Karanténa skončila, to nejhorší nás ale teprve čeká, říká psycholog Dalibor Špok
„To nejhorší mnohé z nás teprve čeká. Lidé jsou vyčerpaní, říkají si možná: všechno stálo, mám resty, moc jsem nevydělal. Myslím, že se spoustou z nich se potkáme na psychiatrických ambulancích.“ Je normální necítit se po návratu do běžného života normálně? Jak dlouho trvá, než se emočně i fyzicky dostaneme do pořádku? Psycholog Dalibor Špok odpovídal v posledním vydání speciální krizové série.
Krize má několik fází, kterými musíme projít. Šok, vyrovnávání se a regenerace, na kterou často zapomínáme. V rozhovorech s Daliborem Špokem jsme často naráželi na to, že v krizi nemáme řešit zásadní problémy, abychom šetřili kapacity a nepřetěžovali se. „Nikdy se z toho ale nesmí stát chronické odsouvání. Říkáme si: až budu v důchodu, budu číst knížky. Naše já se ale změní, už nemusím být člověk, kterému se číst chce a kterého knihy zajímají,“ varuje Špok před odkládáním „na potom“ a doporučuje zaměřovat se systematicky na přítomnost.
„Společenský tlak nám nedává možnost prožité situace analyzovat a reflektovat, nebezpečím je, že často skončíme u zkušenosti,“ říká Špok a doufá, že nastalá situace nás přiměje přistupovat k vlastnímu času uvědoměle.
Důležité je podle Špoka neplést si únavu a osobnostní posun. „Cítíme se jinak, možná jsme vyčerpaní, možná nás ale krizová situace změnila a někam posunula. Všechno se však ukáže až časem, tak si ho zkusme dopřát.“
Kolik času potřebujeme na regeneraci? Může nadmíra sociálního kontaktu pomoct, nebo spíš prospěje úplná izolace na jiném místě? Poslechněte si celý rozhovor ze speciální krizové série s psychologem Daliborem Špokem.
Související
-
Jak zvládnout návrat z karantény? Moc se netěšte, radí psycholog Dalibor Špok
V nouzovém stavu ještě pár týdnů setrváme, rozhodně bychom ale měli mít nějaký návratový plán.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.