Kam vede násilí páchané na robotech?

HitchBOT byl předloňský výtvor dvou kanadských profesorů. Tento robot se sice neuměl samovolně pohybovat, stejně však procestoval celou Kanadu, Německo a Nizozemí. HitchBOT byl schopný jednoduché konverzace a posílat updaty na Facebook a Twitter, na což si bral energii z několika solárních panelů. Každý, kdo si všiml nemotorného robota se vztyčeným palcem vedle silnice, ho mohl vzít do auta a svézt kus cesty. HitchBOT sám řidiče žádal, ať ho berou k různým památkám. Jeho cesta skončila záhy poté, co se z Nové Anglie vydal do San Franciska. Už ve Filadelfii ho zlikvidoval neznámý vandal.

This surveillance camera footage from Philadelphia's @Jessewelle is thought to show hitchBOT's violent demise.https://t.co/37EzUHUqnq

— CBC News (@CBCNews) August 4, 2015

Japonská banka Soft Bank začala nedávno používat na svých pobočkách roboty Pepper. Zatím se o zákazníky nestarají samostatně, ale ve dvojici s lidským zaměstnancem. Loni v srpnu se jeden z těchto robotů stal terčem násilí ze strany nespokojeného a údajně opilého zákazníka. Podle serveru Naked Security však výbuch vzteku nevyvolal robot, ale právě jeho lidský kolega. Zatímco na člověku si vybít zlost netroufl, robot se stal příhodným hromosvodem jeho frustrace. Od útoku se prý tento robot pomaleji pohybuje a možná byly poškozeny i jeho vnitřní počítačové systémy.

Historie vandalizování automatizovaných strojů údajně sahá až do poloviny 18. století, jejím nejznámějším výbojem je ale ludditské hnutí z počátku 19. století. Terčem násilí tehdy byly převážně tkalcovské stavy. Hlavní motivací stoupenců hnutí pochopitelně nebyl ani tak strach ze samotných strojů, jako spíše z ekonomického efektu, který bezprostředně způsobovaly – poklesu ceny práce útočníků. Podobné chování ale není nezvyklé ani v nedávných dobách. Mike Pearl píšící pro magazín Vice mapuje záměrnou sabotáž amerických dělníků v automobilovém průmyslu v 70. letech, nenápadné postupné ničení strojů dělníky v současných egyptských textilkách, až po záchvaty zuřivosti pracovníka Amazonu, kterému padlo za oběť na 20 ručních scannerů.

Násilí pochopitelně budí i soucit, což vystihuje příběh amerického plukovníka, který se slitoval nad robotem v arizonském armádním zařízení pro testování výbušnin. Jeho kolega, fyzik Mark Tilden postavil mnohonohého robota, který měl šlapat na miny. Při každém šlápnutí přišel o nohu, ale stále pokračoval za svým cílem. Tilden byl z výsledků nadšen, robot fungoval přesně tak, jak má. Plukovník, který měl celý test na povel, však po chvíli nemohl snést pohled na pachtění do záhuby se řítícího robota a nařídil test ukončit.

Kathleen Richardson a Erik Billing jsou výzkumníci, kteří se zabývají etikou robotů, a možná i některý z uvedených příkladů hrál roli v jejich rozhodnutí založit Kampaň proti sexuálním robotům. Oba si jsou moc dobře vědomi, že se blíží doba, kdy budou lidé chtít souložit s roboty. Podle nich jde ale o nebezpečný nápad, který by mohl přispět k nerovnoprávnosti ve společnosti. Podle obou výzkumníků je totiž nasnadě, že s těmito roboty nebude zacházeno zrovna v rukavičkách. „Zacházením s humanoidními roboty jako s objekty určenými výhradně k plnění našich vlastních sexuálních potřeb zároveň devalvujeme mezilidské vztahy,“ říká Richardson. Nebezpečí plynoucí z krutého zacházení s roboty tak možná neleží v jejich případné odplatě, ale v našich vlastních hlavách.