Jsou to nechtění návštěvníci. Nám ale přijdou krásné, říkají autorky remaku brutalistního květníku
Betonové květníky různých tvarů z Prefy Přeštice zaplavily v 70. letech skoro každé město a městečko v Československu. Možná máte pocit, že jste je nikdy neviděli, je to ale v podstatě nemožné. Jsou jen zašlé a neudržované. Na jejich designovou kvalitu se rozhodl upozornit spolek Architektura 489. Oslovil proto designérku Kristýnu Pleskovou, která vytvořila remake brutalistních květináčů, tentokrát ale z porcelánu.
„Je to šestihran, je pravidelnej, má na sobě takovej hrozně pěknej reliéf. V současnosti jsou květníky špatně udržovaný, špatně osázený. Máme pocit, že město moc neví, co s nimi dělat. Jsou to takoví nechtění návštěvníci. Nám se naopak strašně líbí a viděli jsme v nich takovou designovou záležitost, chtěli jsme je vyzdvihnout, upozornit na to, že tady s námi jsou,“ vysvětluje Pavlína Krásná ze spolku Architektura 489 s tím, že se snažila dohledat informace o historii všudypřítomných nádob. „Víme toho ale strašně málo, dohledali jsme jen tu Prefu Přeštice. Chtěla bych vyzvat posluchače, kdyby náhodou tušili, kdo je navrhnul nebo jak je možný, že se tak masově rozšířily, aby nám napsali na nás facebook,“ prosí Pavlína z A489.
Výtěžek z prodeje třiceti kusů v limitované edici půjde na běžné výdaje i možné rozšíření aktivit A489, spolku, který popularizuje architekturu období 1948 až 1989. Kristýna Plesková, autorka návrhu květináče na pokojové rostliny, se podle svých slov pro výrobky Prefy Přeštice nadchla hned. „Uvědomíte si, že je znáte odjakživa, a teď ho můžete mít doma zmenšenej, což mi přijde fajn,“ usmívá se designérka, která původně mohutný betonový objekt přetvořila v porcelánový květináč. „Beton se na výrobu nabízel, nakonec jsme ale zvolili porcelán, protože jsme chtěli květník vyzdvihnout, dát do kontrastu s tím původním, špatně udržovaným. Podpořit porcelánem tu trošku zašlou krásu,“ vysvětluje Kristýna.
Stává se ze zájmu o brutalismus mainstream? A pomáhají k tomu příběhy architektů a budov? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
„Z Prahy by neměl být pseudohistorický skanzen,“ shodují se tvůrci knihy Praha brutálně krásná
Praha brutálně krásná. Tak se jmenuje nová (a krásná) publikace, která mapuje mimořádnou architekturu hlavního města vzniklou mezi lety 1969 a 1989.
-
Lukáš Beran: Brutalismus u nás jsou zkrátka komunistické baráky
Olomoucký Prior, bývalá budova Federálního shromáždění v Praze, Nová scéna Národního divadla nebo hotel InterContinental jsou pravděpodobně nejznámější podoby bruta...
-
Brutalismus je ve světě stejně kontroverzní jako u nás. Za...
Snahy odborníků a fanoušků brutalistických staveb zachránit ty nejlepší z nich pořád naráží na nepochopení. Zatímco v Česku přežívá představa, že odtažitou betonovo...
