Kalifornští studenti konstruují přístroj pro vaření piva na Měsíci

23. leden 2017

Tým výzkumníků chce zjistit, jestli by v tamních podmínkách bylo možné nápoj připravit. Vyvíjí proto fermentační zařízení o velikosti malé plechovky. V ní nebudou oddělovány fáze fermentace a sycení oxidem uhličitým, jako je to běžné při vaření piva na Zemi. Tým je plánuje z bezpečnostních důvodů zkombinovat. Problémem by totiž mohla být nutnost vypouštět nahromaděný oxid uhličitý.„Naši plechovku navrhujeme na základě už existujících bioreaktorů. Má tři části – svrchní se naplní nezkvašeným pivem, ve druhé pak budou kvasnice. Až stroj přistane s našim experimentem na Měsíci, otevře se první ventil mezi těmito dvěma částmi, díky čemuž se smíchají. Až kvasnice v pivu provedou, co je potřeba, otevře se druhý ventil. Kvasnice pak klesnou na dno,“ popisuje proces výroby technický vedoucí týmu Srivaths Kaylan.Do vesmíru by mohla zařízení dopravit kosmická loď indického projektu TeamIndus, a to v rámci soutěže Google Lunar XPRIZE challenge. Cílem mise je úspěšně přistát s robotem na Měsíci, ujet s ním 500 metrů a zaslat kvalitní video a fotografie zpět na Zemi. Mise indického týmu do vesmíru je naplánována na 28. prosince letošního roku.

autor: ah
Spustit audio
  • Švédská babička vyrazila na kole do Glasgow, aby tak motivovala účastníky klimatického summitu k akci

    27. říjen 2021
    kola - cyklistika

    Pro ekologický aktivismus neexistuje žádné věkové omezení. Příkladem je jedenasedmdesátiletá Švédka Dorothee Hildebrandt. Důchodkyně ze skandinávské země se totiž rozhodla ujet téměř dva a půl tisíce kilometrů z domovského Katrineholmu do skotského Glasgow, kde se bude od 1. listopadu konat Konference Organizace spojených národů o změně klimatu.

    „Když žena v mém věku dokáže kvůli klimatu dojet na kole až do Glasgow, pak musí političtí vůdci udělat všechno, co můžou, protože klimatická krize je velmi vážná,“ prohlásila mimo jiné aktivistka. Na webu o tom informuje Radio Sweden, které zveřejnilo rozhovor s paní Hildebrandt.

    Na cestu se vydala už 1. září, kdy ujela první část cesty z rodného města, ležícího 140 kilometrů jihozápadně od švédské metropole Stockholmu. Dále pokračovala přes Dánsko, jižní Německo a Holandsko, následně trajektem na Britské ostrovy. Matka čtyř dětí uvedla, že ji k ekologickému aktivismu inspirovala krajanka Greta Thunberg.

    „V Katrineholmu jsem založila skupinu, se kterou se každý pátek scházíme před radnicí. Když jsem zjistila, že se bude 26. klimatický summit konat v Evropě, věděla jsem, že tam musím vyrazit. Musíme jim dát jasně najevo, že je nejvyšší čas, aby začali konat. Oni totiž zatím pořád jen mluví,“ popsala své aktivity a záměr švédskému rádiu.

    Cestu do místa konání Konference OSN o změně klimatu jí zkomplikovalo několik covidových kontrol a testů. Místo přespávání v hotelech nebo hostelech volí po cestě ubytování v soukromí u lidí, kteří nabízejí nocleh poutníkům.

    Stanovila si, že chce denně na svém růžovém elektrickém kole ujet minimálně 60 až 70 kilometrů. Přímo do Glasgow by měla dorazit v neděli, tedy přesně den před startem konference. Zpět do Švédska už hodlá jet vlakem.

  • Krátký film Davida Lynche k hudbě Interpolu půjde koupit jako sérii NFT tokenů

    27. říjen 2021
    David Lynch

    Newyorská kapela a ikonický režisér nejen kultovního seriálu Twin Peaks či filmů jako Modrý samet nebo Mulholland Drive tehdy spojili síly v rámci vystoupení Interpol na Coachella festivalu. V průběhu koncertu doprovázel singl Lights Lynchův krátký film I Touch a Red Button Man. Nejedná se o klasický hudební videoklip, ale o ucelené projekce, dotvářející atmosféru písně Lights, proto se o snímku mluví jako o krátkém filmu, nikoli jako o klipu.

