Joy Division budou mít vlastní muzeum. V domě, kde se oběsil Ian Curtis

6. říjen 2015

Kupec domu Iana Curtise oznámil, že budova v britském Macclesfieldu bude fungovat jako muzeum Joy Division. Rozhodl se tak poté, co se fanouškům nepodařilo nasbírat dostatek peněz, aby dům odkoupili. Hadar Goldman, jak zní jméno mecenáše, musel podle britského Guardianu doplatit 75 tisíc liber. „Nebyla to jenom pomoc,“ vysvětloval Guardianu a dodal: „Někdo zaplatí za plátno od Rembrandta, pro mě jsou Joy Division moderní Rembrandt.“ Někdejšímu členovi Joy Division, Peteru Hookovi, se nápad zamlouvá, ale kytarista Bernard Sumner tak nadšený není. Podle něj se tak dům stane monumentem sebevraždy. Frontman kapely, která pomáhala definovat post-punk, se oběsil právě zde. Podle známé historky se tomu tak stalo potom, co Curtis večer sledoval snímek Stroszek od Wernera Herzoga a poslouchal album The Idiot od Iggyho Popa. Goldman plánuje návštěvníkům otevřít i kuchyni, kde ikonický zpěvák naposledy vydechl.

autor: Miloš Hroch
Spustit audio
  • Japonské město zaplatí mladým párům, kteří se nastěhují do sousedství obývaných staršími lidmi

    18. květen 2022
    japonci senioři

    Město Čiba na pobřeží Tokijského zálivu se rozhodlo zaplatit mladým párům za to, že se nastěhují do bytových komplexů obývaných staršími obyvateli. Lidi v produktivním věku se tímto krokem snaží integrovat do oblastí, které kvůli starší populaci zaznamenávají mezery v zaměstnanosti, a odvrátit tak i stárnutí populace v daných regionech.

    Odměnu za přistěhování se ve výši až 300 000 jenů (přibližně 54 a půl tisíce korun) začnou páry mladší 39 let dostávat od příštího měsíce. Nárok na něj mají jak novomanželé, pro které je nabídka primárně určena, tak i další mladé páry a ti, kteří jsou uznáni jako celoživotní partneři v rámci systému partnerství. Ten byl spuštěn s cílem uznat svazek LGBTQ párů v zemi, kde jsou homosexuální sňatky nezákonné. Informuje o tom server Vice.

    Oblast je podle Takeshiho Tanikawa, pracovníka tamního oddělení správy budov, pro život ideální. „Je obklopeno oceánem, řekami a velkými parky, ale není daleko od města," řekl. Bytové komplexy zvané danchi se navíc nacházejí v blízkosti škol, školek a obchodů, takže je to výhodné místo k bydlení pro ty, kteří chtějí založit rodinu, dodal Tanikawa.

    Japonsko dlouhodobě bojuje s nízkou porodností a snižujícím se počtem obyvatel. To může podle odhadů vést k ubývající pracovní síle a tak i zpomalení hospodářského růstu. Problémy nejvíce řeší právě městské oblasti podobné Čibě, které zaznamenávají migraci mladých obyvatel do velkých měst za lepšími pracovními příležitostmi.

    Okrajové oblasti se proto snaží lidi v produktivním věku přilákat výhodnými podmínkami pro život a práci. Například v roce 2017 začala obec Kosuge známá svým idylickým prostředím, jehož součástí je i hora Fudži, stavět cenově dostupné malé domky. V prefektuře Minamisoma ve Fukušimě pak byl v roce 2019 otevřen speciální coworkingový prostor, ve kterém se mohou lidé i ubytovat.

  • Ukrajinský profesor se zapojil do bojů proti Rusům, ve výuce pokračuje ze zákopů

    18. květen 2022
    Profesor Užhorodské univerzity Fedir Šandor

    Profesor Fedir Šandor je doktorem filozofie a vedoucím Katedry sociologie a sociální práce na Užhorodské národní univerzitě. Po začátku invaze byl mezi prvními, kteří narukovali. Na své studenty ale nezapomněl a přednáší jim přímo z bojiště.

    Šandor dodržuje stálý rozvrh zahrnující přednášky každé pondělí a úterý v osm hodin ráno. Při nástupu do armády se dohodl se svou velitelskou jednotkou i se svými sloužícími krajany, že bude moci bojovat i učit.

