Ještě nepatřím do starého železa. Sex ve starším věku je symbolem mladickosti, vitality i plnohodnotného života

6. srpen 2020

Jaký význam má sex pro dnešní padesátníky i starší a jakou roli hraje v jejich partnerských vztazích? Tyto otázky řešila psycholožka Anna Ševčíková z Masarykovy univerzity v Brně ve svém výzkumu. Prolomila tím tabu, které sexualitu seniorů v Česku stále obestírá.

Proč vědci doposud věnovali jen malou pozornost zkoumání sexuálního života starších lidí? Proč se stále setkáváme s tím, že sex, intimita a vztahy lidí po padesátce bývají tabuizovány nebo zesměšňovány?

Toto téma bylo opomíjeno v České republice, ale v zahraničním kontextu se sexualita starších lidí intenzivně zkoumá. Dříve se jí nevěnovala taková pozornost možná i kvůli délce života. Do pádu komunismu byla u nás délka života u mužů asi 68 let a za posledních třicet let se prodloužila na 76 let. Lidé tedy tráví delší čas ve „starším životě“ a s tím přichází i nové výzvy, jak život naplnit, jak ho kvalitně žít.

staří lidé - důchodci

Myslím si, že partnerský sex a intimita starších lidí přestává už být zesměšňována. Podle našeho výzkumu se zdá, že pokud zdravotně vše funguje a máte partnera, tak sexualita tabu není.

Sex v pozdějším věku se podle vašeho výzkumu týká především tří věcí. Je to něco, co ke vztahu přirozeně patří, dává lidem pocit, že jsou stále mladí, a přináší přirozeně potěšení. Je potěšení v pozdějším věku stejně důležité jako pocit mladosti a udržování partnerských vztahů?

Potěšení se samozřejmě reviduje, protože s věkem přichází sexuální potíže, které narušují prožitek a potěšení. Pokud vše funguje, tak potěšení stále zůstává. Starší lidé ale mohou pohled na sex revidovat, takže může jít o jiný druh potěšení. Kvůli obtížím s erekcí třeba nemohou souložit nebo nemohou vyvrcholit, ale stále cítí tužbu, erotickou fascinaci. Třeba když leží vedle partnera, tak cítí erotično a dokážou se potěšit třeba pohledem na ženské tělo.

Sex se v pozdějším věku může stát synonymem pro mladickost, kdežto útlum sexuální aktivit je považován za projev stárnutí. Proč má pro lidi pozdějšího věku sex takovou symbolickou hodnotu? Ve vašem výzkumu se například objevil respondent, který říká, že v momentě, kdy přestane mít sex, tak je to pro něj konec života.

Psycholožka Anna Ševčíková působí v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na výzkum sexuality v pozdějším věku a internetové sexuality. Podílela se například na výzkumech zkoumajících sexuální a partnerský život lidí po padesátce nebo závislost na online sexu.

Sexualita je spojována s vitalitou, elánem, mladickostí a aktivitou. Dokud jsem sexuálně aktivní, tak jsem aktivní jako člověk. Existuje představa, že když už nebudu schopen souložit, fungovat tak, jak jsem doposud fungoval, tak jsem odepsaný. Hrát roli může i sociální srovnávání, pokud sondují, jak to kdo má v intimním životě. Pokud je pro ně sex důležitý, mají příležitost žít sexuálně a zvládají se vypořádat s neduhy, které mohou sex znepříjemňovat, tak vidí, že jim to dává pocit, že „nepatří do starého železa“ – jak řekla jedna má respondentka. Což je jeden ze způsobů, jak si pro sebe říct, že žiju plnohodnotný život.

Zajímavé je, že to takhle funguje, pokud sexuální život není nijak narušený. Pokud starší lidé nemají partnera, tak se důležitost sexu začne přehodnocovat. Začnou si připouštět věk a to, že už něco prožili a mohou si dovolit zestárnout. Někteří si začnou říkat, že sex je věc, která už jejich věku nenáleží.

Jak navazují starší lidé nové vztahy? A v čem se liší od vztahů dvacátníků a třicátníků? Jakým způsobem páry řeší, když jeden z partnerů už nechce nebo nemůže sexuálně žít? Poslechněte si v rozhovoru redaktora Josefa Kokty.

autor: Josef Kokta
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.