    Fanoušci teď mají možnost získat ve formě NTF (nezaměnitelných tokenů, které jsou transparentním dokladem o vlastnictví digitální položky) dílo z limitované série, kde je skladba Lights rozdělena na osm částí a každá z nich je doplněna Lynchovými animacemi. Jak upozorňuje například web časopisu Forbes, za tímto účelem vznikly také speciální stránky.

    Kurátorem projektu je frontman Interpolu Paul Banks, který se, stejně jako další členové kapely, netají svou „posedlostí“ dílem slavného režiséra.

    „Snoubení hudby a vizuálu je už tradiční, sám Lynch je hudebníkem a hudbu miluje, takže v našem případě bylo spojení počinů ze dvou samostatných uměleckých odvětví velmi organické,“ říká Banks o současné spolupráci. „Všichni jsme do Lynche blázni, takže naše opětovné spojení je pro nás něco úžasného,“ dodává.

    Nové ztvárnění obsahuje ořezanou verzi písně, protože ji členové kapely, rozdělení pandemií koronaviru, nahrávali na dálku. Stejně tak vzniká i jejich nové studiové album, které Interpol plánují vydat v příštím roce.

    Jednotlivé unikátní tokeny vytvořil tým kreativců a technologických vizionářů HIFI Labs, kteří dali dohromady Lynchovy kreace s muzikou americké kapely. Na jedné z osmi částí se můžou ve 3D galerii kreativně vyřádit i sami fanoušci.

    Podívejte se taky na Místo snění vykresluje Davida Lynche jako geniálního tvůrce, popisuje biografii filmová kritička Jindřiška Bláhová.

  • Je to oficiální. Za dva roky půjde do kin Duna: část druhá

    27. říjen 2021
    Timothée Chalamet ve snímku Duna

    Pokračování Duny je oficiálně potvrzeno jen krátce poté, co první díl během zahajovacího víkendu promítání v USA vydělal v přepočtu přes 900 milionů korun. Duna z dílny režiséra Denise Villeneuvea, která je právě teď hitem i v českých kinech, je oficiálně označena jako část první. Studia Legendary a Warner Bros. ovšem před její premiérou o možném pokračování mlžila.

    Po velmi úspěšném zahajovacím víkendu s celosvětovým výdělkem přes 5 miliard korun teď oznámila pokračování, které má do kin dorazit v říjnu roku 2023. Navazující snímek natočí opět Villeneuve. Jak dnes uvádí například web IndieWire, společnost Warner Bros. chtěla s oznámením Duny „Part Two“ vyčkat do chvíle, než bude jasné, jak si u diváků v kinech a na firmou WarnerMedia vlastněné platformě HBO Max po celém světě povede první díl. Až poté, co získala příslušná data, mohla dát Villeneuveovi, který už pracuje na scénáři ke „dvojce“, zelenou.

    „Z Legendary mě právě informovali, že můžeme rozjet práce na Duně: části dvě,“ uvedl Villeneuve v oficiálním prohlášení. „Mít možnost adaptovat Dunu z pera Franka Herberta bylo mým snem. Za jeho uskutečnění musím poděkovat fanouškům, hercům a štábu, Legendary i Warner Bros. A to je teprve začátek.“

    Podívejte se taky na Vyrazila Duna ven! Nové filmové zpracování sci-fi klasiky předčilo všechna očekávání.

  • Nejsem nijak bohatý, Netflix mi neplatí bonusy, říká tvůrce seriálu Squid Game

    26. říjen 2021
    Stovky lidí toužících po snadných penězích se v jihokorejském seriálu přihlásí do Hry na Oliheň, která zpočátku vypadá jako neškodná dětská hra

    Veleúspěšné seriálové drama Squid Game vydělalo Netflixu v přepočtu kolem 20 miliard korun. Stres spojený s výrobou stál jeho tvůrce, jihokorejského režiséra a scenáristu Hwang Dong-hyuka šest zubů, aniž by dostal nějaký příplatek či bolestné. Filmař, který stvořil násilnou satiru o kapitalismu na základech rodinné tragédie, to řekl v čerstvém rozhovoru pro The Guardian

    Redaktor Stuart Jeffries ho rozesmál, když se zeptal, jestli z něj dystopické drama o přežití učinilo bohatého muže. V seriálu tajemná organizace vyzývá 456 hráčů z nejrůznějších společenských vrstev, aby si zahráli několik dětských her. Všichni jsou zadlužení, a tak jim nezbývá než přistoupit na to, že kdo vyhraje, jde domů se zhruba 860 miliony korun, a kdo prohraje, dostane kulku do hlavy.

