Kanceláří je hodně a staví se další. Co když to přeženeme?

Kanceláří je hodně a staví se další – v Praze je naplánováno několik nových komplexů. Může se stát, že to s kancelářemi přeženeme? „To se stát může, ale půjde to narovnat,“ myslí si Jan Aulík. Šlo by je přeměnit například na bydlení? Podle architektů většinou ano.

Architekti z ateliéru AFARCH Leoš Horák, Jan Aulík, Jakub Fišer|foto:Karolína Vránková, Český rozhlas

„Nabízí se paralela s průmyslovými halami, které dneska taky s oblibou konvertujeme na libovolné funkce,“ říká Leoš Horák. Kancelářské budovy je ostatně nutné měnit už teď – po deseti či patnácti letech fungování se tyto prostory adaptují na novou podobu zaměstnání. „Kancelářská práce se změnila, hodně se osvobodila, není to jen sezení za stolem,“ vysvětluje Aulík.

První kancelářskou budovu v Praze na Brumlovce dokončili v roce 1998 pro firmu Hewlett  Packard. Jak se od té doby kancelářské domy změnily? Jak se vyvinula klimatizace, topení, větrání nebo pláště budov? A co otvírání oken nebo zelené střechy? „Myslím, si že změny jsou to obrovské,“ konstatuje Aulík.

Řeč přišla i na nový komplex na pražské Bořislavce. Jsou to velké skleněné krystaly uprostřed obytné čtvrti. Obyvatelé proti nim zpočátku bojovali, dnes si však jejich přítomnost spíše chválí. Jak se to povedlo? Co kancelářské budovy mohou dát obyvatelům okolních činžáků? Jak se spolupracovalo s Karlem Komárkem, pátým nejbohatším Čechem? A rozumí architektuře?

Architekti z kanceláře AFARCH jsou ve věku kolem šedesátky, padesátky a čtyřicítky. Dívají se tři různé ročníky na architekturu i svět jinak? Dozvíte se v Bourání!