Jsme porodní báby literatury. Petr Borkovec a Jan Němec jako literární redaktoři
V čem spočívá práce literárních redaktorů? „Přivést autory k tomu, aby udělali to, co sami chtějí, ale nevěděli to beze mě,“ vysvětluje s úsměvem redaktor poezie nakladatelství Fra Petr Borkovec, jinak také básník a překladatel. Jan Němec z Hostu ho doplňuje: „Pomoct k nějakému sebevyjádření, k něčemu, co už v textu latentně je, ale ještě to nemá ten nejlepší možný tvar. Jsme takové porodní báby.“
Práce literárních redaktorů zůstává až příliš často nejen ve stínu autorů, ale třeba i knižních grafiků. Přitom jsou to právě redaktoři, kdo s autory vymýšlí například nejlepší možný název, a zvyšují tak potenciál úspěšnosti vydání. Hlavně se ale starají o kvalitu rukopisu a přitom se z porodních bab stávají literárními psychoterapeuty: „Je důležité pochopit, co autor už udělal, kde je,“ vysvětluje Petr Borkovec, „pochopit tu poetiku a potom to s autorem nějak začít konfrontovat.“ Konkrétně jsme se bavili třeba o básníkovi Ondřeji Lipárovi. Z jeho rukopisu k výborné sbírce Komponent zůstalo z původních třiceti básní devět. „Zkusme na to navázat a psát další rok, navrhl jsem Ondrovi. On to tak skutečně udělal, vyšlo to. Nejhorší báseň z toho, co dopsal, byla na úrovni těch nejlepších z první verze. Takovéhle věci jde dělat s autory, kteří se neurazí. Já jsem u té sbírky byl od začátku, takže jsem si tohle mohl dovolit,“ soudí Borkovec.
Redaktor Jan Němec hodně mluvil například o nedávno vydané sbírce próz Pálenka debutanta Matěje Hořavy. Co všechno spolu museli upravit, kolikrát se změnil název knihy? A dokážou naši hosté říct, která česká kniha měla perfektní redakci a která by naopak potřebovala pořádně seškrtat? A co by poradili autorům posílajícím první rukopis? To všechno vám prozradíme v Liberatuře s Petrem Borkovcem a Janem Němcem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.