Jan Jindřich Karásek

Jsem ročník?
Tamagoči, Titaniku a nejlepší desky Radiohead.

Co nejraději poslouchám?
Hudbu, která je zaseklá někde mezi krásou a disharmonií. Mezi popem a experimentem. Poslední dobou si ujíždím na: Swans, Sun Ra, Milo, Danny Brown, Earl Sweatshirt, Moondog, Death Grips, King Crimson, Kanye West a cokoli, co kdy udělal Phil Elverum.

5 pro mě zásadních alb:
Sufjan Stevens – Carrie & Llowel
Wilco – Yankee Hotel Foxtrot
The Microphones – Glow Pt. 2
Neutral Milk Hotel – In the Aeroplane Over the Sea
Kendrick Lamar – To Pimp a Butterfly

Nejoblíbenější knihy:
Čtu pořád a moc, takže mi nakonec v hlavě zůstávají nejvíc ty knihy, co mě nějak psychicky rozhodily, což je cokoli od McCarthyho, Gombrowicze, Vanna, McEwana nebo George Bataille. A že já se nechávám literaturou traumatizovat rád. Za nejzásadnější formativní knihu ale považuji Tělo a krev od Cunninghama.

Nejoblíbenější filmy?
Hrdě se hlásím k Hanekemu, ale doopravdy chodím do kina na Marvelovky. Jinak osobní lásky jsou: Ztraceno v překladu, Mistr, Až na krev, Po bouři, Donnie Darko, Před soumrakem, Paříž Texas a Annie Hall.

Když mám volný čas, trávím ho?
U piva s kamarády. U kafe sám, s knížkou. V kině. V galerii. Noci psaním prózy… A pak zase u piva s kamarády.

Co chci sdělit světu?
Před třemi lety jsem ztratil na hasičském plese v Kunovicích pruhované sako. Neviděli jste ho někdo?