Kápézetka krmí pojídače lokální zeleniny, nestresuje sedláky

21. únor 2014

Katka Pařízková z brněnského Ekologického institutu Veronica se zabývá přístupem obyvatel města ke zdravým, lokálně pěstovaným potravinám. Snaží se skrze systém Komunitou podporované zemědělství propojit zákazníky s regionálními sedláky.

KPZ zatím funguje druhým rokem a spolupracuje hlavně se sedláky Pospíšilovými z Vysočiny, od kterých zeleninu odebírají i studenti a zaměstnanci Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ekologický institut Veronica ovšem Brňanům radí i s využitím městské zeleně, například vnitrobloků.

Mohla bys představit projekt KPZ?
Jedná se o Komunitou podporované zemědělství a je to systém založený na partnerství mezi sedlákem a spotřebiteli. Jde především o sdílení rizika zemědělské produkce, podporu drobného zemědělství a lokální produkci potravin.

Jak KPZ konkrétně funguje?
Pro drobného zemědělce je těžší prosadit se na trhu, a tak se většinou dá dohromady skupina, která si u něj na sezonu dopředu předplatí produkci a tím mu poskytne jistotu odbytu. Zároveň s ním tu sezonu plánuje, takže sedlák pěstuje jen to, co potom skupina spotřebuje. Jsou různé druhy KPZ systémů, od takových spíše neformálních, kdy se sejde 30 až 40 lidí, dají si společnou schůzku, kde zemědělec řekne, co je schopen pěstovat, a spotřebitelé, co by rádi odbírali, a potom každý spotřebitel se zemědělcem uzavřou dohodu o partnerství a domluví, za jakou cenu a kolik dodávek, bude zemědělec dodávat. Takovéto systémy jsme pomohli založit taky v Brně, máme už čtyři skupiny, do kterých jsme zapojili zatím dva sedláky a plánujeme zapojit další dva.

Sedláci jsou z okolí Brna?
Prozatím ne. My jsme se inspirovali systémem v zahraničí, ve Francii a v Německu a tam ta komunikace mezi sedláky a spotřebiteli je daleko snazší, jsou otevřenější. U nás to není úplně jednoduché. KPZ zatím funguje druhým rokem a spolupracuje hlavně se sedláky Pospíšilovými a Machovými z Vysočiny, od kterých zeleninu odebírají i studenti a zaměstnanci Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Jak bys srovnala KPZ s bedýnkovým systémem, který je teď ve městech docela populární?
Cílem KPZtky je podpořit sedláka, což bedýnkový systém příliš nedělá. Je to sice způsob, jak se dostat k lokálním potravinám a odebírat od drobného zemědělce, ale pro něj je docela zátěží. Nikdy neví, jaký bude odbyt bedýnek, musí skládat každou zvlášť s určitými konkrétními druhy zeleniny, což není jednoduché a v zásadě mu přidělává práci a ještě nemá tu jistotu, kterou my mu nabízíme skrze předplacení sezony dopředu a sdílení rizika.

03067206.jpeg

Poslechněte si celý rozhovor: dozvíte se, jak se stát sedlákem i ve městě a prodávat vlastní zeleninu a jakým způsobem se v Brně hospodaří se zelení ve vnitroblocích.

Více informací o systému KPZ:
www.veronica.cz/
www.kpzinfo.cz/

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.