Jsme poslední v Evropě. Větrná energetika je náš nejlepší hráč a nechali jsme ho sedět na lavičce

7. červenec 2026

V červenci zveřejnil Eurostat srovnání, jak si státy Evropské unie vedou v výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky a jeden ze zakladatelů iniciativy Nová energie Česka, zná výsledek zpaměti. „Česká republika se bohužel bude hledat velmi snadno. Jsme poslední," říká.

Sedlák, který se v energetice pohybuje bezmála 25 let, volí k popisu situace sportovní přirovnání: je to jako kdybychom v průběhu mistrovství světa ve fotbale nechali nejlepšího hráče sedět celý zápas na lavičce. Tím hráčem je větrná energetika. Větrná elektrárna se v Česku povoluje průměrně déle než deset let — a právě to táhne zemi na chvost evropského žebříčku. Argument, že jiné státy těží z výhodné polohy u moře, podle něj neobstojí: sousední Rakousko moře také nemá, a přesto staví větrníky ve velkém a chystá se po roce 2030 pokrýt sto procent spotřeby z obnovitelných zdrojů.

Důsledky nejsou jen ekologické, ale i ekonomické. Česko je jeden z mála evropských států s dosud vysokým podílem uhlí, a to prodražuje energii pro průmysl i domácnosti. Sedlák upozorňuje, že české firmy zapojené do mezinárodních dodavatelských řetězců — typicky v automobilovém průmyslu — budou čím dál víc čelit otázkám, jak vypadá jejich energetický mix. Bez elektřiny z obnovitelných zdrojů jim hrozí, že z těchto řetězců prostě vypadnou.

Přesto narůstá odpor. Sedlák ho vysvětluje jako kombinaci legitimních obav a cíleně šířených dezinformací. Od první energetické krize v roce 2022 reporty NATO i Evropské komise dokumentují nárůst dezinformačních kampaní řízených z Ruska, které cílí přímo na debatu o obnovitelných zdrojích. Do české diskuse se tak dostávají mýty o tom, že větrníky způsobují krupobytí a tornáda, že se z nich odlupují kilogramy mikroplastů, nebo že jejich infrazvuk ničí zdraví obyvatel. „Větrné elektrárny se odloupnou pomocí abraze normálního vlivu počasí nějaké desítky gramů. Když to srovnáme s podrážkami bot, tak za rok šoupáním uvolníme daleko více materiálu než větrné elektrárny," říká Sedlák.

Iniciativa Nová energie Česka, jejímž je Sedlák mluvčí, chce tenhle komunikační deficit řešit — a ne jen z Prahy. „Ta debata se nedá vést jenom z pražské kavárny. Je důležité jezdit za lidmi přímo do regionů a diskutovat s nimi — se zastupiteli, ale i s občany," říká Sedlák. Fungují i prostší věci: den otevřených dveří ve větrném parku Václavice na Liberecku přilákal stovky lidí. „S 90 procent z těch, se kterými jsem měl příležitost diskutovat, bylo znát, že větrná elektrárna pro ně nepředstavuje bariéru."

Proč jsme poslední v Evropě ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jak funguje dezinformační tlak na debatu o větrné energetice a jak s ním pracovat? Poslechněte si celý rozhovor Prokopa Pitharta s Martinem Sedlákem, ředitelem Svazu moderní energetiky a mluvčím iniciativy Nová energie Česka.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.