Je to Loos, není to Loos? Badatelé stále nachází nové stavby a interiéry od slavného architekta

17. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vila továrníka Viktora Bauera, kterou navrhl architekt Adolf Loos

Cukerní rafinerie ve vesnici Hrušovany. Tamní restaurace. Winternitzova vila v Praze. To je několik staveb, které jsou některými kunsthistoriky připisovány slavnému architektovi Adolfu Loosovi. A jinými zase nejsou. Pravděpodobně nejslavnější u nás narozený architekt by právě oslavil stopadesáté narozeniny – na svět přišel v prosinci roku 1870 v Brně. A přesto, že zemřel před téměř devadesáti lety, o něm historici zjišťují pořád nové skutečnosti. Je stále trochu záhadný.

Nové objevy se týkají například projektů, které připravoval pro majitele cukrovaru Viktora Bauera v Brně a blízkých Hrušovanech. Loos tam navrhl pro Bauera vilu, která byla v roce 1914 zřejmě prvním domem s plochou střechou na našem území. Poblíž je ovšem další stavba s plochou střechou – tamní restaurace. A v poslední době dospěli kunsthistorici k závěru, že i to by mohl být návrh Adolfa Loose.

Budova, v níž je dnes restaurace, měla původně sedlovou střechu

„V Hrušovanech se v té době stavěly venkovské domečky se stříškami. A najednou se tu objeví restaurace s plochými střechami a terasami. Je to přinejmenším záhada,“ říká v Bourání historička umění Dagmar Černoušková, kurátorka sbírek architektury Muzea města Brna, která se Loosem a jeho brněnskými projekty mnoho let zabývá. S kolegy připravili knihu Brněnské stopy Adolfa Loose a na Špilberku je také k vidění výstava Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy.

V Hrušovanech u Brna se nachází rovněž rafinerie cukru, jejíž fasáda byla dlouho přičítána tomuto slavnému architektovi. Dagmar Černoušková a její kolegové se však domnívají, že je to omyl. Naopak jiní historici tuhle možnost hájí. „Myslím, že nejde tak snadno zamítnout dlouhá léta bádání,“ říká Marie Szadkowská, kurátorka architektury Muzea hlavního města Prahy, která o Loosovi připravila novou bilanční výstavu Adolf Loos světoobčan.

Hrušovany, cukerní rafinérie architekta Adolfa Loose

Proč je kolem Loose stále tolik nejasností? „Nevystudoval architekturu. Nevedl si svůj archiv, svoje plány často ani nepodepisoval nebo něco nakreslil jen tak tužkou na sáček od mouky,“ vysvětluje Szadkowská. Jeho jméno si tím pádem také leckdo přivlastňuje, a dokonce se na něm snaží vydělat. „Setkala jsem se s tím, že někdo přijde s křeslem, které se dodnes vyrábí, a tvrdí, že to má od Loose,“ dodává. Často najde i někoho, kdo je ochotný za takové „loosovské“ artefakty zaplatit.

V Bourání jsme mluvili hlavně o bádání a o tom, proč se o tvorbě slavného architekta stále mnoho věcí neví. Probrali jsme ale i jeho dětství v tatínkově kamenictví a také nový pomník, který vznikl přesně na místě jeho rodného domu v Brně – dnes za hotelem Continental. Došlo ovšem i na architektova (velmi špatná) školní vysvědčení, na vzpomínky manželek i na Loosův názor na ovesnou kaši. Poslechněte si nové Bourání ke stopadesátým narozeninám Adolfa Loose!

Spustit audio