Kamzíka neohrožuje vlk ani turista, ale klima, říká vědec, který ho 700 hodin sledoval z posedu
Kamzík horský podle definice nepatří mezi původní druhy a to i přes to, že se tu před mnoha lety vyskytoval. Do severních Čech ho před sto lety znovu vysadili lovci z Rakouska, aby rozšířili nabídku lovné zvěře. Dnes je pevně vrostlý do zdejší krajiny i kultury. Jeho přežití neohrožují turisté na kolech, ani vlk, který se sem po letech vrátil, ale rostoucí teplo. Vojtěch Kasič z České zemědělské univerzity v Praze zkoumá severočeskou populaci kamzíků.
K prvnímu úspěšnému vysazení došlo v roce 1907 v Medvědích dírách, kam přivezli osm kamzíků z Rakouska. Přestože se tu kamzík podle paleontologických nálezů vyskytoval už v pozdním pleistocénu, na uznání za původní druh je pauza příliš dlouhá. „Je to pořád cizinec,“ říká Kasič, který kamzíky ztkoumá devět let a pozoroval je stovky hodin. „Přesto se za tu dobu, co tu je, provázal nejen do krajiny, ale i do kultury.“
„Reálný stav žádného kopytníka neexistuje, nejsme schopní číslo přesně určit,“ říká Kasič. Jarní sčítání se ale houpe mezi 90 a 110 kusy a poslední léta je podle něj stav v podstatě konstantní. Jinak to ale vypadá v delším horizontu: „Kdybychom se posunuli o dvacet let zpátky, vidíme drastický propad. Místní by vám vyprávěli, jak tu dřív běhala stovka kamzíků, dnes kdyby jich běhalo třicet, je to hodně.“
Dlouho se čekalo, že za úbytkem stojí turistika. Kasičova studie z letošního roku ale ukázala opak – z 57 přímých setkání s turisty vedlo k útěku zvířete jen pět. „Kamzíci tu podléhají tak malému predačnímu i loveckému tlaku, že si člověka s rizikem vůbec nespojují,“ vysvětluje Kasič. „Omezovat turismus v případě kamzíka nic nezmění.“
„Mysleli jsme, že kamzík bude vnímat jako konkurenta jelena. Není tomu tak,“ říká Kasič ke svému zatím nepublikovanému výzkumu. „Vypadá to, že se mezi sebou vnímají jako téměř stejný druh.“ Za úbytkem kamzíků není ani vlk, který se na naše území po letech vrátil. „Vlka tu máme skoro deset let a kamzík tu je furt.“
„Teplota kamzíka stresuje víc než predační tlak nebo turismus, a to i v Alpách,“ říká Kasič. Sucho ho připravuje o vodu, kterou v horách běžně čerpá z bylin, a oteplování posouvá vhodné biotopy stále výš. Nebezpečný je i posun období nejvyšší nutriční hodnoty vegetace, na které si kamzíci historicky časují kladení mláďat. „Ve střední Itálii je představa taková, že kamzík do roku 2037 úplně vymizí,“ říká Kasič. „Je možné, že v okolí Kamenice kamzíka vůbec nepotkáte.“
Jak se takový kamzík vlastně zkoumá? Proč je česká populace jediná svého druhu? A v čem se vlastně druhy kamzíků liší? Poslechněte si celé Podhoubí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.