Jeho AI modely používají miliony lidí. Umělá inteligence může být i prospěšná, říká Maty ze Stanfordu

„AI dnes nemá jednotnou definici. Jejích podob je spousta,“ říká talentovaný český vědec Maty Boháček. Velké jazykové modely jsou jen jedním z mnoha typů využití umělé inteligence, i když okolo nich vznikl velký „hype“. Od tradiční umělé inteligence se liší v tom, že se neřídí předem daným algoritmem, který by určoval přesné řešení zadaných úkolů. „Neuronová síť je velmi flexibilní. Nedefinuje, jak daný problém vyřešit, ale umožňuje AI najít si vlastní cestu prostřednictvím optimalizace,“ vysvětluje Maty. Doplňuje, že právě z toho, že u neuronových sítí „vidíme vstupy a výstupy, ale nevidíme, co je uvnitř,“ plyne označení „Black Box“.

Čtěte také

Neuronové sítě jsou jen kalkulačka, co počítá lépe než vy, říká vizuální umělec Trevor Paglen

Přestože je teprve v třetím ročníku na Stanfordu, má Maty Boháček na kontě již téměř 40 vědeckých publikací. Jedno z témat, kterému se věnuje, jsou tzv. deepfake videa. Deepfake slavného moderátora Andersona Coopera, který s profesorem Hanym Faridem vytvořili, aby upozornili na rizika umělé inteligence, nerozpoznali ani jeho blízcí kolegové v CNN. „Trochu nás překvapilo, jak moc se fake audia, videa i obrázky šíří v konvenčních, seriózních médiích nebo jsou šířeny seriózními lidmi,“ komentuje současnou situaci mladý vědec, jehož modely pro detekci AI podvrhů používá i Google: „Mé modely jsou dnes využívány k detekci deepfake videí na YouTube, ty pro znakový jazyk z dřívějšího období Google používá ve svých mobilech, Pixelech, k překladu znakového jazyka,“ doplňuje.

Čtěte také

„Budoucnost bude patrně hodně pitomá,“ říká kritik technologií Max Read

V Česku svou budoucnost mladý talent za současné situace nevidí. Chybí zde podle něj větší multidisciplinarita na univerzitách nebo možnost manželství pro všechny: „V Česku nemohu mít manžela a děti. Nepřipadá pro mě v úvahu život někde, kde by stát neviděl mou rodinu jako validní rodinu.“

Vědní disciplína umělé inteligence je podle mladého vědce přístupnější mladým nadšencům než řada jiných oborů: „Kdokoli má laptop nebo internet, je schopný v některých podoblastech AI dosáhnout pokroku v reálných problémech, úlohách a datových sadách.“

Smysl vědy vnímá Maty Boháček mimo jiné v její schopnosti spojovat. Pozoruje ji třeba na vědeckých konferencích: „Jsou tu lidé z celého světa. Ve finále si všichni rozumíme, protože máme podobnou misi. V tom je věda krásná. Spojuje kultury a lidi různých politických přesvědčení. Ve světě, ve kterém sounáležitost s globálním či širším společenstvím pokulhává, je věda super důkaz toho, že to vlastně jde.“

Co by mladý český vědec poradil lidem, kteří by se rádi věnovali počítačovým vědám, ale neví, kde začít? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny s Matym Boháčkem.