Katar je vzorovou zemí, kde by se mistrovství světa konat nemělo. A přesto se už v neděli začne hrát
Nádherné stadiony, fanouškovský festival takřka na jednom místě, příjemné počasí i v zimě a největší sportovní akce světa. To je vyčištěný obrázek mistrovství světa v Kataru, na kterém jako by nebylo nic, co by se někomu nemuselo líbit. Jenže je tu i odvrácená strana.
Přehnané utrácení za stadiony, které na miniaturní rozloze nemají žádné opodstatnění. Čas konání je přesunutý z tradičního termínu, kdy by se hrát nedalo, a následky vyčerpávající sezony odnesou hráči. A ještě jsou tu zákony proti LGBT komunitě, otřesné, až otrocké pracovní podmínky pro imigrantské dělníky, kterých v zemi umřely tisíce, nedemokratický režim, nebo korupce, kvůli které země šampionát získala.
„Katar dostal pořadatelství společně s Ruskem, které uspořádalo MS 2018,“ připomíná „dobrou“ ruku volitelů z organizace FIFA Martin Vait. Společně ještě s nedávnou zimní olympiádou, kterou pořádala Čína, se tak nedá nemluvit o tzv. sportwashingu, tedy lakování image na růžovo za pomoci sportu. Ostatně o něco podobného se snaží například Saúdská Arábie v současném golfu.
Ze seznamu faktorů, proč by někdo rozhodně světový šampionát pořádat neměl, by Katar snadno sestavil bingo. Přesto se mistrovství světa už v neděli rozehraje duelem domácí reprezentace proti Ekvádoru.
Máme se na turnaj, kam se sjíždějí nejlepší reprezentace světa, tedy vlastně vůbec těšit? Mělo by fotbalové prostředí přistoupit k bojkotu, nebo takové akce nemají smysl? A jak se ke své „povedené volbě“ dnes hlásí ti, kteří se jí zúčastnili? Poslechněte si nový díl sportovního magazínu Tribuna.
V nezvyklém termínu a s velkými rozpaky startuje letošní fotbalové mistrovství světa. Zda lze na šampionátu konaném v Kataru vůbec najít něco pozitivního, probereme v novém díle Tribuny.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.