„Jsem na tvý straně.“ Zemřela Dolores O’Riordan z Cranberries, která pomohla jedné generaci dospět

16. leden 2018

Včera 15. ledna přišla smutná zpráva, že zemřela zpěvačka Dolores O’Riordan z irské kapely The Cranberries. Bylo jí 46 let, její tělo nalezli v hotelovém pokoji v Londýně a o příčině smrti zatím nic nevíme. V devadesátých letech znamenala O’Riordan naléhavý hlas na hudební scéně 90. let, kdy se alternativní rock stal globálním. A provedla pubertou spoustu dnešních třicátníků a čtyřicátníků, kteří čelili v té době stejným nejistotám a temnotě.

Když se řekne Cranberries, automaticky naskočí vypalovačka Zombie – o té se v posledních měsících psalo hlavně v souvislosti s rapperem Eminemem, nešikovně si ji totiž vypůjčil na svou nepovedenou desku Revival. Píseň z druhé studiovky Cranberries No Need to Argue z roku 1994 si snad něco takového ani nezasloužila. Ve své době měla význam, komentovala bombový útok v britském Warringtonu, který byl součástí táhlých konfliktů v Severním Irsku – pro devadesátky byl song tím, co pro desetiletí dřív hit Sunday Bloody Sunday od U2. V polovině devadesátých let už The Cranberries byli světovou kapelou.

Cranberries byli ovlivnění politickými prohlášeními The Smiths a jejich zpěváka Morrisseyho, jemným rockem, který zpívá o nepříjemných věcech. Debutové EP Uncertain releasli roku 1991 – tedy ve stejné době, kdy vydali první EP čeští Ecstasy of Saint Theresa se zpěvačkou Irnou Libowitz, kteří chtěli ukázat, že se dá dělat shoegaze i v Československu. Zkreslené a zefektované kytary, echa na vokálech sdílely obě kapely, jak je slyšet v náznacích i na zmiňované první nahrávce Uncertain. O Cranberries se v té době v Británii ještě tolik nezajímali – ostatně odehráli první koncert u známého moderátora Johna Peela na BBC jenom necelý rok před skupinou Jana P. Muchowa. Obě kapely nakonec skončily u popu.

V roce 1993 vydali Cranberries přelomovou desku Everyone Else Is Doing It, So Why Can’t We u velkého labelu, kde museli všechna echa a zkreslení odhodit a zvolit trochu přímočařejší pop. Vyrazili na turné jako předkapela britských hvězdiček Suede, ale americký hudební tisk a MTV zaujali víc právě Cranberries. „Možná už byli unavení špinavým grungem, který byl tehdy na špici,“ popisuje to v článku pro deník The Guardian Alexis Petridis. Amerika chtěla něco křehkého – Cranberries měli půvabně éterický vokál Dolores O’Riordan plný melancholie, který by se perfektně hodil k romantickému filmu nebo populárním teenagerským seriálům. O’Riordan si písně psala sama a vyzpívávala se v nich z nešťastných lásek a nejistot, které si ve svých dvaadvaceti nesla – témata songů byla stejně nadčasová jako melodie Cranberries. Písně byly patetické, ale patetické tak akorát. Další deska No Need to Argue byla v Americe dokonce sedmkrát platinová.

V hlase Dolores O’Riordan byla ale i znepokojivost a úzkost, pramenila z jejího osobního života. „Za rádiovým exteriérem její život skrýval temnotu,“ píše Petridis ve zmiňovaném textu. V roce 2013 řekla v rozhovorech, že byla v dětství zneužívána rodinným přítelem, zároveň nemohla později unést úspěch kapely – v době největší slávy po No Need to Argue byla prý nemocná. Bojovala s anorexií a bipolární poruchou. „Cítila jsem se jako loutka, objekt,“ řekla na účet labelu, který chtěl prodávat víc desek.

Po rozpadu Cranberries v roce 2003 natočila několik méně či více povedených – a také přehlížených – desek a spolupracovala se skladatelem Angelem Badalamentim, který stojí za soundtracky k filmům Davida Lynche. Cranberries se v roce 2009 dali znovu dohromady, odehráli koncerty a poslední desku Something Else vydali minulý rok. Přehrávají tu akusticky starší skladby a pro cover se vyfotili u pohovky, jako na svých nejslavnějších prvních dvou deskách. V pozdních devadesátých letech začal zájem o Cranberries upadat a zdálo se, že čtveřice neví, kam hudbu posunout. A viděno zpětně – úspěch kapely zastínila britpopová válka mezi Oasis a Blur.

S odstupem více než dvou dekád se ale vyplatí jejich nahrávky vytáhnout a zopakovat si je a přihodit k nim taky první EP – desky zas tak nezestárly, i když jsou Cranberries bytostně devadesátkovou kapelou. Jak zpívá Dolores O’Riordan ve skladbě Pathetic Senses z prvního EP, ze kterého ještě nejsou cítit žádné vynucené ambice: „Čas je jenom iluze, jsem na tvý straně.“

autor: Miloš Hroch
Spustit audio