Jako když vám amputují nohu. Jugonostalgie vyvolává vzpomínky a přiživuje retro byznys
Pro starší generace je Jugoslávie stále předmětem nostalgie. Jiní ale „jugonostalgii“ využívají především jako marketingovou značku. Jak se dnešní obyvatelé bývalých zemí tohoto státu ke své minulosti staví?
Jugoslávie dodnes evokuje u řady lidí silné emoce. O tom mě přesvědčují v centru Bělehradu manželé Todorovičovi. Divadelní režisér pan Dragan i jeho manželka Tiana mají s pojmem Jugoslávie dodnes spojené nostalgické pocity. „Já nevím, jestli se tomu říká jugonostalgie, nebo ne, ale to je, jako když vám amputujou nohu. Vy ji i nadále cítíte a i my nadále cítíme, že je Chorvatsko, Slovinsko, Bosna i jakákoliv další republika součástí naší země. Teď udělali nějaké hranice, ale to nám emočně v ničem nebrání,“ přibližuje své rozpoložení Todorovič.
Jeho manželka si dodnes, stejně jako každý starší obyvatel bývalé Jugoslávie, pamatuje na okamžik, kdy se dozvěděla, že zemřel hlavní sjednotitel různých národů v socialistickém soustátí, dlouholetý jugoslávský prezident maršál Jozif Broz Tito. „Já jsem měla žloutenku a ležela v nemocnici. Všechno se zastavilo, celá nemocnice, nikdo nepřicházel. Všichni se šli Titovi poklonit, to jsem viděla v televizi. Nebyla jsem smutná, byla jsem vyděšená, protože předtím mnoho starších lidí mluvilo o tom, co bude, až zemře Tito.“
Smrt dlouholetého jugoslávského vůdce předznamenala postupný vzestup nacionalismu vrcholící krvavým rozpadem země v polovině 90. let. Podle Dragana Todoroviče sílily separatistické tendence jednotlivých jugoslávských národů postupně. „V 60. a 70. letech tomu tak nebylo, ale v 80. letech, v jejich druhé polovině, už ano. Věděli jsme sice, že se něco děje, ale neuvědomovali jsme si to, protože jsme mysleli, že jenom blázni, jenom šílenci se můžou začít zabíjet. Já jsem necelé dva měsíce před počátkem války dělal v Bosně v sarajevském rádiu jednu hru. Oni sami, obyvatelé Sarajeva, nevěřili, že se najdou takoví idioti, kteří se začnou navzájem zabíjet. Stalo se.“
Jugoslávie ovšem dnes neznamená pouze nostalgické vzpomínání pamětníků. V Bělehradě, Sarajevu, ale i Záhřebu existují bary v retro stylu, turisté mají možnost vyrazit na cestu po stopách jugonostalgie ve vozidle Zastava nebo strávit noc v hotelu vybaveném ve stylu 60. a 70. let. Jugoslávie je tak dnes především zajímavou obchodní značkou. To je ovšem už zcela jiný příběh.
Jak vnímají Jugoslávii mladí obyvatelé nástupnických států? Chodila by mladá Srbka s Chorvatem? A co si o Titově Jugoslávii myslí dnešní balkánští komunisté? Poslechněte si celou reportáž Martina Ocknechta ze států bývalé Jugoslávie a dozvíte se víc.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