    „Jsem v armádě už 70 dní,“ řekl podle serveru Newsweek. „Hned po 24. únoru jsem šel na vojenskou evidenci a odvody. Ale výuky se studenty jsem se nevzdal. Nevynechal jsem ani jednu,“ pokračuje Šandor. Jeho přednášky se týkají například cestovního ruchu a vede také semináře pro studenty společenských věd.

    Ve výuce ho neruší ani shon na bojišti. „Prostě se odstřelovalo a my si procházeli chyby v modulech. Šel jsem do zákopu a pokračoval v přednášce,“ vypráví. „Bojujeme za vzdělaný národ. Kdybych nepřednášel, byl by to hřích. Proč jsem šel do války?“ říká profesor.

    Jeho oddanosti svým studentům si všimli i lidé na sociálních sítích, kde se šíří fotografie profesora v uniformě během online výuky. „Vnímám tohoto muže jako hrdinu nejen dnes, ale i pro budoucnost mladých studentů, kteří si ho budou navždy pamatovat za to, co dělá,“ uvedl jeden uživatel Twitteru. „To je důvod, proč Ukrajina zvítězí,“ uvedl další.

  • Lidé se bojí randění a vztahů, podle odborníků za to může pandemie covidu

    18. květen 2022
    randění

    Dvouletá pandemie koronaviru významně ovlivnila postoje lidí k navazování romantických vztahů. Podle odborníků vzrostlo váhání nejen nad vztahy samotnými, ale i nad seznamováním s potenciálními protějšky.

    Experti si podle serveru Insider všímají fenoménu FODA, zkratky pro „fear of dating“, kdy se lidé bojí randění. Stojí za tím převážně nejistota ve vlastní sociální dovednosti, někteří podle klinické psycholožky Quratulain Zaidi mohou navazování vztahů vnímat až za děsivé.

    Další se zase do partnerských vztahů tolik nehrnou. Podle Zaidi je však váhání běžným ochranným mechanismem, kdy se lidé vyrovnávají se stresem.

    „Pro mnoho váhavců je představa dlouhodobého vztahu s někým, kdo se k nim nehodí, zdrcující a děsivá, protože po návratu z covidu-19 nikdo nechce ztratit ještě více času,“ myslí si Maria Sullivan provozující online seznamku.

    Řešením je podle psycholožky Quratulain Zaidi třeba položení si otázky, zda skutečně stojíme o vážný vztah. Ti, kteří mají z prvního rande strach, si pak mohou své potenciální protějšky prověřit skrze videohovory.

    Toho využil i sedmadvacetiletý Jake Bunger. Skrze hovor si chtěl ověřit, zda se k sobě budou s protějškem hodit. Po dvou hovorech se pak i osobně sešli. „Byli jsme velmi upřímní a řekli jsme si, že jsme možná trochu společensky nešikovní,“ řekl deníku The New York Times.

  • Studie ukazuje, že když projevujeme známky stresu, působíme sympatičtěji a okolí se k nám chová líp

    17. květen 2022
    stres
    Vědci se dlouho pokoušeli pochopit takzvaný paradox stresového chování. Hledali odpovědi na otázku, proč lidé – stejně jako jiní primáti – vykazují známky stresu jako vrtění se, škrábání, kousání nehtů, dotýkání se obličeje nebo vlasů, které můžou ostatním ukázat, že jsou ve stavu oslabení. 

    Jak píše web Earth.com, výzkumný tým složený z odborníků z Nottingham Trent University (NTU) a University of Portsmouth teď zjistil, že díky projevování známek stresu můžeme působit sympatičtěji, a přimět tak ostatní lidi, aby se k nám chovali lépe.

    Studie ukazuje, že lidé mají schopnost rychle a přesně identifikovat, kdy je někdo ve stresu, a navíc obvykle na toho, kdo vykazuje více známek stresu, reagují pozitivněji. 

    Výzkumníci natočili skupinu účastníků při fingované prezentaci a rozhovoru. Videa pak přehráli respondentům, které požádali o hodnocení toho, jak moc byli podle nich účastníci ve stresu. Lidé, kteří uvedli, že se při prezentaci cítili více ve stresu, a ti, kteří vykazovali fyzické známky stresu jako kousání nehtů nebo škrábání, byli také hodnotiteli vnímáni jako nejvíce vystresovaní. Tato zjištění naznačují, že můžeme z chování lidí přesně rozpoznat, kdy jsou stresovaní.

    Je zajímavé, že účastníci identifikovaní jako více stresovaní, byli ostatními také vnímáni jako sympatičtější, což může vysvětlovat, proč se u lidí vyvinula schopnost vydávat stresové signály.