    Padesátiletý Hwang by teď klidně mohl být stejně bohatý jako soutěžící, který vyhrává hlavní cenu, ale není tomu tak. „Nejsem tak bohatý. Ale mám dost, mám co jíst. Není to tak, že by mi Netflix vyplatil nějaký bonus.“

    Seriál předstihl v popularitě dosud vedoucí americké historické drama Bridgertonovi a  je nejúspěšnějším seriálem v historii Netflixu. Sleduje ho 142 milionů domácností. „Bylo to fyzicky, mentálně i emocionálně vyčerpávající. V průběhu natáčení jsem měl stále nové a nové nápady a jednotlivé epizody jsem upravoval, takže se množství práce násobilo,“ prozradil dále Guardianu o natáčení.

    Hlavní myšlenka Squid Game je inspirovaná situací, v níž se Hwangova rodina v roce 2009 ocitla poté, co jeho rodnou zemi těžce zasáhla globální finanční krize. „Byl jsem ve velké finanční tísni, matka zrovna odešla do důchodu. Pracoval jsem na filmu, ale nesehnali jsme na něj peníze, takže jsem asi rok nemohl nic dělat. Museli jsme si vzít půjčky. Já, moje matka i babička.“

    Útěchu nacházel v komiksových kavárnách v Soulu: „Četl jsem třeba Battle Royal a Liar Game a další komiksy o přežití. Bylo to nejtěžší období mého života. Říkal jsem si, jestli bych, pokud by existovala v realitě, do takové hry šel, abych vydělal peníze pro rodinu. Došlo mi, že jako filmař můžu do podobných příběhů vložit vlastní představy, a tak jsem začal psát scénář.“

    Proč Hwang stvořil děsivou brutální soutěž, ve které lidský život prakticky nemá hodnotu? „Protože jde o jednoduchou myšlenku. Bojujeme o život ve velmi nerovných podmínkách.“

    Hwang je přesvědčený, že celosvětové fungování ekonomiky je nespravedlivé. Zmiňuje, že například během pandemie nemůžou chudší země nechat lidi očkovat. Nakazí se viry na ulicích a umírají. Ve Squid Game se tedy pokusil předat zprávu o moderním kapitalismu.

    Aby nastudoval konkurenci, jiné seriály nesledoval, protože žádný nedokáže zhlédnout od začátku do konce. Až na dvě výjimky: Breaking Bad a Mind Hunter. V případě Bridgertonových to vzdal už v polovině prvního dílu.

    Podívejte se taky na Hra pro ty, co nemají co ztratit. Seriálový hit Squid Game je hlavně o světě plném soutěživosti.

  • Parazit, který požírá a nahrazuje jazyky ryb, fascinuje na sociálních sítích. Objevil se i v Texasu

    26. říjen 2021
    Parazit sežere rybě jazyk, zaujme jeho místo a živí se hlenem

    Pracovníci americké vládní agentury Texas Parks and Wildlife Department objevili už i v Texasu podivného parazita, který sežere rybí jazyk a následně zaujme jeho místo. Ten poté, co orgán nahradí, si začne pochutnávat na hlenu v ústech ryby.

    Odborníci o podivném tvorovi připomínajícím svinku hovoří jako o chňapalo-kanicovitém stejnorožci, což je označení odvozené od mořských ryb chňapala císařského a kanice červeného.

    Napadená ryba byla podle úředníků nalezena také ve státním parku Galveston Island. Jak píše Inhabitat, obrázek parazita uvnitř rybí tlamy koluje na sociálních sítích a mnozí lidé nevěří, že je skutečný.

    Tento parazitický korýš jako jediný nahrazuje celý orgán v těle hostitele. V podstatě se stává součástí ryby a přežívá díky hlenu vylučovanému v rybí tlamě. 

    Vědci v současnosti nejsou schopní říct, jestli by parazit také mohl napadnout jiné živočišné druhy, případně člověka. Tvrdí ale, že „nezabíjí ryby ani nijak nepůsobí na člověka“. Zprávy o parazitovi a jeho chování v rybí tlamě však vyvolávají otázky související s lidským zdravím a bezpečností. Ačkoli může vypadat děsivě jako z hororových filmů, není to prý zabiják.

