Kapavka už možná nebude postrachem. Vědci objevili novou vakcínu

11. červenec 2017

Výzkumníci z Nového Zélandu vyrobili vakcínu, která by mohla zastavit nebezpečnou infekční „super-kapavku“, uvedla BBC. Lék, který byl původně vyvinut proti meningitidě typu B, lékaři podali v letech 2004–2006 asi milionu novozélandských adolescentů. Vědci z aucklandské univerzity analyzovali data z klinik zabývajících se léčbou pohlavních nemocí a zjistili, že u 31 % očkovaných došlo k potlačení kapavky. Podle studie uveřejněné v odborném časopise Lancet se na vzorku 15 000 mladých lidí podařilo snížit výskyt infekce asi o třetinu. Bakterie, která způsobuje meningitidu, je blízce příbuzná té, jež má na svědomí kapavku. Injekce proti meningokoku tak uspěla i proti kapavce. „Je to poprvé, kdy jsme objevili nějakou ochranu proti kapavce,“ vysvětluje Helen Petousis-Harris z výzkumného týmu. Objev je to o to významnější, protože odborníci se obávají, že kapavka by se mohla stát rezistentní vůči antibiotikům, a tím pádem neléčitelnou. Nová vakcína by tak mohla být novou nadějí v boji proti této nemoci, kterou se nakazí ročně kolem 78 milionů lidí.Kapavka, přenášená během nechráněného sexuálního styku, může způsobit neplodnost nebo hluboké pánevní záněty. U řady nemocných se ale rozpoznatelné příznaky takřka neprojeví.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio
  • Bert & Friends, Father John Misty nebo Buchty. To je vánoční program Radia Wave

    11. prosinec 2023
    wave vánoce
    „Na Vánoce vedou všechny cesty domů,“ pravila podle serveru citaty.cz kdysi americká křesťanská autorka Marjorie Holmes. Pokud jste v našich podcastových aplikacích a ve vysílání Radia Wave jako doma, pak vám přinášíme přehled toho, co si pro vás redakce a moderátorstvo Radia Wave přichystalo za vánoční program.

    Máte na Vánoce klid v duši? Pokud ne, tak ho nehledejte 20. prosince ve vánočním vydání Buchet. Rozverné moderátorky vašeho oblíbeného pořadu o všem a o ničem, Zuzka a Ivana, se totiž budou bavit právě o Vánocích. Místo vlašáku se tedy očekává spíš bramborový salát pro vaše uši.

    Ve vysílání Radia Wave si můžete 23. prosince poslechnout koncert alt-popového dua Jockstrap. Britská kapela známa pro jemné vokály a smyčcové aranže letos získala nominaci na Mercury Prize. Následovat bude loňská vítězka Czechingu Aiko a po ní Startér Radia Wave.

    Na Štědrý den budeme vysílat koncert amerického zpěváka a skladatele Father Johna Mistyho z legendárního bruselského sálu Ancienne Belgique. Klasirdo z Rudolfina v podání Bert a Friends na Radiu Wave zazní 26. prosince od 19 hodin.

    Nejlepší filmy budou hledat moderátoři filmového magazínu Čelisti, a to 28. prosince. U jakých filmů se naopak o Vánocích zapotíte? Na to budou 23. prosince hledat odpověď Karel a Eliška z hotcastu Pot.

    Pokud jste se rozhodli na Vánoce odjet pryč nebo o tom jenom sníte, pusťte si pořad Casablanca – a to přímo na Štědrý den. Pavel Sladký se v něm bude věnovat cestování v době vánočních svátků. Memoáry Britney Spears nebo Kateřina Brožová uvězněná v nákupním centru? Ty nejlepší popkulturní momenty uplynulého roku budou na Štěpána rozebírat Šimon Holý a Hanka Trojánková Biriczová v pořadu Kompot.

  • Mladý farmář z Brna získal cenu za robota, který rozpozná nákazu na rajčatech

    11. prosinec 2023
    rajčata skleník zelenina farma zemědělství
    Mladý český zemědělec vyvinul robota, který jezdí po skleníku a monitoruje rostliny rajčat. Těch je ve skleníku brněnské farmy, kde pracuje, přes 40 tisíc. Jakmile čtyři metry vysoký robot narazí na škůdce nebo nemocný list, upozorní farmáře, který zasáhne. Devětadvacetiletý Matěj Sklenář za to dostal v Bruselu cenu za nejlepší digitální projekt na konferenci Evropských mladých farmářů pořádané Evropským parlamentem, píše server Ekolist.