    „Chtěli jsme zjistit, jaké výhody může mít signalizace stresu ostatním, abychom pomohli vysvětlit, proč se stresové chování u lidí vyvinulo,“ řekl hlavní autor studie Jamie Whitehouse, výzkumný pracovník v oboru psychologie na NTU.

    „Pokud vytváření tohoto chování vede k pozitivním sociálním interakcím od ostatních, kteří chtějí pomoci, spíše než k negativním sociálním interakcím od těch, kteří s vámi chtějí soupeřit, pak je pravděpodobné, že toto chování vzniklo jako součást evolučního procesu. Ve srovnání s mnoha jinými živočichy jsme vysoce spolupracující druh, a proto se mohlo vyvinout chování, které vyjadřuje slabost,“ dodal.

    „Když jednotlivci vyvolávají u hodnotitelů empatickou odezvu, mohou se jim zdát sympatičtější,“ dodala hlavní autorka studie Bridget Wallerová, profesorka evoluce a sociálního chování na NTU. „Odpovídá to současnému chápání expresivity, které naznačuje, že lidé, kteří více projevují emoce, jsou mezi ostatními oblíbenější a mají pozitivnější sociální interakce.“

    Autoři studie teď zkoumají, jestli i malé děti vykazují podobnou citlivost na stresové stavy. Jako další cíl by chtěli objasnit, jak může vystavení stresu dospělých ovlivnit děti.

  • Drogový dealer v Mac Milerově případu půjde na sedmnáct a půl roku do vězení

    17. květen 2022
    Mac Miller

    Jeden ze tří mužů obviněných v souvislosti se smrtí rappera Mac Millera v roce 2018 na předávkování drogami byl odsouzen k sedmnácti letům a šesti měsícům vězení. Dalších pět let má být pod dohledem úřadů.

    Devětačtyřicetiletý Stephen Andrew Walter se přiznal k obvinění z distribuce fentanylu. O včera vyneseném rozsudku píše magazín NME. Walter už loni přistoupil k dohodě o vině a trestu, díky čemuž bylo staženo závažnější obvinění z distribuce fentanylu s následkem smrti, a jeho trest měl být proto kratší.

    Podle soudce ale Walter po rapperově smrti pokračoval v prodeji pilulek oxycontinu, které vedly k Millerově předávkování. Dohodu tento týden zamítl s tím, že by byl trest pro pachatele příliš malý.

    Walter měl v září 2018 dodat spoluobžalovanému Cameronu Jamesi Pettitovi pilulky oxycontinu s fentanylem. Poslal mu je po dalším spoluobžalovaném Ryanu Michaelovi Ravisovi. Pilulky se následně spolu s kokainem a Xanaxem dostaly k rapperu Millerovi. Ten byl nalezen mrtvý 7. září ve věku 26 let a jeho smrt byla později označena za neúmyslné předávkování drogami zaviněné zesílenou toxicitou kombinace drog fentanylu, kokainu a alkoholu.

    Walter opakovaně tvrdil, že nevěděl, že pilulky, které dodal spoluobžalovanému Pettitovi, obsahovaly fentanyl. Tvrdil také, že se o Millerově smrti dozvěděl až v okamžiku, kdy byl zatčen.

    Tato tvrzení zopakoval spolu s omluvou Millerově rodině: „Moje činy způsobily spoustu bolesti a je mi to opravdu líto,“ řekl Walter. „Nejsem ten typ člověka, který by chtěl někomu ublížit. To nejsem já. V dokumentech stojí, že jsem pokračoval, i když jsem věděl o tom, že došlo k úmrtí. To není pravda, Vaše ctihodnosti.“

    „O dva dny později došlo k předávkování, Cameron mi nezavolal a neřekl mi, že s tím má něco společného. Takže jsem netušil, že někdo zemřel. Kdybych to věděl, ve své činnosti bych nepokračoval.“

    Pettitovo líčení pokračuje. V případě odsouzení za spiknutí a distribuci drog mu hrozí minimálně 20 let vězení nebo i doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Reavis byl minulý měsíc za svůj podíl na Millerově smrti odsouzen k téměř 11 letům vězení.

  • 17letý fotbalista je po pondělním coming outu prvním veřejně přiznaným gayem v britské profesionální soutěži

    17. květen 2022
    Jake Daniels Blackpool

    Jake Daniels, útočník anglického FC Blackpool, se po včerejším coming outu stal jediným aktivním gay profesionálním fotbalistou ve Spojeném království a prvním, kdo za posledních třicet let přišel s takovýmto veřejným prohlášením. Upozorňuje na to magazín Insider.

