Jsme nejzaostalejší v Evropě, říká o dětech v ústavech odbornice Klára Laurenčíková

24. březen 2021

Je to dražší, složitější a děti to prokazatelně poškozuje, přesto jsou v Česku v ústavech tisíce dětí, od miminek po dospívající lidi. Tak vychází srovnání pěstounské a ústavní péče o české děti. Práce pěstounů je podle odborníků nenahraditelná. Jenže být pěstounem v Česku není žádný med.

„Přechodná pěstounská péče je fulltime, protože jde o velmi malé děti nebo o péči jinak náročnou. Její ohodnocení nám po rozpočítání příspěvku, který pečující za svoji práci berou, vyšlo na 19 korun za hodinu. To je velmi nedůstojný signál dovnitř společnosti, jak moc záleží na ohrožených dětech a jak moc si stát váží práce pěstounů,“ říká Klára Laurenčíková, předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte a spoluzakladatelka iniciativy Dobrý start.

Čtěte také

Dětí v ústavní péči jsou tisíce. Podle Kláry Laurenčíkové žije asi osm tisíc dětí v dětských domovech, k nim je ale potřeba připočítat ještě ty malé z kojeneckých ústavů. Jejich možností na normální dětství jsou právě pěstouni. „Motivaci lidí, aby se stali pěstouny, je potřeba zvýšit, zlepšit jejich podmínky i finanční ohodnocení,“ říká Laurenčíková.

Upozorňuje, že v Česku přichází do ústavů v nemalém počtu i děti mladší tří let, což je v Evropě už prakticky raritou. „Kojenecké ústavy existují v redukované podobě v Rumunsku a v Maďarsku. A například na Slovensku neexistují už víc než deset let. V tuhle chvíli jsme ze všech zemí nejhorší a jsme příkladem špatné praxe,“ dodává.

Za jak dlouho zazvoní žadatelům o pěstounství pověstný kouzelný telefon? Jaké otázky by se měly zájemci o pěstounství položit? Dozvíte se v Houpačkách.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.