Jitka Srbová: Ženská lyrika je jenom vysvětlivka
Básnířka Jitka Srbová přišla do studia Radia Wave hned se dvěma přírůstky – ten jeden byl knižní a ten druhý zůstal v kočárku. Název právě vyšlé sbírky Světlo vprostřed těla zdánlivě napovídá, že knížka Jitky Srbové bude hlavně o jejím čerstvém mateřství, ale není tomu tak. „Myslí si to mnoho lidí, je to taková nezáměrná věc, která se ale teď tak hezky uvedla do souvislostí. Úvodní báseň Světlo vprostřed těla jsem napsala v době, kdy jsem o svém mateřství ještě neměla potuchy.“
Podstatným motivem pro básně v nové sbírce je tělesnost obecně, která souvisí s prožíváním světa: „Myslím, že jsme všichni bytosti tělesné a prožíváme něco intenzivního v okamžiku, kdy tělo vnímáme. Propojení těla s prožitkem je to, co může dovést člověka k básni.“
V souvislosti s tělem jsme se zeptali na celkem kontroverzní otázku, jestli Jitka Srbová píše ženskou lyriku a jestli něco takového vůbec existuje: „Nemám ráda dělení tvorby na mužskou a ženskou. Specificky se totiž určuje jen ta ženská, o tom, že mužská literatura je mužská, se nehovoří. Je to jako popisování nějaké menšiny – musíme ji trochu oprašovat, aby se nám tu nesložila, naše milá ženská lyrika.“ Pusťte si poslední Liberaturu s Jitkou Srbovou, kde zaujatě debatujeme o přenositelnosti zkušeností, lásce ke Kampě nebo vztahu básnění a copywritingu a nechte se nalákat na novou knihu Jitky Srbové.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