    „Tato sezóna byla pro mě na hřišti fantastická. Ale mimo hřiště jsem skrýval své skutečné já a to, kdo doopravdy jsem,“ uvádí 17letý hráč v pondělním oficiálním prohlášení, které zveřejnil jeho tým.

    „Celý život jsem věděl, že jsem gay, a teď cítím, že jsem připravený s tím vyjít na veřejnost a být sám sebou. Stát se jedním z prvních fotbalistů v zemi, který odhalil svou sexualitu, je krok do neznáma. Josh Cavallo, Matt Morton i zástupci jiných sportů, jako je Tom Daley, mě inspirovali a dodali mi odvahu a odhodlání, abych v této oblasti pomohl ke změně,“ píše se v něm.

    Cavallo je aktivní australský fotbalista, který přišel s coming outem v roce 2021, a Morton, regionální anglický fotbalista, v roce 2020. Daley, potápěč, který reprezentoval Spojené království na několika olympijských hrách, zveřejnil svou sexuální orientaci v roce 2013.

    Blackpool FC hraje v Anglii Football League Championship, druhou nejvyšší soutěž po Premier League.

    Televize Sky News se Danielse zeptala, jestli cítil potřebu svou sexualitu skrývat. Myslel si prý, že po dobu profesionální kariéry bude muset a že pravdu nejspíš zveřejní, až odejde do fotbalového důchodu. Nevěděl prý o nikom, kdo by to měl stejně jako on. „Věděl jsem ale, že bych musel žít takovou dobu ve lži a nemohl bych mít to, co opravdu chci,“ dodal.

    Daniels je také prvním aktivním profesionálním anglickým fotbalistou po 30 letech, který přišel s coming outem. Justin Fashanu, jenž dříve hrál za Manchester City a West Ham United, zveřejnil, že je gay, v roce 1990. O osm let později zemřel ve věku 37 let.

    Loni se stal prvním gay aktivním hráčem NFL, nejvyšší profesionální ligy amerického fotbalu, Carl Nassib.

  • Zaměstnanci Netflixu, které uráží jeho obsah, mají odejít

    16. květen 2022
    Netflix

    Zaměstnanci společnosti Netflix by měli společnost opustit, pokud budou mít problém s jejím programem. Vedení firmy to uvádí v interní zprávě pro pracovníky.

    V části memoranda o firemní kultuře nazvané „Umělecké vyjádření“, které mělo být veřejně sdíleno až tento čtvrtek, ale magazín Variety ho získal dříve, se zaměstnancům doporučuje, aby společnost opustili, pokud je urazí obsah jejího vysílání. Anticenzurní akce přichází několik měsíců poté, co Netflix odvysílal kontroverzní stand-up speciál Davea Chappella The Closer, po němž příznivci LGBTQ+ mezi zaměstnanci na protest proti jeho transfobním a homofobním vtipům odešli.

    Jak připomíná magazín NME, Ted Sarandos, jeden z generálních ředitelů Netflixu, tehdy Chappelleho vystoupení obhajoval slovy: „Na Netflixu nevysíláme tituly navržené tak, aby podněcovaly nenávist nebo násilí, a nevěříme, že The Closer tuto hranici překračuje.“

    Aktualizované znění memoranda o firemní kultuře Netflixu nyní uvádí: „Ne každému se bude líbit nebo bude souhlasit se vším, co naše služba nabízí. I když je každý titul jiný, přistupujeme k nim na základě stejných principů: podporujeme umělecké vyjádření tvůrců, se kterými se rozhodneme spolupracovat, tvoříme program pro různorodé publikum a necháváme diváky rozhodnout, co je pro ně vhodné. My sami konkrétní umělce nebo hlasy necenzurujeme.“ V závěru je napsáno, že to, co považují zaměstnanci za své osobní hodnoty či za škodlivý obsah, nebude bráno v potaz.

    Netflix upravil memorandum poprvé po téměř pěti letech. Zaměstnanci prý byli s úpravami předem seznámeni formou sdíleného dokumentu. Tisíce pracovníků se k nim mohly po dobu šesti měsíců vyjádřit.

  • Roste tlak na Island, aby zakázal krevní farmy, kde se odebírají hormony březím klisnám

    16. květen 2022
    koně Island
    Island čelí tlaku, aby zakázal produkci hormonu extrahovaného z březích koní. Podle ochránců zvířat jde o krutou praktiku a týrání zvířat. Farmáři ve Velké Británii a Evropě používají tento hormon ke zvýšení reprodukce u prasat, krav a dalších samic hospodářských zvířat. 

