Jak žijí romští emigranti v Británii? Ti starší svůj domov stále spojují se Slovenskem, říká antropolog

7. listopad 2019

Při připomínání polistopadové historie si řada lidí vzpomíná na fenomén migrace Romů do Velké Británie. Proč se Romové rozhodli v průběhu 90. let ze Slovenska odejít? Kde je pro ně domov? A co v Británii našli? „Všichni romští migranti vnímají pozitivně, jak jejich děti můžou ve škole růst,“ říká Jan Grill, působící na Universidad del Valle v Kolumbii, který strávil více než dva roky v romských rodinách, které postupem času emigrovaly ze Slovenska do Velké Británie.

„Nejdřív jsem žil a dělal výzkum Romů na východním Slovensku a v rámci ponoření do jejich každodenního života jsem v rámci jejich rodinných sítí migroval do Velké Británie. Hlavně do postindustriálních měst, kde jsem pak žil mezi těmi rodinami, abych pochopil, jakým způsobem mechanismy migrace fungují,“ vysvětluje Jan Grill svůj výzkum, který vznikl v rámci jeho doktorského studia sociální antropologie. Slovenští i čeští Romové v průběhu 90. let čelili celé řadě problémů spojených se společenskou transformací, jakým byla například reforma sociálního systému, která podle Grilla v kontextu rostoucích strukturálních nerovností, velké nezaměstnanosti a zároveň diskriminace na trhu práce znamenala, že se Romové octli v ještě komplikovanější situaci.

Vstup do Evropské unie a otevření volného pracovního trhu akcelerovaly u řady Romů odchod do Británie. Motivace ale nebyly často jen ekonomické. „Pokud bych to měl shrnout ve výrazu, který oni sami používali, feder dživipen – lepší život, tak tam je snaha hledat lepší budoucnost.“ V průběhu 90. let podle něj Romové čelili čím dál tím horší situaci pro přežití a s tím související vzrůstající chudobě. „Migrace do Británie souvisí také s hledáním společnosti, kde nemáte neustále stigma rasy a rasové diskriminace, kterou zažívali a zažívají ve střední a východní Evropě.“ Migrace se tak stává možností úniku ze společnosti, v které se cítí být vylučováni.

Romské děti v osadě Rudňany na Slovensku

Zkušenost života ve společnosti, která je často hodně rozmanitá, a kde tudíž odlišnost není tak stigmatizovaná, přispívá k tomu, že se celá řada Romů podle Grilla cítí v britské společnosti lépe přijímána i institucemi. To souvisí i s tím, že v Británii, zejména po vstupu do Evropské unie, se Romové často octli v kategorii Eastern Europeans, tedy Východoevropanů. Tato kategorie se sice během let stala také do jisté míry stigmatizující, ale zároveň umožnila mnoha romským migrantům nebýt stále nálepkována svým „cikánstvím“ a spolu s tím i možnost identifikovat se a potkávat se s různými sociálními skupinami. To ale neznamená, že by britská společnost nebyla hierarchizovaná a nefigurovala tam nějaká forma sociální hierarchie a diskriminace. V porovnání se Slovenskem jsou podle antropologa i v Británii velké sociální rozdíly či formy pracovního vykořisťování, které ale migranti vnímají vždy ve vztahu ke zkušenostem ze Slovenska, kde se jim často ani nenaskytne pracovní příležitost.

Výrazná změna je ale podle Grilla ve vzdělávání dětí romských migrantů ve Velké Británii. V Česku i na Slovensku totiž romské děti nejsou často vzdělávány ve společném školství nebo pociťují diskriminaci ze strany učitelů a spolužáků. „Všichni romští migranti vnímají pozitivně, jak ty děti mohou ve škole růst. Jinou výukou a jiným přístupem k odlišnosti mají úplně jinou zkušenost se školou.“ A kde je domov těchto mladých Romů narozených ve Velké Británii? Podle Grilla je příliš brzy na tuto otázku odpovídat, protože se zatím příliš mladých lidí nevrací. Starší Romové svůj domov spojují stále se Slovenskem, byť tam pro ně situace nebyla vždy přívětivá. Často investují peníze do bydlení na Slovensku. „Představují si, že se vrátí domů. Na Slovensku ale opět pocítí tu nemožnost najít si práci, která by byla lépe ohodnocená, anebo znovu pociťují Slovensko jako místo, kde Rom nemá zastání.

Jak se od sebe liší struktura společenských nerovností na Slovensku a v Británii a do jaké míry tam na Romy dopadá rasová diskriminace? Poslechněte si celý rozhovor o historii romské migrace do Británie.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.