Je úplně ok, když dítě ve školce nechce jíst. Velká škoda jsou rodičovské škatulky, říkají pedagožky
„V budování dětské odolnosti jde o nás dospěláky. To my si hlavně musíme věřit. Když věřím sobě, věřím i svému dítěti, a tím ho zvládám pouštět do různých situací,“ vysvětluje Natálie Zbyňková. Spolu s Lucií Maurovou vedou dvě školky a vydávají podcast Řekni to svý mámě. „Rodiče hlavně potřebují slyšet, že jeho dítě je v pořádku tak, jak je,“ doplňuje Lucie.
„Každé dítě je nějak specifické a má to v nějaké oblasti těžší. Může to být jídlo, spánek, čůrání nebo to, že ho ještě nikdy nikdo nehlídal. Naše práce je rozbít rodičům jejich představu, že právě tohle je veliký problém. Nevadí to, je to jen fáze a určitě se to změní,“ říkají pedagožky.
„O rodičovství je potřeba mluvit. O našich pochybnostech, o tom, co se zrovna nedaří. Samozřejmě, že dítě první měsíc ve školce nechce obědvat. Je tam úplně nové proč by tam mělo jíst?“ přibližuje dětskou perspektivu Natálie. „Škoda je, že rodiče sami přiřazují dětem škatulky. Že je stydlivé, že nebude to nebo to jíst. Říkají tím, že to takto s dítětem je dané. Ale já jsem taky někdy protivná, jindy veselá, někdy se mi něco chce, a někdy ne,“ dodává Lucie.
Co dětem ulehčí a co ztíží nástup do školky? Poslechněte si Houpačky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