    I přes tato ujištění je ale existence takového tvora pro mnoho uživatelů sociálních sítí alarmující. Jeden z komentujících napsal: „Díky za novou noční můru. Doteď známí netvoři už byli nuda.“

    Parazit sežere rybě jazyk, zaujme jeho místo a živí se hlenem
  • Vizualizace ukazují, která místa mohou skončit kvůli globálnímu oteplování pod vodou

    25. říjen 2021
    Aktivisté protestují proti globálnímu oteplování

    Nové vizualizace ukazují, co hrozí desítkám známých míst a památek, pokud se nepodaří zastavit globální oteplování. Buckinghamský palác v Londýně, slavná katedrála ve španělské Barceloně, ale symbolicky třeba i místo konání klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow, všechna tato místa by mohla být za stovky let pod vodou. A to v případě, že se globální teplota zvýší o víc než jeden a půl stupně Celsia.

    Vizualizace vycházející z údajů neziskové organizace Climate Central ukazují, že zhruba deset procent světové populace žije na půdě, která se, pokud bude pokračovat současný trend emisí uhlíku, časem zcela ztratí. Nový výzkum byl zveřejněn jen několik týdnů před začátkem konference COP26, která je všeobecně považována za poslední šanci, jak zastavit rychlou změnu klimatu.

    „Rozhodnutí, která učiníme v Glasgow, a kroky, které podnikneme v tomto desetiletí, budou mít následky na stovky a tisíce let,“ řekl deníku The Guardian generální ředitel Climate Central Benjamin Strauss.

    Vizualizace ukazují více než 180 míst po celém světě ve dvou verzích. Vlevo je zobrazují při oteplení o jeden a půl stupně a vpravo potom při oteplení o tři stupně Celsia. Možné pohledy do budoucnosti nabízí zpravodajský web Euronews.

  • Umělkyně fotí portréty lidí, kteří se na ruských webech nabízí jako „přátelé k pronájmu“

    25. říjen 2021
    muž, kluk, výlet

    V Moskvě roste počet lidí, kteří na inzertním webu místo věcí hledají lidi. Snaží se tak najít někoho, s kým by mohli strávit čas a popovídat si. Portréty osob, které na takových stránkách nabízí svoje služby jako „přátelé k pronájmu“, od léta pořizuje fotografka Anastasia Dubrovina. Informuje o tom web Calvert Journal.

    Na webech, jako je Avito, si lidé můžou koupit oblečení z druhé ruky nebo použitý nábytek, v posledních měsících si tam ale zájemci můžou pořídit taky společníka, který je doprovodí na večírek, do kina nebo se kterým si prostě jenom popovídají v kavárně.

    Anastasia Dubrovina na takovou praxi narazila na vrcholu koronavirové pandemie poté, co si přečetla o podobných službách pronájmu v Japonsku. Chtěla zjistit, co mladé Moskvany vede k tomu, že se nabízí jako přátelé na hodinu, a co přesně dělají.

    Před několika lety jsem narazila na článek o japonské agentuře Friends for the Hour, kde si můžete najmout herce, který bude předstírat, že je váš příbuzný nebo přítel. Zajímalo mě, jestli něco takového existuje i v Rusku. Ukázalo se, že na Avitu můžete najít cokoli, co si dokážete představit,“ vysvětluje fotografka.

    Jaké to je fungovat bez skutečných přátel, ví z vlastní zkušenosti. Po přestěhování do Moskvy jsem se ocitla bez kamarádů. Dokonce jsem tehdy musela oslavit své třicáté narozeniny sama. Není snadné najít si přátele v dospělosti,“ říká Dubrovina.

    Podle ní si lidé stále častěji pronajímají společníky, kterým se můžou svěřit s problémy nebo tématy, u kterých mají pocit, že by je rodina nebo přátelé nepochopili. Cizím lidem se prý lépe svěřuje s finančními problémy, sexuální orientací, ale i s myšlenkami na sebevraždu.

    Portréty fotografka pořizovala na místech, kde se přátelé z inzerátu setkávají se svými klienty. Obvykle to byla ulice, kavárna nebo byt. Během pandemie byly samozřejmě schůzky nahrazeny telefonáty. Ale na způsobu komunikace opravdu nezáleží. Rozhodující je, že lidé prostě chtějí mluvit,“ dodává.

  • Nová data o odlesňování – stojí za ním západní oděvní značky a rychlá móda

    25. říjen 2021
    sleva - fast fashion

    Aktuální zpráva zaštítěná jednou z londýnských vysokých škol odhaluje, jak rychlá móda ničí životní prostředí v rozvojovém světě a jaké konkrétní oděvní značky se na tom podílí. Výsledky výzkumu ukazují, že stromy vytěžené v kambodžském lese jsou nelegálně používány jako palivo v továrnách dodávajících velkým západním značkám.