    Cílem akce je představit mladé inovativní farmáře a podpořit zemědělství. V Evropské unii totiž řady farmářů výrazně stárnou. Většině farmářů je přes 55 let, zatímco mladých farmářů ubývá, upozorňuje server Euractiv.

    „Na vývoji robota jsme začali pracovat v loňském roce, nasadili jsme ho tedy pro celou tuto sezonu,“ uvedl Sklenář v Bruselu. Projekt vymyslel ve spolupráci s Vratislavem Benešem, který má zkušenosti v automatizaci a robotizaci. Na projektu se kromě toho podíleli i studenti z brněnské VUT nebo Mendelovy univerzity. Za robotem FRAVEBOT stojí tým dvanácti lidí.

    Pomocí umělé inteligence se robot naučil rozpoznávat choroby a škůdce. Během jednoho dne robot zanalyzuje až dva hektary půdy, každou rostlinu při další kontrole porovnává s předešlými kontrolami. Zařízení stojí kolem tří milionů korun. První prototyp zemědělci postavili z vlastních prostředků, teď už se na vývoji podílí investor. O robota projevili zájem i zemědělci na Slovensku.

  • Žena v Jižní Koreji adoptovala svoji kamarádku. Chtějí dosáhnout na rodinná práva

    11. prosinec 2023
    dvě ženy přátelství objetí
    Jihokorejka adoptovala svoji nejlepší kamarádku, aby jí mohla lépe pomáhat při zdravotních komplikacích. K netradičnímu řešení ji dohnaly jihokorejské zákony a konzervativní společnost. Informuje o tom server Al Jazeera. Podle něj zažité představy o rodině v Jižní Koreji lidé v posledních letech nabourávají. Domáhají se tak stejných práv, jaké mají rodiny.

    Mezi tato práva patří udělení souhlasu k lékařskému ošetření, právo na nemocenskou v případě, že jeden z členů rodiny onemocní a nebude se o sebe moct postarat nebo vystrojení pohřbu v případě úmrtí.

    „Nic takového v Jižní Koreji není možné, pokud nejste formálně rodina. Takže jsme se rozhodly využít této díry v zákoně, i když to může vypadat divně,“ uvedla Eun Seo-Ran z jihokorejského regionu Jeolla.

    Žena se rozhodla adoptovat svoji mladší přítelkyni Eo-Rie. Důvodem byly zdravotní komplikace, během nichž se nemohla žena spolehnout na svoji biologickou rodinu. Jak uvedla agentura AFP na sociální síti X níže, žena proto adoptovala svoji nejlepší kamarádku a spolubydlící, s kterou žije už sedm let.

    Přísná rodinná politika negativně dopadá zejména na svobodné ženy, které čelí nejenom kritice společnosti, ale často také sexualizovanému násilí nebo nevyžádaným nabídkám ke sňatkům. Východiskem pro ně může být právě adopce.

    „Pro mě manželství není, chci cestovat a nemám ráda děti,“ vysvětluje žena, která se místo toho rozhodla adoptovat svoji nejlepší kamarádku.

  • Více než polovina učitelů v EU není spokojena se svými platy. Ve kterých zemích jsou mzdy nejnižší?

    8. prosinec 2023
    Přednáška
    I v roce 2024 budou učitelé v Evropě pravděpodobně pokračovat ve stávkách za lepší platové a pracovní podmínky, poté, co jim v mnoha případech klesly reálné mzdy. Vyplývá to z analýzy publikované na serveru Euronews.

    Učitelé po celé Evropě v posledních letech stávkovali za lepší platové a pracovní podmínky. Mnohé evropské vzdělávací systémy přitom právě nedostatkem učitelů trpí. Několik ukazatelů naznačuje, že problém je vážný. Roční nástupní platy učitelů, které jsou snížené o inflaci, v posledních šesti letech v mnoha zemích Evropy poklesly.

    Více než polovina učitelů v EU není spokojena se svými platy. Pouze pětina z nich si myslí, že učitelské povolání je ve společnosti ceněno, a každý desátý lituje, že se stal učitelem. V letech 2022 i 2023 proběhla řada stávek učitelů napříč Evropou, včetně Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Maďarska, Španělska, Portugalska, Rumunska a letos v listopadu také Česka.

