Jsou tu nepokoje, hlásí Yo La Tengo. Kapela dál ctí své hranice, ale nedělá úlitbu fanouškům

I když nová deska Yo La Tengo nese název There’s a Riot Going On, už od prvních tónů je zřejmé, že v tvorbě legendární skupiny z Hobokenu nemůžeme čekat žádné obří revoluce. Spousta z toho, co kapela předkládá pět let po vydání posledního alba Fade, je důvěrně povědomé. Skupina posluchače znovu umotává do pavučiny subtilních ploch se smyčkami kytarových motivů, s hypnotizujícími perkusemi a tlumenými vokály.

V rámci žánru je Yo La Tengo jednou z mála kapel, které neustále testují hranice vlastního zvuku. Trojice zkouší, jak tvárné jsou její zvukové prostředky, než dovede skladby do finální verze. „Nikdy nic není hotovo! Během nahrávání alba si písničky poslechnu milionkrát a snažím se je dostat přesně na to místo, kam patří, a pak jde život dál,“ popisuje proces tvorby McNew.

Jen zřídka má kytarový part na jejich albech stejný zvuk a odstín, nejde ale o samoúčelnou snahu co nejvíce exhibovat v technických schopnostech – vše je podřízeno co nejpřirozenějšímu vyznění skladby. Schopnost uznat své silné i slabé stránky a neochota jít za jejich hranice je mimochodem podle Kaplana důvodem, proč Yo La Tengo odmítají psát protestsongy. „Prostě si nemyslím, že jsme na to dostatečně dobří. Máme na to až moc tiché hlasivky,“ přiznává.

Rozhodně se nedá říct, že by Yo La Tengo rezignovali na jakoukoliv výpověď, která by nebyla jen osobní – jen celou svou kariéru nedělali hudbu, která by odpovídala poptávce doby. V excentrických a optimistických 90. letech a na přelomu nového milénia vydali svá tři nejznámější alba, o jejichž introspektivním tónu vypovídají už jen názvy, které jsou ostatně pro Yo La Tengo vždy stěžejní – Painful („Bolestivý“), I Can Hear the Heart Beating as One („Slyším srdce bušit najednou“) a ...And Then Nothing Turned Itself Inside-out („... a pak se nic obrátilo naruby“).

Na rozplizlá nultá léta Yo La Tengo reagovali svou nejspontánnější deskou I Am Not Afraid of You and I Will Beat Your Ass („Nebojím se vás a nakopu vám zadky“) a dva měsíce se rozhodli vystupovat jako Condo Fucks a vydali mezitím desku Fuckbook (překlad netřeba). První tři prostinké verše z pět let starého alba Fade („Úpadek“) pak jako by vystihovaly celý přístup skupiny a taky trochu předznamenaly současnou dobu – „Sometimes the bad guys go right on top / Sometimes the good guys lose / We try not to lose our hearts, not to lose our minds“.

Nové album There’s a Riot Going On svým názvem přímo odkazuje na stejnojmenný titul přelomového alba Sly and the Family Stone z roku 1971, tedy z období převratných kulturních a sociálních změn v USA. Funk je možná trochu nečekaně dlouhodobým referenčním bodem Yo La Tengo, jednou z jejich nejznámějších skladeb je coververze písně You Can Have It All od George McCrae z poloviny sedmdesátek. Odpověď skupiny na výbušný kokainový rauš funkového krále Slye Stonea je ale zcela opačná – až eskapistická snaha o nalezení klidu.

Yo La Tengo|foto: Matador Records

Kapela v meditativních polohách na písních Shortwave a následné Above the Sound navazuje spíše na osmnáct let staré album ...And Then Nothing než na uplynulé Fade. Kytary nehlučí, místo artikulovaného a kontrastního mixu je zvuk nového alba daleko zastřenější. Kapela taky k tvorbě přistoupila odlišným způsobem – skladby jsou daleko více než výsledkem hodin jamování a nabalování na hlavní motiv poslepené z různých ústřižků, které se jí v šuplíku nastřádaly za posledních 11 let.

Zvlášť po tři roky starém souboru coververzí Stuff Like That There je výmluvné, že There’s a Riot je možná i nejeklektičtější nahrávkou Yo La Tengo, a to až na lehké hranici pastiše. Tu kapela používá kytary s reverby jako ukradenými od The Clientele (Polynesia #1). Bloudící samply v pozadí She May, She Might či Above the Sound zase daleko víc než dřív odkazují na Stereolab či Broadcast, ke kterým má přirozeně blízko i barva hlasu bubenice Georgie Hubley.

Ve výsledku je ale There’s a Riot Going On daleko víc než jen nějakým „důstojným nástupcem“ nejlepších alb Yo La Tengo. Nová nahrávka dokazuje, že skupina i ve čtvrté dekádě své existence umí k tvorbě přistupovat inovativním způsobem a objevovat pro svoji hudbu nové obzory.

Yo La Tengo – There’s a Riot Going On (Matador)

Hodnocení: 75 %