Jana Veselá po odchodu z profesionálního basketu: Nejtěžší bylo naučit se žít podle sebe

13. duben 2018

Mnoho profesionálních sportovců po ukončení kariéry u sportu v nějaké formě zůstává, díky čemuž pro ně může být přechod do dalšího života možná o něco plynulejší. Jana Veselá se však rozhodla svět basketbalu úplně opustit a začít žít úplně jinak. Najít si své místo v životě jí trvalo rok.

Bývalá basketbalistka Jana Veselá strávila na palubovce bezmála 25 let života a posbírala řadu medailí v domácích i zahraničních soutěžích. V roce 2015 svou profesionální kariéru ukončila. Úvahy o opuštění sportovního světa však přišly už dřív. „První krizový moment byl v roce 2013, kdy mi umřel táta. V té chvíli se začalo ve mně dít něco nového, změnily se mi životní priority,“ vzpomíná Jana Veselá v rozhovoru Diagnózy F. Krátce poté se Janě stal vážný úraz, který ji na několik měsíců vyřadil ze hry. „Bylo to poprvé, co jsem se po těch letech zastavila, měla jsem možnost získat trochu odstup a měla jsem čas na sebe.“ Po zranění se ještě na jednu sezónu k vrcholovému sportu vrátila, ale už bylo zřejmé, že se její vztah k basketbalu změnil. „Už se mi tam pak nechtělo, bylo mi jedno, jestli vyhrajeme, nebo prohrajeme. To byl ten moment, kdy jsem se ptala, proč to vlastně dělám.“

Do té doby trávila všechen čas na trénincích, na zápasech. Po skončení kariéry tak logicky přišla otázka, co si počít s časem, který najednou nebylo čím naplnit. „Cítila jsem vnitřní prázdnotu z toho, že sice můžu dělat cokoliv, ale vlastně nevím, co bych dělat chtěla. Bylo to taky poprvé, co jsem přemýšlela, co chci dělat já, a ne, co chce dělat trenér nebo lidi okolo,“ popisuje své vypadnutí ze sportovní mašinérie Veselá. I v tu chvíli měla kolem sebe spoustu lidí, kteří jí radili a navrhovali, co by dělat mohla či měla, ona si však chtěla najít svou vlastní cestu. „Odpovídala jsem jim, že to je jejich pohled na můj život,“ říká Veselá.

„Z položky ve statistikách se stane živá bytost,“ říká František Suchan ze sportovního webu Bez frází

sport - běh - závod

Server Bez frází si během roku od svého spuštění vydobyl velkou popularitu i respekt. Proč sportovci, jindy často zakuklení svými agenty a mediálními poradci, našli místo pro otevřené, inspirativní i vtipné výpovědi právě zde? Jak může server změnit nahlížení na sportovní osobnosti? A jak se v posledním roce mění i díky Bez frází česká sportovní žurnalistika? Na tyto otázky odpovídal spoluzakladatel webu František Suchan.

Za zlomový považuje první rok života bez basketbalu, během kterého se snažila zjistit, kdo vlastně je a co v životě chce dělat. Absolvovala i řadu seminářů, které jí v tom měly pomoci, avšak výstupem většiny z nich bylo, že má být sama sebou, čemuž v tu chvíli ještě moc nerozuměla. Po roce nastoupila do práce v oblasti výživy, kde se věnuje spíše administrativě než vlastnímu poradenství. „Takhle jsem to měla i v basketu. Nikdy jsem nebyla ta, co dá za zápas dvacet bodů, ale spíš jsem dělala tu černou práci vzadu,“ vypráví Jana Veselá.

Svého životního rozhodnutí nelituje. „Basket mi dal hodně zážitků, ale rozhodnutí s ním skončit jsem nikdy nelitovala,“ říká v Diagnóze F.

Co pro ni bylo v novém začátku nejtěžší? A co by poradila lidem, kteří o novém začátku v životě uvažují nebo je z nějakého důvodu čeká? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.