    Podle zprávy Evropské komise EACEA se platy učitelů napříč Evropou značně liší. Průměrné roční hrubé mzdy učitelů nižších ročníků středních škol se pohybovaly od přibližně 8 160 eur v Bosně a Hercegovině po 71 184 eur v Německu. Roční plat byl vyšší než 50 000 eur v osmi zemích, včetně Nizozemska (67 638 eur), Dánska (66 673 eur), Irska (63 278 eur), Rakouska (60 686 eur), Norska (59 276 eur) a Finska (52 076 eur). Učitelé ve Francii pak vydělávali o 30 000 eur méně než jejich kolegové v Německu. Plat učitelů v pěti členských zemích EU byl pak nižší o 20 000 eur, například v Řecku (18 765 eur), Polsku (16 725 eur) a Rumunsku (12 987 eur).

    Podle zprávy Evropské komise sice mnoho evropských zemí trpí nedostatkem kvalifikovaných učitelů již desítky let. Za hlavní faktor, který problém způsobuje, je často označována nedostatečná atraktivita učitelského povolání. Jsou to zejména „nízké platy, nejistota zaměstnání a vysoká pracovní zátěž, které ztěžují udržení kvalifikovaných učitelů a získání nových," uvádí se ve zprávě.

  • Mistrovství světa mulletů zná svého vítěze. Nejlepší účes má podle poroty britský lékař

    8. prosinec 2023
    Jaromír Jágr
    Mulletfest, kde mezi sebou účastníci soupeří o nejpovedenější účes známý pod názvem mullet, se koná od roku 2018 v Kurri Kurri – malém šestitisícovém městečku asi 80 mil severně od Sydney – a každoročně přiláká tisíce lidí z celého světa. Letošním vítězem se stal britský lékař Alastair Bush z Bovington Campu v Dorsetu. O jeho úspěchu informuje BBC.

    Výherce prohlásil, že je „velmi hrdý" na to, že si trofej ze soutěže v Novém Jižním Walesu v Austrálii odváží, píše BBC. „Je to naprosto fantastické. Jsem z té zprávy nadšený – opravdu šťastný,“ řekl. „Byl to zábavný den, tolik se toho dělo a potkal jsem spoustu úžasných lidí a také viděl několik skvělých účesů,“ dodal. Doktor Bush si nechal svůj mullet narůst během lockdownu v říjnu 2021, kdy nemohl chodit do kadeřnictví. Uvedl, že se jednalo o „dvouletý projekt", který využil k získání finančních prostředků a zvýšení povědomí o charitativní organizaci Testicular Cancer UK.

    Mullet, jemuž se v Česku přezdívá také „na Jágra”, „deka” nebo „vpředu byznys, vzadu párty”, už mnozí považovali za nadobro pohřbený. Účes populární zejména v 80. letech minulého století a později prohlášený za zločin proti eleganci, se k velkému překvapení vrací. Díky zpěvačkám, jako jsou Rihanna a Miley Cyrus, nebo množství hráčů anglické ragbyové reprezentace se tento styl znovu vrací na televizní obrazovky.

    Podle amerického televizního kanálu History se tento objevil už mnohem dříve. První zmínka o tomto účesu dokonce pochází z Homérovy Iliady, kde vystupují válečníci s vlasy krátkými nad čelem a dlouhými vzadu. Jméno ale střih získal až v roce 1994 díky písni Mullethead americké hiphopové skupiny Beastie Boys.

    U nás mullet proslavil zejména legendární hokejista Jaromír Jágr. Pyšnil se jím také zpěvák Petr Kotvald, nosí ho sociolog, publicista a bývalý poslanec Evropského parlamentu Jan Keller.

  • Pantone odtajnil napjatě očekávaný barevný odstín roku 2024. Je jím „broskvové chmýří“

    8. prosinec 2023
    Barva 13-1023 neboli Peach Fuzz
    Barvou nadcházejícího roku je delikátní odstín Peach Fuzz, který osciluje mezi tělovou a pastelově broskvovou. S přídomkem „hřejivé objetí” jej Pantone vybral po pečlivém zkoumání barevných trendů napříč společností.