    V rámci výzkumného projektu Laurie Parsons z Royal Holloway (University of London) byly pořízeny záběry, které ukazují obrovskou plochu dřeva na okraji kambodžského hlavního města Phnompenhu. Jde o pokácené stromy určené k převozu do nedaleké továrny, která vyrábí módu pro britské spotřebitele. „Každá třetí továrna v Kambodži nyní spaluje lesní dřevo a to jsou jen ty, které to přiznávají,“ tvrdí Parsons. Zjištění byla publikována ve zprávě nazvané Disaster Trade: The Hidden Footprint of UK Production Overseas (Katastrofický obchod: skrytá stopa britské výroby v zámoří) a ukázala, že kambodžský oděvní průmysl denně spálí nejméně 592 tun lesního dřeva. Závěry studie přináší magazín Vice.

    Na rozdíl od jiných odvětví je role světového oděvního průmyslu jako významného znečišťovatele životního prostředí spotřebiteli v současné době stále přehlížena. V posledních letech je ale označován za „druhé nejvíce znečišťující odvětví na světě“, hned po ropném průmyslu. Podle Světové banky je oděvní průmysl zodpovědný za více emisí uhlíku než mezinárodní lety a námořní doprava dohromady.

    V rámci výzkumu vznikl i seznam konkrétních módních značek, které se na problému podílí. Jejich jména přináší exkluzivně právě magazín Vice. Podle něj jde především o diskontní řetězec Lidl, který chce teď slovy svého mluvčího celou záležitost vyšetřit. Na pálení dřeva se na dalších místech smutného žebříčku mají podílet taky značky Tu, C&A, Next a Bestseller. Společnost Tu uvedla, že už se dvěma z dotčených továren nespolupracuje a třetí bude „prošetřovat“. Taky firma Bestseller se chce dotčenými dodavateli zabývat. Vyjádření společnosti C&A a Next zatím není podle magazínu k dispozici.

  • Kyborgové 21. století. Lidé si nechávají tetovat QR kódy

    22. říjen 2021
    QR tetování

    Tetování mají lidé spjaté většinou s nějakou vzpomínkou, velmi často důležitou, nebo jednoduše s něčím vizuálně pěkným. Na vzestupu je ale nový trend – všudypřítomné QR kódy, které skrz naskenování připomínají internetový proklik na stránku, účet na sociálních sítích nebo covid pas, se dostávají i na lidskou kůži. A potvrzují to také tetovací studia.

    „V devadesátkách si lidé nechávali vytetovat čárové kódy. Dneska chtějí QR kódy, které můžou naskenovat svými mobily,“ řekl pro server VICE italský tatér Gabrielle Pellerone. Byl to právě on, kdo vytetoval covid pas ve formě QR kódu, z něhož se stal virální hit. „Hodně lidí chce QR kódy, které odkazují na rodinné fotky nebo jiné vzpomínky, ale covid pas má společenskou funkci kromě toho, že se vztahuje také k nějaké vzpomínce,“ dodává.

    Zkušenost potvrzuje také Lokesh Verma, tatér z Indie, podle kterého se lidé nebojí QR kódů, obecně, ale i v podobě tetování, díky pandemii. „Kvůli ní, kvůli tomu, že s QR kódy platíme – ať už v bance, nebo restauraci –, se z toho stalo něco normálního,“ říká. Vzestup této technologie je patrný také na případu ruské Moskvy, která vydává dočasná tetování QR kódu s covid pasem.

    Další umělci potom popisují, jak jejich klienti chtěli vytetovat QR kód s odkazem na milostný dopis. Virálním se taky stalo tetování, které směřovalo na track Never Gonna Give You Up. „Nikdo neví, kam vás QR kód zavede, a je to zajímavý způsob, jak interagovat s lidmi,“ popisuje Max Mancin, jehož lýtko na skladbu „odkazuje“.

    S tetováním QR kódů se nicméně pojí určité problémy. Například vyžaduje velkou zručnost daného umělce – vizuální stránka kódu musí být totiž velmi přesná, aby odkázala na správné místo. Stejně tak má svůj podíl na nefunkčnosti čas. Se starší, vrásčitou kůží se může QR kód změnit a přestat fungovat. Navíc není vůbec jisté, zda budou lidé tyto odkazy v budoucnu ještě používat.