, který se ve svém výzkumu na kutilství a DIY kultury zaměřuje.

Petr Gibas|foto:Adam Ryšánek, Český rozhlas

Podle Gibase jsou motivace pro to něco tvořit výrazně socioekonomicky podmíněné, ale u mladých lidí můžou být často reakcí na to, jak vypadá současný svět. Vstupuje ale do toho i logika sítí. „U mladé generace jsou motivace spojované i s environmentálním uvědoměním. Upcyklování, recyklace, ohled na životní prostředí, klimatickou změnu nebo udržitelnější způsob života. A myslím si, že sítě do toho celkově přinášejí tlak trendu,“ dodává.

Skrze DIY trendy, tedy to, že si různé věci vyrábíme sami, se často snažíme vzdorovat konzumerismu. Podle Petra Gibase je to ale spíš iluzorní. I rukodělné projekty, kterými se na sítích inspirujeme, často naléhají na logiku globálních tržních mechanismů. „Je dobré si uvědomit, co je v pozadí. Žijeme v globálním kapitalismu, jehož jsou sítě součástí a jeho výrazem. Jestli je současný kapitalismus v něčem hodně úspěšný, tak je to v tom, jak do sebe absorbuje věci, které stojí mimo něj. Sítě tohle posouvají na novou úroveň a je to vidět třeba na DIY projektech, kterými se v pozadí jejich tvůrci můžou často i živit,“ myslí si.

Může být pletení vlastního svetru radikální čin? Jak rukodělnost reflektuje naše hodnotové nebo ideologické rámce a jaký je rozdíl v DIY činnostech, které tvoří tradwives, nebo naopak feministické kolektivy? Poslouchejte v novém Hotspotu.