Jan Macháček: Rozdíl mezi Španělskem a Polskem

15. listopad 2017

Španělská centrální vláda potlačila 1. října snahy o uskutečnění referenda v Katalánsku a použila vůči demonstrujícím i mnohým z těch, co chtěli jen hlasovat, poměrně brutální policejní sílu.

Před nedávnem zase vláda v Madridu spustila článek 155 španělské ústavy, kdy se převedlo řízení autonomního regionu na centrální vládu v Madridu. Pro Madrid se rozjela normální ústavní procedura, pro katalánské separatisty se odehrál „státní převrat“.

Nás ve střední Evropě by ale mohlo především zajímat, že díky obou kauzám vůdce katalánských separatistů Carles Puigdemont vyzval Evropskou komisi, aby se Španělskem zahájila stejné řízení, jaké nedávno spustila proti Polsku. Řízení proti Polsku se týká právního státu, resp. vlády zákona, anglicky „rule of law“. To je ovšem od pana Puidgemonta řečeno slovy klasika „falešné a prázdné“ srovnání.

V případě Polska se před dvěma lety rozpoutal konflikt mezi přicházející vládou strany Prosperita a solidarita (PiS) a ústavním soudem. EU dala za pravdu tehdejšímu ústavnímu soudu. V případě Španělska, resp. Katalánska jde svým způsobem o opačný případ. Katalánská regionální vláda vyhlásila totiž otevřenou neposlušnost vůči nálezům španělského ústavního soudu.

Separatisté v Katalánsku tvrdí, že rozhodnutí španělského ústavního soudu je zpolitizované

Separatisté v Katalánsku tvrdí, že rozhodnutí španělského ústavního soudu je zpolitizované a proto nelegitimní. Očekávat ale, že se EU, jednotlivé státy EU nebo tzv. mezinárodní komunita vůbec postaví proti španělské ústavě, ústavnímu soudu a ústavnosti je naivní.

Plán B

Jaký vlastně měli katalánští separatisté původní plán? Počítali s tím, že když španělská vláda nebude souhlasit s referendem, vyhlásí separatisté kampaň občanské neposlušnosti a španělské vládě nakonec nezbyde nic jiného než odpovědět násilně.

Mezinárodní komunita – a Evropská unie – pak vstoupí do hry a posadí obě strany za jednací stůl. Jenže to se neděje a srovnání s polským případem nikdo nebere moc vážně.

Jaký má španělský premiér Mariano Rajoy plán B?

Může se to změnit? Uvidíme. Španělská vláda použila násilí jednou na začátku říjnu a udělala chybu, které si je podle všeho dobře vědoma. Co když ale ve volbách 21. prosince, o kterých separatisté opět prohlašují, že budou plebiscitem o nezávislosti, opět zvítězí separatisté? Jaký má španělský premiér Rajoy plán B?

Včera řekl německému deníku Handelsblatt, že žádný plán B nemá. Otázkou je, zda – pokud ho má – ho chce prozrazovat. Dělítko se každopádně jmenuje násilí.

Pokud se do Katalánska vrátí násilí, bude zatím nesmyslná paralela s řízením proti Polsku získávat na vážnosti. Pokud se další vývoj obejde bez násilí, spadnou podobné výzvy a komparace pod stůl, resp. do koše, kam zatím jasně patří.

autor: Jan Macháček
Spustit audio