Jsou hudebníci hodní? Historie hudební charity v pěti milnících

29. listopad 2018

Otřesně kýčovité singly zpívané sborem nadšených celebrit, vyprodané stadiony a výzvy k lásce a pomoci bližním jsou dnes tak běžné, že často bývají terčem cynických útoků. Kdo si někdy neudělal legraci z Bona? Charita v populární hudbě ale předkládá i závažné otázky. Dostanou se vůbec peníze potřebným, nebo jde jenom o marketing? Projeďte si naši krátkou historii hudební charity a udělejte si názor sami.

Koncert pro Bangladéš (1971)

První velký charitativní koncert v historii popu se zrodil z čiré emoce a bez kalkulu. Ravi Šankar, indický skladatel, hráč na sitár a přítel a učitel George Harrisona, byl tak zdevastovaný uprchlickou krizí vyvolanou povodněmi v Bangladéši, až kvůli tomu Harrison zorganizoval do té doby nevídanou akci: dvojici charitativních koncertů ve slavné newyorské Madison Square Garden. Harrison byl rok po rozpadu The Beatles na vrcholu slávy, měl nejsilnější sólovou desku ze všech bývalých členů a samozřejmě spoustu kamarádů. Pro Bangladéš tak kromě Harrisona zahrál Bob Dylan, Eric Clapton, Ringo Starr nebo právě Ravi Šankar. Koncerty měly masivní úspěch, přišlo čtyřicet tisíc lidí, UNICEF dostal od Harrisona a spol. čtvrt milionu dolarů a další téměř čtyři miliony vygeneroval prodej následného trojalba.

Singl We Are The World (1985)

Paternalistický singl Do They Know It’s Christmas? z roku 1984 a o rok mladší We Are The World ukázaly, že peníze na bohulibé účely je možné generovat i studiovou nahrávkou. Musí se ale sejít opravdu hvězdný tým, což se u We Are The World podařilo. Skladbu na pomoc obětem afrického hladomoru napsal Michael Jackson společně s Lionelem Richiem, produkoval ji legendární Quincy Jones a za mikrofonem se vystřídala v podstatě všechna důležitá jména tehdejšího popu, namátkou třeba Paul Simon, Stevie Wonder, Diana Ross, Tina Turner nebo Ray Charles. Zazářil Bob Dylan, jehož nejistota a touha zmizet zachycená na videu byla později velmi úspěšně zmemována.

Live Aid (1985)

V osmdesátých letech už technologie natolik pokročila, že bylo možné oslovit charitativním koncertem podstatnou část planety. A anglický zpěvák Bob Geldof to udělal. Na obřích stadionech v londýnském Wembley a JFK ve Filadelfii a na dalších místech v Moskvě nebo v Sydney vystoupila v podstatě kompletní plejáda tehdejších popových superhvězd včetně Queen, U2, Led Zeppelin nebo Boba Dylana. Opět dezorientovaný Dylan sice nepochopil, že koncerty, které sledovaly dvě miliardy lidí po celém světě, mají finančně pomoct obětem hladomoru v Etiopii, a navrhl, že by část peněz mohli dostat i američtí farmáři, jinak ale šlo o bezprecedentní úspěch. Ten až později zkalily diskuse o tom, kolik peněz se vlastně reálně dostalo na zamýšlené místo určení.

Live 8 (2005)

V roce 2005 už začala svět popu ovládat všeobecná retrománie a nostalgie a starý známý Bob Geldof na to zareagoval logicky. Oprášil svůj úspěšný projekt Live Aid a pod názvem Live 8 se ho po dvaceti letech rozhodl zopakovat. Hudebně se určitě bylo na co dívat, kvůli koncertu se třeba dali dohromady dlouhodobě rozhádaní Pink Floyd, jinak ale série vystoupení po celém světě úspěch Live Aid nezopakovala. Ani nemohla – akci uškodilo vágní spojení s kampaní Make Poverty History, která u členských zemí G8 lobbovala za zvýšení peněžních dotací pro chudé státy.

Singl Everybody Hurts (2010)

Příběh singlu Everybody Hurts je docela tragikomický. Na jeho počátku totiž stál britský ministerský předseda Gordon Brown, který v reakci na ničivé zemětřesení na Haiti požádal porotce talentových soutěží Simona Cowella o dohled nad charitativní písní pro Haiti. Cowell vybral singl Everybody Hurts od R.E.M. a k mikrofonu postavil Roda Stewarta, Mariah Carey, členy boy bandu Take That nebo nepravděpodobnou hvězdu soutěže Britain’s Got Talent Susan Boyle. Singl se samozřejmě dostal na první místo, ale zpětně vypadá ještě o něco tragičtěji než ostatní podobné pokusy.

Jak George Harrisona napadlo udělat koncert pro Bangladéš a proč už dnes charitativní koncerty moc nefungují? Pusťte si celý příspěvek.

autor: Jiří Špičák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.