„Jsem tu, protože jsem zvědavý,“ říká o cenách Chalupeckého Martin Kohout

31. srpen 2017

„Když jsem byl nominovaný v roce 2014, měla Cena Jindřicha Chalupeckého jiné vedení. Myslím, že to současné má skvělou vizi, a zajímalo mě, jaké to je uvnitř, zvenčí toho moc nezjistíte,“ vysvětluje Martin Kohout, absolvent pražské FAMU, frankfurtské Städelschule a také UdK v Berlíně. Přiznává, že je pro něj zajímavé zjistit i to, jak si jeho tvorba stojí v českém kontextu, v Praze už delší dobu nežije.

„Na analýzu proměny Ceny Jindřicha Chalupeckého je ještě brzy, ale podle mě se to celé ubírá smysluplným směrem.“ Důležité je podle Kohouta to, že se ocenění víc nesoustředí pouze na jednu výstavu, ale snaží se veřejnost na nominované upozorňovat už dlouho před vyhlášením.

Martin Kohout navštěvuje Českou republiku pravidelně, coby asistent v ateliéru fotky na pražské UMPRUM dojíždí do Prahy každý týden. „Šel jsem tam ze zvědavosti, zajímala mě interakce s mladšími studenty,“ uvažuje Kohout. Mladí lidé se podle něj v asistentských pozicích na vysokých školách objevují stále častěji. „Tím pádem se mi daří sledovat místní scénu do takové míry, do jaké to pro mě má cenu.“

Na Chalupeckém se Martin Kohout chystá prezentovat část projektu, na kterém pracoval téměř dva roky. „Bude to premiéra, ale není to projekt, který by byl iniciován na základě mé nominace,“ přibližuje Kohout a prozrazuje, že jde o „fiktivní film, spekulativní formát, hrané video“. „Většinou se soustředím na to, aby součástí mojí prezentace byla i instalace, ale tentokrát jsem to chtěl mít soustředěné na ten film jako takový. Takže to bude skoro klasický blackbox.“

„Dlouho jsem si nemohl dovolit úplně vypnout, mám to spíš tak, že přepínám mezi aktivitami. Mám i malé nakladatelství, kde mě naplňuje kolektivní spolupráce. To přepínání občas všechno dělá náročnější, ale občas to dodá odstup.“

Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio