Katar je vzorovou zemí, kde by se mistrovství světa konat nemělo. A přesto se už v neděli začne hrát

Přehnané utrácení za stadiony, které na miniaturní rozloze nemají žádné opodstatnění. Čas konání je přesunutý z tradičního termínu, kdy by se hrát nedalo, a následky vyčerpávající sezony odnesou hráči. A ještě jsou tu zákony proti LGBT komunitě, otřesné, až otrocké pracovní podmínky pro imigrantské dělníky, kterých v zemi umřely tisíce, nedemokratický režim, nebo korupce, kvůli které země šampionát získala.

„Katar dostal pořadatelství společně s Ruskem, které uspořádalo MS 2018,“ připomíná „dobrou“ ruku volitelů z organizace FIFA Martin Vait. Společně ještě s nedávnou zimní olympiádou, kterou pořádala Čína, se tak nedá nemluvit o tzv. sportwashingu, tedy lakování image na růžovo za pomoci sportu. Ostatně o něco podobného se snaží například Saúdská Arábie v současném golfu.

Ze seznamu faktorů, proč by někdo rozhodně světový šampionát pořádat neměl, by Katar snadno sestavil bingo. Přesto se mistrovství světa už v neděli rozehraje duelem domácí reprezentace proti Ekvádoru.

Máme se na turnaj, kam se sjíždějí nejlepší reprezentace světa, tedy vlastně vůbec těšit? Mělo by fotbalové prostředí přistoupit k bojkotu, nebo takové akce nemají smysl? A jak se ke své „povedené volbě“ dnes hlásí ti, kteří se jí zúčastnili? Poslechněte si nový díl sportovního magazínu Tribuna.

V nezvyklém termínu a s velkými rozpaky startuje letošní fotbalové mistrovství světa. Zda lze na šampionátu konaném v Kataru vůbec najít něco pozitivního, probereme v novém díle Tribuny.