    Barvu roku vždy na začátku prosince vyhlašuje americká společnost Pantone Color Institute, která vyvinula vlastní systém barev (tzv. Pantone Matching System), jímž se řídí módní návrháři, grafici a výrobci designového zboží po celém světě. Členy Pantone jsou přední světoví odborníci, kteří barvu nadcházejícího roku volí po několikadenním maratonu prezentací a diskuzí v kontextu aktuálních trendů a společenské situace.

    Sledují zábavní průmysl, nové umělce, módu, oblasti designu, atraktivní cestovní destinace, nové životní styly nebo socioekonomické podmínky. „Vliv mohou mít také nové technologie, příslušné platformy sociálních médií, a dokonce i nadcházející sportovní události, které přitahují pozornost celého světa," uvádí Pantone v tiskové zprávě.

    „Při každoročním hledání odstínu jsme tentokrát zvolili barvu vyzařující teplo a moderní eleganci,“ říká o výběru pro rok 2024 Beatrice Eiseman, výkonná ředitelka Pantone Color Institute. Ve vzorníku institutu barva nese označení 13-1023 a podle Eiseman má teplý charakter, působí něžně a v symbolice barev má reprezentovat lidskou touhu po soudržnosti, vzájemné péči, spolupráci a komunitě. Podle Pantone jde také o velmi sugestivní a senzuální odstín, který symbioticky propojuje naše smysly – zrak, hmat, čich a chuť.

    Výběr pro rok 2024 značí, že končí „doba síly a nadšení.“ Právě to měla symbolizovat barva roku 2023, optimistická karmínová Viva Magenta. Po několika letech ve znamení pandemií a válek si lidé žádají únik od reality a klid. A ten jim má poskytnout právě odstín Peach Fuzz.

  • Ve Španělsku mají první AI modelku. Dokázala prý vydělat už i deset tisíc eur za měsíc

    7. prosinec 2023
    Španělská modelka vytvořená umělou inteligencí si měsíčně vydělá tisíce eur (ilustrační foto)

    Dvacetipětiletá Aitana Lopez je první španělská modelka, která byla vytvořená pomocí umělé inteligence. Pracuje pro módní kampaně různých značek a zaznamenává velkou popularitu na sociálních sítích. Měsíčně si prý dokázala vydělat už i 10 tisíc eur, tedy zhruba čtvrt milionu korun. Upozorňuje na to server Euronews.

    Aitana vznikla hlavně z praktických důvodů. Jejím autorem je Rubén Cruz, designér, návrhář a zakladatel AI modelingové agentury. Modelku vyvinul v loňském roce během období, které pro něj z pohledu počtu klientů a zakázek nebylo úplně přívětivé. „Začali jsme analyzovat, jak pracujeme a uvědomili jsme si, že mnoho našich projektů bylo odloženo nebo zrušeno kvůli problémům, které jsme sami nemohli ovlivnit. Často to totiž bylo vinou influencerů nebo modelek, kteří práci rušili, ne kvůli problémům s designem,“ uvedl Cruz.

    Cruz se tak rozhodnul pomocí AI vytvořit vlastní modelku nebo influencerku, kterou pro své produkty bude využívat. „Udělali jsme to proto, abychom se mohli lépe uživit a nebyli závislí na jiných lidech, kteří mají ego nebo své manýry,“ dodal Cruz.

    Aitana dostává různé zakázky a fotí kampaně. Průměrně si za měsíc dokáže vydělat asi tři tisíce eur, ale v některých měsících její výdělek už dosáhl i deseti tisíc eur. Pracuje podobně, jako lidské modelky, ale její celý život probíhá virtuálně a řídí ho členové agentury, kteří jí vytvářejí instragramový profil, kde má Aitana více než 200 tisíc sledujících. Na něj její autoři přidávají AI generované snímky upravované ve Photoshopu. Podle autorů AI modelce denně chodí i soukromé zprávy od sledujících, kteří často ani netuší, že není skutečná.

    „Jednoho dne jí dokonce napsal známý latinskoamerický herec, aby ji pozval na rande. Tento herec má asi 5 milionů sledujících a někteří z našeho týmu sledovali jeho seriál, když byli ještě děti,“ řekl Cruz.

  • Francouzi si nebudou moct stěžovat na kokrhání kohoutů nebo zápach hnoje. Bude je totiž chránit právo

    7. prosinec 2023
    Farma

    Francie schválila zákon na ochranu venkovského zemědělství a pro něj typických zvuků i vůní. Má pomoct předcházet situacím, kdy si sousedé na zemědělce stěžují kvůli tomu, že jsou jejich zvířata moc hlučná nebo třeba specificky páchnou, píše server Euronews.

