Kapky dopadající na stan i digitální švitoření ptáků. Pomáhají zvuky přírody odbourávat stres?

Zvuků, které lidé používají k relaxaci, je hodně. Někdo si pouští relaxační hudbu, pro někoho je ideální řízená meditace, další poslouchají třeba netradiční hudební nástroje, jako je salašnická fujara, šamanský buben nebo tibetská miska. V posledních letech se ujala i metoda ASMR. Autoři těchto audií se snaží vyvolávat libé zvuky pomocí citlivého mikrofonu, do kterého šeptají, klepou nehty nebo třeba šustí s různými předměty. Spousta autorů už si na ASMR dokázala postavit obstojný byznys, jako třeba Ruska Maria, kterou na kanále Gentle Whispering sleduje víc než jeden a půl milionu lidí.

A pak je ještě jeden způsob, který mě začíná fascinovat čím dál víc, hlavně proto, že ho používá čím dál víc lidí v mém okolí. Jde o poslouchání různých přírodních zvuků v digitální podobě. Třeba produkční Radia Wave Jana používá „ptáčkovou relaxační metodu“, jak jsem si poslech přírodních relaxačních zvuků pracovně nazval, i v našem hlučném newsroomu. „Nejvíc mě uklidňuje mix ptáků, tekoucí vody a šumění listů. Ale doma si pouštím třeba i kapky dopadající na nějakou látku, třeba na stan, to je hodně relaxační zvuk,“ říká a dodává, že si zvuky pouští především ve vypjatých situacích. „Já si to pouštím ve chvílích, kdy se chci trochu uklidnit a zrelaxovat. Sluchátka s přírodními zvuky si ale nasazuji, i když jdu do hlučného a pro mě trochu nepříjemného prostředí, jako jsou třeba nákupní centra, která opravdu nesnáším,“ dodává.

„Nejvíc mě uklidňuje mix ptáků, tekoucí vody a šumění listů. Ale doma si pouštím třeba i kapky dopadající na nějakou látku, třeba na stan, to je hodně relaxační zvuk,“ říká Jana a dodává, že si zvuky pouští především ve vypjatých situacích|foto: Barbora Linková

K poslechu přírodních zvuků se před časem uchýlil i 26letý Jakub. Tuto metodu si naordinoval ve chvílích, kdy měl problémy se spánkem. „Musím ale říct, že to na mě moc nepůsobilo. Můj mozek v tom totiž začal automaticky hledat nějakou pravidelnost, která mě posléze začala štvát. Jediný zvuk, který na mě měl alespoň trochu relaxační účinky, byl déšť. Ale že by to mělo nějaký zásadní efekt, to se říct nedá,“ popisuje svou zkušenost.

Spánek se Jakubovi díky zvukům přírody ve sluchátkách nezlepšil. Prostřednictvím digitálního švitoření ptáků a šumění lesa se mu ale podařilo odfiltrovat hlasité ruchy města. „Dostal jsem se do lepší nálady. Ale u té nálady to skončilo. Zatímco pokud si pustíte nějakou relaxační hudbu, tak tam je víc vrstev. A minimálně mně se do nich mnohem lépe zapadá a přestávám pak nad tím přemýšlet,“ dodává.

Jestli přírodní zvuky v digitální podobě dokážou člověka uklidnit, záleží zřejmě na nastavení každého z nás. Na to, jak příroda ovlivňuje naši psychiku, existuje řada studií. Ty se ale podle sociálního psychologa Jana Krajhanzla z Katedry environmentálních studií na Masarykově univerzitě zaměřují převážně na vizuální stránku přírody.

Relaxujte jako mexický povaleč. Autogenní trénink je jedna z nejlepších metod zvládání stresu

• Upravit
• Smazat

„Stres nás má připravit na boj nebo útěk. Na poradě v práci ale těžko budete bojovat se šéfem nebo kolegy. Reakce na stres proto neproběhne zdravě, jen se nastartuje a nevybije se energie a nespotřebuje adrenalin,“ řekla magazínu Balanc psycholožka a psychoterapeutka Veronika Víchová. Zvládat napětí můžeme pomocí mnoha metod, jednou z nejúčinnějších a nejdostupnějších je autogenní trénink. Technika vzešla z hypnózy a zklidní celé tělo i mysl.

„Jeden druh studií ukazuje, že příroda velmi dobře snižuje náš stres, druhá skupina studií zase ukazuje, že nám příroda dokáže vyčistit hlavu. V dnešní době, kdy všichni čteme různé texty, koukáme do obrazovek a posloucháme podcasty, jsme ve srovnání s předchozími generacemi kognitivně přepodnětovaní. Když pak zjišťujeme, jak si nejlépe vyčistit hlavu, tak z toho příroda vychází nejlépe,“ vysvětluje Krajhanzl.

A stačí prý málo. Z výsledků výzkumů vyplývá, že pozitivní vliv má na psychický stav člověka třeba pohled z okna do přírody nebo pokojová květina na pracovním stole. „Existují třeba studie, které ukazují, že učiteli, který se snaží v hlučné třídě vyučovat, a je tak pod tlakem, pomáhá těkat očima do zeleně za oknem. Tyto mikromomenty zlepšují zvládání vypjaté situace,“ dodává psycholog.

Základní pozitivní účinek přírody, a zvlášť té volné, je v tom, že nám dává prostor být sami se sebou. Můžou tak doběhnout myšlenky, kterým se v běžném životě nestíháme věnovat. Ale první chvíle v přírodě nemusí být podle Jana Krajhanzla vůbec příjemné. Zvlášť v případech, kdy si dlouhodobým a chaotickým životem ve městě střádáme těžká témata a vnitřní konflikty, které pak vylezou na povrch.