    Gonadotropinové sérum (PMSG) se získává z březích koní na islandských „krevních farmách“, přemění se na prášek a expeduje do celého světa. Aktivisté, kteří bojují za dobré životní podmínky zvířat na Islandu, ukázali redaktorům Guardianu rozbité omezovací boxy a ohrady s okousanými ploty. Podle nich jsou to projevy úzkosti u koní.

    Tajně pořízené záběry z farem také zachycují, jak jsou koně biti a uzavíráni do omezovacích boxů. Následně jim je pomocí obří kanyly odebrána krev z žíly na krku. Odborníci také uvedli, že se koním odebírá až příliš velké množství krve.

    Farmaceutická společnost Isteka, která vlastní několik farem, informovala, že se březím klisnám každý týden po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů odebírá pět litrů krve. To je čtyřikrát víc, než povolují mezinárodní směrnice.

    Islandský úřad pro potraviny a veterinární péči, který firmě Isteka udělil licenci, to odmítá: „Neexistuje žádný náznak toho, že by odběr krve v množství pěti litrů týdně po dobu až osmi týdnů měl negativní dopad na zdraví a pohodu klisen nebo jejich hříbat.” Ingunn Reynisdóttir, veterinářka, která žije na severu Islandu a celý život pracuje s koňmi, nesouhlasí: „Je to příliš. Když jim vezmete příliš mnoho krve, třesou se a mají potíže s chůzí.“

    Mette Uldahl, viceprezidentka Evropské federace veterinárních lékařů (FVE) reagovala: „Je to týrání zvířat a krutost. Neměli byste používat netrénované koně, protože se příliš bojí.“ Island je domovem asi 80 000 koní, z nichž 5 383 se používá jako „krvavé klisny“. Krevní farmy v zemi fungují zhruba čtyřicet let. V současnosti jich je 119.

    Zákaz těchto praktik podporuje čím dál víc Islanďanů i různých skupin, jako je například Islandská asociace cestovního ruchu. Tamní opoziční lidovci už prosadili návrh zákona, který teď čeká na schvalování v parlamentu.

  • Z evropských řek byl loni odstraněn rekordní počet přehrad

    16. květen 2022
    Odstraňování bariéry na slovenské řece Hučavě (léto 2021)

    V roce 2021 bylo v 17 zemích Evropy odstraněno nejméně 239 bariér, včetně přehrad a jezů. V počtu odstraněných přehrad na celém kontinentu je tak minulý rok rekordní. První příčka této statistiky patří Španělsku se 108 stavbami odstraněnými z řek v zemi.

     „Naše úsilí o odstraňování přehrad po celé Evropě nabírá na rychlosti,“ říká Pao Fernández Garrido, projektový manažer nadace World Fish Migration. „Přibývá vlád, nevládních organizací, společností a komunit, které chápou, jak je důležité zastavit a zvrátit přírodní ztráty, a uvědomují si, že odstraňování přehrad je důležitým krokem k obnovení řek, dodává.

    Přehrady, jezy a další říční překážky blokují migrační trasy ryb, což často vede k zániku míst, kde se rozmnožují, a snížení počtu druhů, jako jsou losos, jeseter, pstruh a úhoř. To dále ovlivňuje širší biologickou rozmanitost ekosystémů, včetně například orlů nebo vyder. Volně tekoucí řeky také umožňují proudění sedimentů a živin.

    Odhaduje se, že na evropských řekách existuje více než milion překážek, z nichž mnohé byly postaveny před víc než stoletím. Nejméně 150 tisíc z nich je zastaralých a neslouží žádnému ekonomickému účelu.

    „Odstranění přehrad je skutečně potřeba,“ uvádí dále pro Guardian Fernández Garrido. „Máme statisíce bariér, což je bezpečnostní problém. Přehrady ovlivňují kvalitu vody a hladiny podzemních vod, způsobují erozi kanálů a pobřeží a mizení pláží, generují emise skleníkových plynů a vedou k úbytku, nebo dokonce vymírání populací stěhovavých ryb. Za posledních 50 let došlo v Evropě k úbytku stěhovavých ryb o 93 %. Přehrady mají negativní dopad na životní prostředí, takže pokud přehrada nebo jez už nejsou nezbytně nutné, nesmíme přenášet zátěž na další generace.“