    Obyvatelé měst, kteří se přestěhují na francouzský venkov a zjistí, že jsou pro ně nesnesitelné zvuky kokrhajících kohoutů, štěkajících psů, zemědělských strojů nebo že je obtěžuje zápach hnoje, podle nově přijaté francouzské legislativy už proti tomu nebudou moct vznášet stížnosti. Zákon má totiž venkov a zemědělskou činnost chránit a jeho cílem je omezit konfliktní situace, ke kterým mezi sousedy a zemědělci na francouzském venkově dochází.

    Podle francouzské televize BFM TV v současnosti čelí skoro 500 zemědělců žalobám, které vznesli právě jejich sousedé stěžující si na hluk nebo zápach související s provozem z jejich farem.

    „Tento zákon ukončí zneužívání žalob proti zemědělcům, kteří nedělají nic jiného než svou práci. Živí nás. Je to návrh zdravého rozumu,“ uvedl na sociální síti X francouzský ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti.

    Ve Francii byla podobná legislativa na ochranu venkova a zemědělství přijatá už v roce 2021, ale ukázalo se, že je v praxi obtížně vymahatelná. Nový zákon je tak širší a stanovuje, že žádný obyvatel nebude moct zpochybnit činnost zemědělců, kteří v dané lokalitě působili dříve než nově příchozí. Pokud ale zemědělská činnost nebude v souladu s ostatními právním předpisy, především v oblasti životního prostředí, lidé stále budou mít možnost na jejich jednání upozornit, případně je i žalovat.

  • Thajští farmáři vydělávají miliony eur chovem hmyzu. OSN je dává Evropě za příklad

    6. prosinec 2023
    Cvrčci na talíři
    Hmyz představuje možné řešení výživy světové populace. Má potřebné množství bílkovin a jeho chov je klimaticky šetrný. Jedním z příkladů, kde se hmyz úspěšně podařilo implementovat do jídelníčků lidí a daří se tak i byznysu s hmyzem, je Thajsko. OSN ho dává za příklad i ostatním zemím, píše server Der Spiegel.

    Trh s jedlým hmyzem v Thajsku patří k těm nejlépe prosperujícím. Spjatý je především s regiony na severovýchodě Thajska, například v Isaanu, kde je hmyz nejdůležitějším zdrojem bílkovin pro místní obyvatelstvo.

    Hmyz je atraktivní i jako obchodní artikl. Třeba jeden kilogram živých kobylek se v zemi prodává za zhruba 400 thajských bahtů, což odpovídá asi 250 korunám. Hmyz může navíc  představovat i poměrně luxusní zboží. Tím jsou třeba kobylčí vajíčka. Jeden kilogram má hodnotu až 5 tisíc thajských bahtů, což je v přepočtu zhruba 3200 korun.

    Uznání si za chov hmyzu Thajsko zasloužilo i od Organizace pro výživu a zemědělství, která funguje pod OSN. Ta zemi ocenila za to, že se jí jako jedné z mála na světě podařilo rozvinout životaschopné a prosperující odvětví chovu hmyzu. Ročně totiž thajští farmáři na byznysu s hmyzem vydělávají asi 19 milionů eur, což je v přepočtu více než 460 milionů korun. Navíc se očekává, že jen během příštího roku by měl trh s jedlým hmyzem v celém asijsko-pacifickém regionu vzrůst o dalších 250 milionů eur, což je více než šest miliard korun.

    Celosvětově se ale hmyz jako potravinářský trend zatím příliš neprosadil. Podle Anuaeka Prasandeeho, potravinářského inženýra, který pracuje v jedné z laboratoří zaměřující se na hmyz v potravinářství v thajském Ubonu, by se celosvětová poptávka mohla proměnit během následujících deseti let. Věří, že si na hmyz zvykne i Evropa. Evropský úřad pro bezpečnost potravin před několika lety schválil ke konzumaci moučné červy, tmavky a cvrčka domácího. Fungovat by na evropském trhu podle něj mohly třeba hmyzí proteiny, které se využívají ve fitness. Jejich hlavní výhoda je, že mají neutrální chuť, takže by mohly nějaké chuťově výraznější proteiny v budoucnu i nahradit.